Bermudské ostrovy: Daňový ráj v cípu ďáblova trojúhelníku

Severovýchodní vrchol nechvalně proslulého bermudského trojúhelníku tvoří stejnojmenné vulkanické souostroví. Místo známé jako postrach pilotů a námořníků, které dnes patří Velké Británii, skutečně obklopuje nejvyšší koncentrace vraků na světě

05.03.2022 - Barbora Jelínková



Alt text

Stejně jako v případě ostatních zámořských území Spojeného království, i na bermudské vlajce najdeme menší britskou standartu. Na červeném podkladu ji doplňuje místní erb: Lev symbolizuje mateřskou zemi na starém kontinentu a střeží potopený vrak nad latinským nápisem, jenž v překladu znamená „kam nás osud zanese“. Současná podoba vlajky byla schválena v roce 1999. 

Jako jedna z prvních tam v roce 1609 klesla ke dnu britská nákladní loď Sea Venture, mířící do americké Virginie. A přibližně 150 těch, kdo přežili, se tehdy zachránilo právě na Bermudách (viz Stručné dějiny). Z více než 180 ostrovů, jež dohromady zaujímají 54 km², je v současnosti obydlených pouze osm. Jejich břehy přitom spojují mosty, takže dohromady jde o jakousi velkou aglomeraci. Metropole Hamilton má sice oficiálně jen 854 obyvatel, nicméně zbylých zhruba 70 tisíc ostrovanů žije v těsném sousedství, a Bermudy tudíž hustotou zalidnění zhruba desetkrát překonávají Česko. 

Past na námořníky

Únik z popsaného mumraje nabízí oceán: Z žádného místa na ostrovech to k pobřeží není dál než kilometr a v létě přesahuje průměrná teplota vody 28 °C. Navíc je moře průzračně čisté, takže lze dohlédnout až ke dnu pokrytému korálovými útesy.

Jejich ostré hrany se ježí v okruhu až 500 km² kolem souostroví a v minulosti představovaly obávanou nástrahu pro nezkušené kapitány. Od roku 1600 se v místních vodách potopilo na 300 lodí a nikde jinde na světě není koncentrace vraků vyšší. Bermudy tak tvoří vyhledávaný cíl amatérských i profesionálních potápěčů, kteří mohou proplouvat přímo mezi troskami. 

Nejdražší pro život

Navzdory tomu zůstává třetí nejmenší britské zámořské území paradoxně poněkud stranou turistického zájmu. Každý rok tam přivítají okolo 200 tisíc návštěvníků, zatímco například na populární Maledivy jich zamíří zhruba 1,6 milionu. 

Místní si však kvůli tomu starosti dělat nemusejí: Státní kasu plní z 85 % příjmy z finančního a bankovního sektoru. Díky statusu „daňového ráje“ patří Bermudám deváté místo v globálním žebříčku hrubého domácího produktu na hlavu a svou neoficiální adresu tam našlo přes 1 500 zahraničních podnikatelských subjektů. 

TIP: Záhada bermudského trojúhelníku: Hrozí nevysvětlitelný fenomén stále?

V porovnání s ostatními Brity si Bermuďané užívají trojnásobný roční příjem, z nějž se jim navíc nestrhávají žádné daně. Na druhou stranu podle nejnovějších statistik vévodí Hamilton světovým metropolím, pokud jde o životní náklady: Jedná se o nejdražší místo k žití na planetě a roční výdaje tamní průměrné domácnosti převyšují zbytek Spojeného království o víc než 250 %. 

Běžný život na Bermudách přitom na první pohled nepůsobí právě luxusním dojmem – už jen proto, že na ostrovech chybějí přirozené zdroje sladké vody, a každá domácnost proto musí podle zákona schraňovat veškerou dešťovku. 

