Alberta: Kanadská provincie divokých růží

02.09.2022

Kanadě patří třetí příčka v žebříčku států s největšími zásobami ropy. Drtivou většinu cenné suroviny přitom ukrývají dehtové písky na území provincie Alberta, která díky příjmům z těžby černého zlata platí za nejbohatší region v zemi

<p>Lake Louis v národním parku Banff, přezdívané „perla Alberty“, patří k nejvíc fotografovaným jezerům světa. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Lake Louis v národním parku Banff, přezdívané „perla Alberty“, patří k nejvíc fotografovaným jezerům světa. (foto: Shutterstock)


Reklama

Štít provincie na modrém pozadí nezapře důraz na hluboké sepětí s divokou přírodou, jež je albertským obyvatelům vlastní. Zobrazené symboly reprezentují podobu místní krajiny od západu na jih: Modrá obloha se klene nad impozantními štíty Skalnatých hor, jež přecházejí v rozlehlé travnaté prérie a pšeničná pole. Zcela nahoře se nachází červený kříž sv. Jiří, zpodobněný rovněž na standartě Anglie. Ve své dnešní podobě zdobí albertská vlajka oficiální místa od roku 1968.

Břidlicová ložiska dehtových živic, tzv. Athabaské ropné písky na severovýchodě Alberty, se rozkládají přibližně na dvakrát větší ploše než Česká republika. Pod vrstvou rašeliny a močálů se tam ukrývá 1,7 bilionu barelů těžké ropy, pouze desetina je však dostupná pomocí současných technologií. Intenzivní těžba v lokalitě probíhá od 60. let minulého století a v současnosti v místě působí tři společnosti, jež z hluboko položených živic vytěží 1,3 milionu barelů denně.

Nejbohatší Kanaďané

Odvrácená strana dobývání černého zlata bohužel dopadá na životní prostředí: Ekologicky nešetrná těžba v průběhu uplynulého půlstoletí krajinu doslova zdecimovala. Přesto vláda do budoucna plánuje produkci spíš navyšovat, jelikož ropný průmysl přináší do státní kasy nezanedbatelné příjmy. Hrubý domácí produkt na hlavu v Albertě patří dlouhodobě mezi nejvyšší nejen v rámci Kanady, ale i globálně. Například v roce 2018 si tam průměrná rodina přišla po zdanění na 98 tisíc dolarů, tedy víc než dva miliony korun. 

Pomineme-li však zdevastovaný severovýchod, ve zbytku provincie se daří poměrně dobře uchovat přírodní bohatství, jímž celý severoamerický stát proslul. Stojí za tím především řídké osídlení: Alberta sice představuje čtvrtou největší provincii Kanady, má však jen čtyři a půl milionu obyvatel. Polovina z nich se navíc soustředí v koridoru Calgary–Edmonton. 

Tyrkysové lákadlo

Oproti tomu chráněná území pokrývají 90 tisíc kilometrů čtverečních a řadí se k nim i pětice lokalit zapsaných na seznam UNESCO či národní park Banff, založený roku 1885 jako čtvrtý nejstarší na světě. V současnosti jde také o ten nejvíc navštěvovaný – ročně přijíždějí čtyři miliony lidí, kteří si nechtějí nechat ujít zejména pohled na ikonické Lake Louise. Stejně jako celá provincie, nese i ledovcové jezero s tyrkysově lesklou hladinou jméno britské princezny Louise Caroline Alberty, čtvrté dcery královny Viktorie (viz Stručné dějiny). Vedle označení „princeznina provincie“ se Albertě někdy přezdívá také „provincie divokých růží“. Květina, jež v létě rozzáří rozsáhlé prérie na jihu růžovými odstíny, se stala rovněž neoficiálním státním symbolem.

