Americký sen Jana Antonína Beneše: Bratra Edvarda podporoval ze zámoří

05.11.2019 - Martin Nekola

Snaha o lepší živobytí zavedla staršího bratra prezidenta Beneše do amerického města Milwaukee

<p>Jan Antonín Beneš (vlevo) zamířil do Milwaukee ve Wisconsinu.</p>

Jan Antonín Beneš (vlevo) zamířil do Milwaukee ve Wisconsinu.


Reklama

Rodiče budoucího prezidenta Edvarda Beneše, Matěj a Anna, přivedli v západočeských Kožlanech na svět v rozmezí let 1865 až 1884 celkem sedm chlapců a tři děvčata. Osm dětí se dožilo dospělosti a tři z nich, Jan, Vojta a Edvard prožili větší či menší část života v emigraci (viz Všichni prezidentovi sourozenci). Rozvětvená rodina druhého čs. prezidenta nikdy neměla na růžích ustláno. Slavné jméno bylo často spíše překážkou nežli výhodou. Benešové nicméně prokázali průbojnost a velké pracovní nasazení, kterým už v mládí proslul jejich nejmladší bratr Edvard. 

Vzhůru za moře

Druhý nejstarší syn Jan Antonín Beneš (1870–1957) se vyučil truhlářem a dobrodružná povaha jej v mládí zavedla do zámoří, konkrétně do města Milwaukee ve státě Wisconsin se silnou českou menšinou. Natrvalo se zde usadil, založil truhlářskou dílnu a posléze se věnoval i prodeji realit. Svého syna pojmenoval Edward a dceru Irma. Odešel v roce 1889, budoucímu prezidentovi bylo tehdy sotva pět let. Pravidelně zasílal z Ameriky peníze na přilepšenou rodičům a také „malému Eduškovi“ na vzdělání. Setkali se až o plných šestatřicet let později, kdy přijel na vůbec první návštěvu rodné vlasti, a namísto roztomilého chlapečka před ním stál ministr zahraničí a jeden z nejvlivnějších politiků

Znovu zavítal do Československa v neveselých časech po Mnichovské dohodě. Setrval několik měsíců do května 1939, zažil tedy bratrovu abdikaci na prezidentský úřad i německou okupaci. I jako americký občan měl Jan Beneš značné potíže opustit Protektorát a doma ve Wisconsinu nešetřil při besedách s krajany obavami z budoucího vývoje pod nacistickou správou. Následující měsíce mu daly za pravdu.

Na samém počátku druhé světové války se setkal s Edvardem v New Yorku, zřejmě při příležitosti Světové výstavy. Na další cestu do Prahy si vybral opět chmurné období po únoru 1948. Země zrovna truchlila ze záhadné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka a prezident jen bezmocně přihlížel, jak komunisté nastolují diktaturu. Po návratu do zámoří v červnu 1948 odmítal cokoliv sdělovat tisku. Když Edvard Beneš 3. září 1948 skonal ve své vile v Sezimově Ústí, Jan v rozmluvách s rodinou poznamenal, že jej zahubilo zlomené srdce a zármutek nad osudem státu, pro který tolik obětoval. 

Všichni prezidentovi sourozenci

  • Václav Beneš (1865–1919) - učitel, za první světové války kvůli odbojové činnosti bratra Edvarda vězněn, po propuštění s podlomeným zdravím brzy umírá.
  • Regina Benešová (1867–1954) - provdala se za statkáře Hoppa z Kožlan
  • Cecilie Benešová (1869–1869)
  • Jan Beneš (1870–1957) - usadil v Milwaukee, kde si zařídil truhlářskou dílnu a později prosperující realitní kancelář.
  • Barbora Benešová (1872–1940) - provdala se za statkáře Vožeha z Kožlan.
  • Bedřich Beneš (1875–1939) - majitel mlýna v Plané nad Lužnicí. 
  • Albert Beneš (1877–1877)
  • Vojtěch Beneš (1878–1950) - vlivný exulant a významný sociálnědemokratický politik.
  • Ladislav Beneš (1881–1931) - zámečník, mistr a úředník v ČKD. 
  • Edvard Beneš (1884–1948) - politik a československý prezident

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.

Historie

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Věda

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Zajímavosti

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Vesmír

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Válka

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907