100+1 zahraniční zajímavost 15/22: Zachrání svět jaderná fúze?

31.08.2022 - David Bimka

Fúzní reaktory představují budoucnost energetiky: Jsou relativně bezpečné, zanechávají minimální uhlíkovou stopu a jejich chod může pohánět obnovitelná energie z větrných či solárních elektráren. V současnosti už je navíc začínají stavět i soukromé firmy...


Reklama

V současnosti jsme svědky posunu, jenž nemá v dějinách obdoby, a sice privatizace velkých projektů. Po celou historii se rozsáhlá konstrukční díla v zájmu obecného blaha soustředila v rukou států. Zavlažovací kanály přivádějící vodu z Nilu do míst, kde by jinak pšenice nerostla, akvadukty, které zásobovaly ohromná města, či do nebes se tyčící chrámy – to vše musel zajistit vůdce určující priority a třímající dostatečně velký bič, jímž donutil k práci i ty, kdo měli jiný názor.

Sci-fi literatura z 80. let minulého století dostala příznačnou nálepku „kyberpunk“ a předpovídala přeplněné špinavé ulice, všudypřítomné technologie, virtuální síť pro útěk před světem, a především neporazitelné korporace, které dávno přerostly své „rodné“ státy. Na mnoha místech planety se vize autorů naplnily, kromě jediné – oněch všemocných korporací. Samozřejmě existují ohromné a bohaté firmy, ale vlády je stále ještě dokážou účinně omezovat pomocí zákonů.

To však nepotrvá dlouho. Je dost dobře možné, že další planety či měsíce Sluneční soustavy osídlí soukromé společnosti. Jak potom budou národní státy v nových koloniích vynucovat pravidla? Až komerční bohatství poplyne z těžby na asteroidech a sklady i daně se ocitnou mimo dosah berních úřadů? Až se šéfové gigantických podniků fyzicky vymaní z pout Země? Tehdy nastane nový věk, předpovídaný spisovateli.

Zatím jsme ovšem ve fázi, kdy se sbírají první kamínky do budoucího pomníku firemní velikosti. A patří mezi ně i projekt na zkrocení termojaderné fúze, o což se státy pokoušely – a selhaly. Nyní přichází čas soukromníků, kteří sen o čisté a levné energii posouvají do cílové rovinky. Více se dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907