Bahrajn: Čekání na den, kdy vyschne ropa

11.03.2017

Otěže v malém ostrovním státě Bahrajnu drží v rukou sunnitský král, přestože většinu tamních obyvatel tvoří šíitští muslimové. Napětí, jež vyplývá z takového rozložení sil, je přitom trvalým zdrojem občasných vln násilí a veřejných nepokojů

Proměny Bahrajnu -<p>Před nástupem současného krále k moci bylo v Bahrajnu na denním pořádku porušování lidských práv, včetně mučení a věznění bez soudu. </p>
Proměny Bahrajnu -

Před nástupem současného krále k moci bylo v Bahrajnu na denním pořádku porušování lidských práv, včetně mučení a věznění bez soudu. 


Reklama

Malému ostrovu v Perském zálivu vládne už od konce 18. století královský rod Al Chalífa. A kdyby Bahrajnu nezačala docházet ropa, pravděpodobně by sunnitští panovníci neomezeně kralovali i v 21. století. Za daných okolností však museli učinit alespoň nějaké ústupky. 

Demokracie až v 21. století

Když začaly ropné rezervy Bahrajnu vysychat, ekonomika státu zakolísala. Země rozdělená na sunnitskou menšinu a šíitskou většinu se poprvé zachvěla v základech v roce 1994, kdy panovník ignoroval petici požadující větší demokratická práva. Následovaly protesty a na jaře 1996 také výbuchy bomb. O tři roky později emír Isa bin Salman Al Chalífa zemřel a na trůn nastoupil jeho syn Hamad bin Isa

Nový vládce slíbil zavést systém plně voleného parlamentu a zřídit konstituční monarchii. Propustil politické vězně, umožnil exulantům návrat do země a prohlásil všechny občany za rovnoprávné. Násilí na čas ustalo. V roce 2001 se konalo historicky první národní referendum, na jehož základě se pak v únoru 2002 stal Bahrajn skutečně konstituční monarchií a Hamad bin Isa stanul v jejím čele jako král. Do státních úřadů mohou od té doby kandidovat jak muži, tak ženy. Panovník také nechal vytvořit systém kontrol, které měly učinit hospodaření se státními financemi transparentním. 

Plíživá proměna

Před nástupem současného krále k moci bylo v Bahrajnu na denním pořádku porušování lidských práv, včetně mučení a věznění bez soudu. Hamad bin Isa udělal svými reformami obrovský krok kupředu a organizace Amnesty International hovořila o jeho snahách jako o „historickém období v oblasti lidských práv“. Kolem roku 2007 se však bohužel začalo mučení opět považovat za standardní nástroj k udržování pořádku – a v roce 2011 označila organizace Human Rights Watch situaci v Bahrajnu za deprimující.

Asi nejvýmluvnějším dokladem tamního bezpráví je postavení utlačované šíitské většiny, která tvoří zhruba tři čtvrtiny všech bahrajnských muslimů, respektive víc než polovinu obyvatel. Nespokojenost těchto Bahrajnců se znovu projevila v roce 2011, kdy je tzv. arabské jaro povzbudilo k protestům proti sunnitské vládě. První měsíc postupovala vláda shovívavě a odpor se odehrával v mírném duchu. Poté však Bahrajn požádal o ozbrojenou pomoc Saúdskou Arábii, vyhlásil tříměsíční mimořádný stav a na opozici tvrdě udeřil. Následovaly tisíce zatčení a systematického mučení: Udává se, že při protestních akcích v roce 2011 zemřelo 35 lidí a dalších pět desítek osob násilně zahynulo při střetech v následujících letech. 

Nafta stále nad zlato

Nepokoje z roku 2011 se projevily i propadem bahrajnské ekonomiky. Země je díky ropným ložiskům opravdu bohatá; stálý pokles zásob černého zlata i jeho cen byl ovšem příčinou, proč v roce 2015 skončilo hospodaření státu s deficitem čtyř miliard dolarů. Už dřív začala vláda zkoumat potenciál jiných ekonomických sektorů – především podnikla kroky, aby se ostrov proměnil v jedno z bankovních center islámského světa. Vedle toho se ovšem v zemi dál intenzivně pátrá po nových ložiscích ropy a zemního plynu. Nafta totiž stále generuje 86 % státních příjmů a jiná odvětví za ropným průmyslem jen pokulhávají. 

Vláda se musí vypořádat s aktuálním finančním propadem a dlouhodobě zvýšit bahrajnskou konkurenceschopnost na poli průmyslu, bankovnictví a turistiky. Jen tak může najít rovnováhu mezi dostupnými peněžními zdroji a požadavky Bahrajnců, kteří jsou zvyklí na velkorysé státní dávky.