Tropický dresscode

Krátké pánské kalhoty označované jako bermudy skutečně získaly název podle souostroví, kde se jejich nošení stalo v polovině minulého století velmi populárním. Po druhé světové válce trápil řadu míst světa nedostatek surovin pro výrobu textilu a manažeři dvou největších bermudských bank tehdy místnímu krejčímu zadali zakázku na úsporný, ale reprezentativní oděv. Dotyčný se inspiroval armádními uniformami a k ušití dnes běžných kalhot s délkou po kolena použil světle šedý flanel. Jejich nošení se v teplém klimatu rychle dočkalo značné obliby a tzv. bermudy se na ostrovech dodnes považují za standardní oblečení vhodné pro pracovní schůzky. 

Stručné dějiny

Bermudské ostrovy patří k těm, jež jako první osídlili až evropští kolonizátoři. V roce 1503 je objevil španělský mořeplavec Juan Bermúdez, jehož jméno také nesou. Tehdejší pyrenejská velmoc však nehodlala odlehlé území osidlovat, a Bermudy tak v dalších stoletích setrvaly stranou evropského zájmu. Důvodem se zřejmě staly i pověsti o démonech vydávajících podivné zvuky – za něž patrně mohli endemičtí buřňáci – a časté případy ztroskotání v místních vodách. 

Námět pro Shakespeara

Teprve v roce 1609 vstoupili na tamní půdu Britové: Šlo o pasažéry potopené lodi Sea Venture, která narazila na útes při plavbě z Plymouthu do Jacksonvillu v tehdejší britské Virginii. Mimochodem, právě zmíněná událost údajně inspirovala Williama Shakespeara při psaní divadelní hry Bouře

Zhruba 150 lidí a jeden pes tehdy strávili na Bermudách celé tři roky, než je vyzvedlo další britské plavidlo náležející společnosti Virginia Company. Její zástupci se zároveň zasloužili o to, že na ostrovech vzápětí vzniklo první trvalé osídlení, St. George’s – dnešní největší, ale nikoliv hlavní město. V roce 1684 se Bermudy proměnily v oficiální kolonii evropského království. 

V srdci oceánu

Díky své poloze přímo na trase mezi Evropou a Amerikou představovalo souostroví strategickou zastávku pro lodě křižující Atlantik. Zejména během válek o nezávislost mezi Británií a budoucími Spojenými státy v průběhu 19. století podnikali Britové z místních vojenských základen útoky na zámořského rivala. 

Uplynulé století přineslo ostrovům hospodářský boom, zejména díky exportu zemědělských plodin a rozvoji turistického ruchu. V roce 1968 přiznal britský parlament Bermudám samosprávný status, v referendu z roku 1995 se však místní občané vyslovili proti úplné nezávislosti, a zůstávají tak nadále pod křídly Spojeného království. 

Lidé

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 71 176
  • očekávaná doba dožití: 81,7 roku
  • průměrný počet dětí: 1,6 na ženu
  • věková struktura: 15 % obyvatelstva do 15 let, 17 % obyvatelstva nad 65 let
  • hustota zalidnění: 1 318 obyv./km²
  • náboženství: 46 % protestanti, 15 % katolíci, 9 % ostatní křesťané, 18 % bez vyznání, 12 % ostatní
  • oficiální jazyk: angličtina
  • obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 11 %
  • gramotnost: 98 %

Politika

  • státní zřízení: britské zámořské teritorium
  • guvernérka: Rena Lalgieová
  • parlamentní volby: každé čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 85 264 dolarů, odhad z roku 2019; Česko – 43 006 dolarů
  • měna: bermudský dolar, s kurzem 1 : 21,60 Kč

Geografie

  • rozloha: 54 km²
  • charakter území: nížinaté, bez přirozených zdrojů pitné vody
  • podnebí: vlhké tropické klima, ovlivněné Golfským proudem a nízkou nadmořskou výškou; oblast hurikánů
  • min. noční / max. denní teploty (°C) v Hamiltonu: leden–březen 15/21, duben–červen 20/28, červenec–září 27/30, říjen–prosinec 20/29
  • nejvyšší bod: Town Hill, 79 m n. m. 
  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost 14/21

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock, Profimedia


Další články v sekci