Reklama


Aljaška: Země medvědů a černého zlata

10.05.2018

Rozlohou sice Aljaška padesátce amerických států vévodí, ale podle počtu obyvatel jí patří až třetí příčka od konce. Dohromady žije v odlehlé oblasti pouze 742 tisíc lidí a téměř polovina z nich se usadila v Anchorage na pobřeží Pacifiku

<p>V největším aljašském městě Anchorage žije přes čtyřicet procent populace státu.</p>

V největším aljašském městě Anchorage žije přes čtyřicet procent populace státu.


Reklama

Osm zlatých hvězd na aljašské vlajce symbolizuje Velký vůz ozářený Polárkou. Definitivní podoba zvítězila v roce 1927 mezi 700 dalšími návrhy.

Většina trvalého osídlení Aljašky se soustředí právě na jihu, neboť severní část země leží za polárním kruhem, kde roční teploty v průměru nestoupají nad nulu. V roce 1947 na tamním území dokonce naměřili historický rekord celého amerického kontinentu, a to −63 °C. V rámci USA drží Aljaška jednoznačné prvenství, pokud jde o čistotu životního prostředí a unikátnost přírodního bohatství. Na tři miliony křišťálově čistých jezer a tisíce kilometrů nedotčených horských masivů pochopitelně lákají návštěvníky, někteří z nich však netouží jen po „neškodné“ turistice. Na Aljašku míří lovci z celého světa, aby si domů přivezli vzácné trofeje, například kůži grizzlyho. Místní populace hnědé šelmy čítá třicet tisíc jedinců a víc než tisícovku z nich ročně připraví o život kulka.

Horečka na Klondiku  

S cílem probádat tamní odlehlé končiny a vyrvat přírodě bohatství, které ukrývá, směřovali dobrodruzi na Aljašku už od dob její kolonizace. Nejprve se v jejich hledáčku ocitlo zlato: V srpnu 1896 narazil kalifornský rybář George Carmack při lovu lososů na řece Klondike na bohaté ložisko a strhl tím doslova lavinu. Během následujících tří let přilákaly zvěsti o cenném kovu na sto tisíc nadšenců toužících po zázračném zbohatnutí.

Tehdejší atmosféru ve svých románech na základě vlastní zkušenosti věrně vykreslil i anglický spisovatel Jack London. Obrovský přísun obyvatelstva znamenal rychlý rozvoj oblasti a vznikala řada nových měst. Byly také položeny základy turistického ruchu, který dnes tvoří jeden z hlavních pilířů aljašské ekonomiky: Zaměstnává každého osmého obyvatele.

Daň za bohatství

Druhou významnou oblastí je opět těžba – ovšem tentokrát už nikoliv zlata, nýbrž ropy. Její zásoby se podařilo objevit v roce 1969 a od 70. let celé aljašské území od severu k jihu protíná 1 200 kilometrů dlouhý ropovod. Tamní zdroje jsou skutečně bohaté: Jen z ložisek v zátoce Prudhoe se denně vyzvedává na 400 tisíc barelů

TIP: Divoký Yukon: Jak dnes vypadají místa z příběhů Jacka Londona

Masivní zásah do přírody má však pochopitelně i stinné stránky. Negativní pozornost nejen ekologických aktivistů přitáhla v březnu 1989 havárie ropného tankeru Exxon Valdez, z nějž po tři dny vytékala surová ropa. V moři skončilo 41 milionů litrů a pokryly plochu o rozloze Moravy a Slezska. Událost se dodnes považuje za největší ropnou nehodu historie a jednu z nejhorších ekologických katastrof způsobených člověkem vůbec.  

Velikonoční tragédie

Časně ráno na Velký pátek roku 1964 zažila Aljaška přírodní katastrofu nevídaných rozměrů. Toho dne udeřilo nejmohutnější zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno na severoamerickém kontinentu, a druhé nejsilnější na světě. Trvalo necelých pět minut, dosáhlo však 9,1 stupně Richterovy škály. Břehy následně zalila mohutná vlna tsunami. Navzdory děsivému rozsahu si ovšem tragédie vyžádala „jen“ 139 životů.

STRUČNÉ DĚJINY

Lidé severoamerický kontinent poprvé osídlili zhruba před čtyřiceti tisíci lety, když suchou nohou překonali Beringovu úžinu. Vzhledem ke geografické odlehlosti však oblast zůstala až do průmyslové revoluce mimo zájem zbytku světa. 

Začalo to kožešinami

První evropská loď připlula k aljašským břehům 21. srpna 1732, v rámci sibiřské objevné výpravy. Rusové úspěšně zahájili kolonizaci, jež potom pokračovala až do poloviny 19. století. Hlavním městem tzv. Ruské Ameriky se stal Novoarchangelsk na Baranovově ostrově, dnes významný přístav Sitka. Klíčovou obchodní surovinu dlouho představovaly kožešiny z mořských vyder. 

Mezitím se však vyhrotila politická situace na Krymu, ve válce proti Rusku postupně stanula téměř celá Evropa a země finančně krvácela. Navíc si Rusové uvědomovali, že je zámořské území v blízkosti britských teritorií dlouhodobě neudržitelné. Rozhodli se proto Aljašku prodat.

Obchodní trhák století

Oblast nakonec získaly Spojené státy, o což se zasloužil především ministr zahraničí Edward Sewel. Vyjednávání s ruskými zástupci trvalo celou noc z 29. na 30. března 1867 a výsledkem byl podpis smlouvy za doslova směšných sedm milionů dolarů (v přepočtu na dnešní ceny asi 105 milionů).

Krátce poté se na aljašském území podařilo objevit zlato a na přelomu 19. a 20. století vypukla proslulá horečka na Yukonu. Když pak byly v 60. letech nalezeny ještě bohaté zásoby ropy, nebylo už pochyb, že se prodej Aljašky zařadil k nejúspěšnějším obchodním transakcím v dějinách…

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 742 000; očekávaná doba dožití: 78,3 roku; prům. počet dětí: 2,14 na ženu; věková struktura: 28 % obyv. do 19 let, 12 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Anchorage má 300 000 obyv.; náboženství: 83 % křesťanství, 16 % ateismus, 1 % ostatní; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina plus 20 indiánských jazyků; obyv. pod hranicí chudoby: 15 %; gramotnost: 89 %.

Politika

Státní zřízení: členský stát USA; guvernér: Bill Walker; volby: guvernér se volí každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 75 723 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: americký dolar, s kurzem 1 : 21 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 1 717 856 km², zhruba jako Mongolsko; délka pobřeží: 10 686 km; charakter území: členité a hornaté, sever pokrývá permafrost; podnebí: polární a subpolární, zima začíná v říjnu a končí v květnu; min. noční / max. denní teploty (°C) v Anchorage: leden–březen −12 až −7 / −5 až 1, duben–červen −2 až 9 / 7–17, červenec–září 5–11/13–19, říjen–prosinec −10 až −2 / −4 až 5; nejnižší a nejvyšší bod: pobřeží Severního ledového oceánu (0 m) / Denali (6 190 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.

Historie

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Věda

Kosmická loď Dragon během mise CRS-10.

Vesmír
Věda
Zajímavosti

 Američtí pěšáci v jednom z obsazených německých kulometných hnízd

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907