STRUČNÉ DĚJINY

Na území dnešního Bahrajnu žili lidé už v 10. tisíciletí př. n. l. Mezi roky 3200 a 330 př. n. l. se právě tam nacházelo centrum bájné civilizace Tilmun, jež bývá někdy ztotožňována s rájem. 

Na Pirátském pobřeží

Země Tilmun byla důležitým článkem v obchodním spojení mezi Indií a Mezopotámií. Její prosperitu ovlivňoval obchod s mědí, a když kolem roku 1800 př. n. l. význam zmíněného kovu poklesl, zažila úpadek i tato civilizace, kterou pak okolo roku 600 př. n. l. pohltila Babylonská říše. V roce 323 př. n. l. přistály v zemi dvě z lodí Alexandra Velikého a po následujících sto let místo ovládali Řekové. Ostrovu se říkalo Tylos, a uvedený název přetrval až do počátku 7. století, kdy region prošel islamizací a stal se součástí Arabské říše. 

V 9. a 10. století se jednalo o centrum islámské sekty Karmatů, jimž se dokonce podařilo dobýt Mekku. Na počátku 16. století ovládli oblast Portugalci a Bahrajn proslul jako naleziště výjimečných perel; v roce 1602 však Evropany vytlačili Peršani. V 17. a 18. století se Perskému zálivu říkalo „Pirátské pobřeží“ a stín této pověsti částečně dopadl i na Bahrajn, přestože tam piráti své základny nikdy neměli. 

Pod ochranou Británie

V roce 1782 ovládla ostrov dynastie Al Chalífa, která je u moci dodnes. Na počátku 19. století se Britové rozhodli zatočit s pirátstvím v Zálivu a podnikli rozsáhlou kampaň. Důležitou základnu přitom představoval právě ostrov Bahrajn, jehož vládci proti pirátství brojili. Roku 1861 tam vznikl britský protektorát: Vláda Al Chalífů tak sice byla omezena, ale Britové bahrajnským panovníkům poskytovali důležitou ochranu, zejména před Osmany. 

Už v roce 1932 objevil Bahrajn  – jako první v Perském zálivu – své ropné rezervy, a to právě v době, kdy upadal obchod s perlami. V roce 1971 pak země získala plnou samostatnost. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 1,38 milionu; očekávaná doba dožití: 78,9 roku; prům. počet dětí: 1,77 na ženu; věková struktura: 19,27 % dětí do 15 let, 2,85 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 32,1 roku; městské obyv.: 88,8 %; etnické složení: Bahrajnci 46 %, Asiati 45,5 %, ostatní Arabové 4,7 %, Afričané 1,6 %, Evropané 1 %, ostatní 1,2 %; náboženství: muslimové 70,3 %, křesťané 14,5 %, hinduisté 9,8 %, buddhisté 2,5 %, židé 0,6 %, bez určení 1,9 %, ostatní 0,2 %, přírodní náboženství méně než 0,1 %; jazyky: oficiálním jazykem je arabština, rozšířená je i angličtina, perština a urdština; gramotnost: 95,7 %.

Politika 

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: od 15. 8. 1971 (předtím britský protektorát); hlava státu: král Hamad bin Isa Al Chalífa (od 6. 3. 1999), korunní princ Salman bin Hamad Al Chalífa; šéf vlády: premiér Chalífa bin Salman Al Chalífa (od roku 1971); volby: monarchie je dědičná, premiéra i ministry jmenuje král.

Ekonomika

HDP na hlavu: 49 600 USD (odhad z r. 2015; ČR – 32 100 USD); měna: bahrajnský dinár (BHD), platí pevný poměr 1 BHD = 2,65957 USD; 1 BHD = asi 65 CZK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 760 km², tedy o něco víc než Praha a Brno dohromady; délka pobřeží: 161 km; charakter území: u pobřeží nížiny, které se směrem do vnitrozemí mírně zvedají; podnebí: pouštní, s mírnými příjemnými zimami a horkými vlhkými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Manámě: leden–březen 15–20/20–26, duben–červen 21–30/27–36, červenec–září 27–31/34–38, říjen–prosinec 16–26/21–33; nejnižší a nejvyšší bod: Perský záliv (0 m) / Džabal ad-Duchán (122 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Al Jazeera, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.

Zajímavosti

Podle dřívějších teorií byl výbuch supervulkánu Toba natolik silný, že téměř způsobil vyhlazení nejen lidské rasy, ale i mnoha dalších živočišných druhů.

Věda

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.

Zajímavosti

Podle posledního výzkumu odpovídá hmotnost naší Galaxie 1,5 bilionu sluncí. K uvedené hodnotě vědci dospěli pomocí měření rychlostí kulových hvězdokup, jež obíhají galaktické jádro.

Vesmír

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

Příroda

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907