Krajina dinosaurů

Alberta představuje jedno z nejvýznamnějších paleontologických nalezišť na světě: Jen v přírodní rezervaci Dinosaur Provincial Park vědci dosud objevili zkameněliny 58 druhů druhohorních ještěrů a přibližně 500 fosilií dalších prehistorických organismů. Díky tomu park od roku 1979 figuruje na seznamu UNESCO. Jeden mimořádně zachovalý exemplář však ukrývaly i Athabaské písky: Před deseti lety tam těžaři narazili na kostru více než pět metrů dlouhého býložravého nodosaura. Paleontologové jeho stáří určili na 110 milionů let, což z něj činí nejstarší nález svého druhu v Albertě. K vidění je ve vyhlášeném paleontologickém muzeu v Drumhelleru, jehož sbírky zahrnují na 130 tisíc exemplářů.

STRUČNÉ DĚJINY

Již dlouho předtím, než kanadské prérie objevili Evropané, existovalo na území dnešní Alberty poměrně živé osídlení. První obyvatelé přišli zhruba před 10 tisíci lety z východní Asie přes Beringovu úžinu.

Bohatství v půdě

Britové pronikali na sever amerického kontinentu od konce 17. století, trvalo však ještě sto let, než se tam začali hromadně usídlovat. Úrodná půda skýtala ideální základnu pro pěstování obilí i chov dobytka, což podnítilo rychlý rozvoj obchodu zejména s kožešinami a počet obyvatel dál rostl. Z té doby pocházejí nejstarší zprávy o objevech nerostného bohatství včetně uhlí, a dokonce i první zmínky o ropě. V roce 1795 byl založen Edmonton a o několik dekád později také Calgary, dnešní největší město. S nově příchozími se však do Nového světa dostala i řada nemocí, jež pak téměř vyhladily domorodé indiány.

Na počest princezny

Až do roku 1815 zůstala většina současného území Kanady pod křídly Velké Británie, po celou dobu si ho však nárokovaly Spojené státy. Dlouholetý spor ukončil v roce 1867 zákon, jenž britské kolonie sjednotil v relativně autonomní dominium. Region zahrnoval i Severozápadní teritoria, kam tehdy spadaly rovněž Alberta a Saskatchewan. Roku 1905 se oba celky vyčlenily jako samostatné administrativní jednotky a nová provincie dostala jméno na počest britské princezny Luisy Caroline Alberty, jejíž manžel sloužil v letech 1878–1883 coby generální guvernér Kanady. 

Těžební boom

Dvacáté století se neslo zejména ve znamení ropného rozmachu: Necelé dvě dekády po objevu zásob na athabaských břidlicích v roce 1947 odstartovala dodnes trvající intenzivní těžba, jež předznamenala pozdější ekonomický růst a rozvoj urbanizace. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 4 442 000
  • očekávaná doba dožití: 81,6 roku
  • prům. počet dětí: 1,54 na ženu
  • věková struktura: 15 % obyvatelstva do 15 let, 19 % obyvatelstva nad 65 let
  • městské obyvatelstvo: Edmonton má 930 000 obyvatel
  • náboženství: 24 % katolíci, 36 % ostatní křesťané, 36 % bez vyznání
  • oficiální jazyk: angličtina
  • gramotnost: 99 %
  • obyvatelstvo v nízkopříjmové kategorii: 7 %

Politika

  • státní zřízení: provincie Kanady
  • viceguvernérka: Salma Lakhaniová
  • volby do kanadského parlamentu: jednou za čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 67 656 dolarů, odhad z roku 2019; Česko – 43 006 dolarů
  • měna: kanadský dolar, s kurzem 1 : 17,85 Kč

GEOGRAFIE

  • rozloha: 661 848 km², asi jako Afghánistán
  • charakter území: na severu hojně zalesněné a vodnaté, na jihu sušší travnaté prérie, na západ zasahuje pásmo Skalnatých hor
  • podnebí: suché kontinentální, s teplými léty a chladnými zimami
  • min. noční / max. denní teploty (°C) v Edmontonu: leden až březen −15/2, duben–červen −1/21, červenec–září 6/23, říjen–prosinec −13/10
  • nejvyšší bod: Mount Columbia, 3 471 m n. m. 

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 1/22
  • Zdroj fotografií:
    Zdroj fotografií wysiwyg: 

    Shutterstock, Profimedia




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907