Chudý bohatý Barbados: Velké trable „malé Anglie“

19.11.2016

Někdejší britská kolonie byla díky věrnosti anglickým tradicím a způsobu života překřtěna na „malou Anglii“. Prosperující karibská země dodnes těží z politické stability, která má kořeny i v jednom z nejstarších parlamentů světa

Pohled na historickou část Bridgetownu -<p>Město je celoročně vyhledávaným cílem turisty z celého světa pro teplé klima. Od června 2011 je město zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.</p>
Pohled na historickou část Bridgetownu -

Město je celoročně vyhledávaným cílem turisty z celého světa pro teplé klima. Od června 2011 je město zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.


Reklama

Když byl Barbados britskou kolonií, zobrazovala jeho vlajka personifikovanou Británii s trojzubcem v ruce. Trojzubec bez násady ve středu současné standarty symbolizuje „odlomení“ od vládnoucí velmoci. Modré pruhy zastupují moře a nebe, žlutý pak ostrovní písek.

Charakter Barbadosu utváří dvojí dědictví. Jeho anglická část je patrná v národním sportu – kriketu, v anglikánských kostelech, kamenných stavbách a sobotních dostizích. Africké kořeny se projevují pokorným a poklidným přístupem k životu, rytmickou hudbou a tancem. 

Přistěhovalců už je dost

Ostrov tvoří východní výspu Karibiku, měří 34 km na délku a 23 km na šířku a dnešní skladba jeho obyvatel představuje výsledek nesčetných migrací v předchozích staletích. Nejdřív na místo přicházeli Angličané, Skotové a Židé, zatímco jako otroci byli na Barbados dovlečeni Afričané. Mezi 18. a 20. stoletím rozšířili tamní řady přistěhovalci z mnoha evropských zemí i uprchlíci z někdejšího Sovětského svazu. V posledních desetiletích míří na ostrov za prací především obyvatelé chudších okolních států.

Většina lidí hledajících lepší budoucnost připlouvá na Barbados z Guyany. Mnozí z těchto imigrantů tam však pobývají bez pracovního povolení a v případě odhalení je často čeká velmi rychlá deportace: Země, kde žijí výhradně přistěhovalci z relativně nedávné doby, přijímá totiž další imigranty jen opatrně. 

Starost o čistou vodu

Barbados patří k nejhustěji osídleným ostrovům světa (cca 660 lidí/km², tedy pětkrát víc než v ČR). Starost o to, aby počet obyvatel dál nerostl, je proto z mnoha důvodů logická. Hlavní motivaci představuje ochrana zranitelného ostrovního prostředí, včetně klíčových vodních zdrojů. Na Barbadosu byla jako na prvním ze všech karibských ostrovů do domácností rozvedena pitná voda. Pochází však výhradně z podzemních rezervoárů, kam kvůli vápnitému podloží rychle prosakují dešťové srážky z povrchu. Proto vláda pozorně chrání místa, kudy voda pod zem proniká – v několika případech byly z daných lokalit násilně vystěhovány skupiny nelegálních squatterů. 

Modernizace čističek odpadních vod má rovněž směřovat k ochraně bezmála 90 kilometrů korálových útesů, které jsou na čistotu velmi citlivé a lákají na ostrov spoustu turistů. Korály údajně poškozuje i spad jemného prachu ze Sahary, jemuž se někdy přičítají také záchvaty Barbadosanů trpících astmatem. Podobná tvrzení však zatím nebyla podložena patřičnými důkazy. 

Nejbohatší stát chudých

Pro barbadoskou ekonomiku, která po většinu 20. století závisela především na výrobě cukru, melasy a rumu, je dnes podstatný příjem z turistického ruchu. Asi dvě pětiny návštěvníků ostrova přitom tvoří Britové, následováni Američany a Kanaďany. Důležitý je také lehký průmysl a finanční služby, jež stavějí na relativně vysoké vzdělanosti Barbadosanů a na skutečnosti, že se ostrov řídí stejným časem jako finanční centra na východě USA. Stát disponuje i mořskými ložisky nafty a zemního plynu. 

Barbados je nejbohatší a nejrozvinutější zemí Karibského moře a tamní obyvatelé mají – zejména v porovnání s okolními státy – velmi vysokou životní úroveň. Přesto studie Karibské rozvojové banky z roku 2012 odhalila, že pětina Barbadosanů žije v chudobě a zhruba desetina má trvale problém sehnat peníze na základní potraviny. Vláda se proto snaží snížit nezaměstnanost, přitáhnout víc zahraničních investorů a privatizovat zbývající státní podniky.

STRUČNÉ DĚJINY

Prvními obyvateli Barbadosu se stali indiáni z americké pevniny – nejprve mírumilovní Aravakové, které pak pravděpodobně kolem roku 1200 vytlačili bojovní kanibalové Karibové. 

Angličané a jejich otroci

Na konci 15. století na ostrov zřejmě zavítali Španělé a v roce 1537 tam už zcela určitě pronikli portugalští námořníci, kteří jej také pojmenovali Los Barbados (neboli „vousáči“) – podle stromů, jejichž vzdušné kořeny vypadaly jako plnovous. Tehdy v lokalitě možná ještě žili nějací Karibové, později však mohli padnout do rukou španělských lovců otroků, nebo prostě migrovat jinam. Když totiž na Barbadosu v roce 1625 přistál anglický kapitán John Powell, konstatoval, že je místo neobydlené, a přičlenil jej k britské koloniální říši. 

O dva roky později se Powell vrátil spolu s osmdesáti osadníky, kteří poté založili město Holetown. Během následujících desetiletí populace ostrova rychle rostla. Pěstovala se tam cukrová třtina, bavlna a tabák a Angličané na plantáže dovezli mnoho afrických otroků (z území Sierry Leone, Guineje, Ghany, Pobřeží slonoviny, Nigérie a Kamerunu), od nichž odvozuje svůj původ většina dnešní populace. 

Závislá nezávislost

Kvůli nepřehlédnutelnému „kopírování“ podoby anglické společnosti se Barbadosu v 17. století říkalo „malá Anglie“. V roce 1639 se tam dokonce konalo první zasedání místního parlamentu, který se po tom britském a bermudském stal teprve třetím v britském impériu. Roku 1834 bylo na ostrově zrušeno otroctví, což na místo přitáhlo další přistěhovalce toužící po klidném životě. 

Ve 20. století se Barbados, nedotčený světovými válkami, pomalu blížil ke zformování nezávislé společnosti. V roce 1944 byla ženám přiznána stejná práva jako mužům a roku 1951 došlo navíc i k zavedení všeobecného volebního práva. V listopadu 1966 získala země plnou nezávislost, ale zůstala součástí Společenství národů.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 290 000, asi o 10 000 méně než Ostrava; prům. počet dětí: 1,68 na ženu; věková struktura: 18,29 % dětí do 15 let, 10,88 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 38,3 roku; městské obyv.: 31,5 %; etnické složení: potomci Afričanů 92,4 %, míšenci 3,1 %, běloši 2,7 %, Asiaté 1,3 %, ostatní 0,2 %, neurčení 0,3 %; náboženství: protestanti 66,4 %, katolíci 3,8 %, ostatní křesťané 5,4 %, rastafariáni 1 %, ostatní 1,5 %, bez vyznání 20,6 %, bez určení 1,3 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina, neformálně se hodně mluví i bajanskou kreolštinou, jejímž základem je rovněž angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: asi 20 %; gramotnost: 99,7 %.

Politika 

Typ vlády: parlamentní demokracie v rámci monarchie; samostatnost: od 30. 11. 1966 (předtím britská kolonie); hlava státu: královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem Elliottem Belgravem (od 1. 7. 2012); šéf vlády: premiér Freundel Stuart (od 23. 10. 2010); volby: monarchie je dědičná; generálního guvernéra jmenuje monarcha; lídr vítězné strany nebo koalice se po parlamentních volbách stává premiérem, do úřadu jej jmenuje generální guvernér.

Ekonomika

HDP na hlavu: 16 600 USD (odhad z r. 2015; ČR – 31 600 USD); měna: barbadoský dolar (BBD) je pevně svázán s americkým dolarem, přičemž 1 USD = 2 BBD.

GEOGRAFIE

Rozloha: 430 km², tedy o něco méně než Praha; délka pobřeží: 97 km; charakter území: poměrně rovinaté, směrem k centrální kopcovité oblasti se terén pozvolna zvedá; podnebí: tropické s obdobím dešťů od června do října; min. noční / max. denní teploty (°C) v Bridgetownu: leden–březen 21/28–29, duben–červen 22–24/30, červenec–září 23–24/30, říjen–prosinec 22–23/29–30; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Mount Hillaby (336 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…

Zajímavosti
Revue

Sametová revoluce

Historie

Přistávací modul mise Apollo 12

Vesmír

V okolí Arnhemu odpočívali vojáci II. tankového sboru SS, kteří postupně britské výsadkáře odrazili

 

Válka

Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907