Bude to holka, nebo kluk? Astronomové objevili známky rodící se planety

21.05.2020 - Martin Reichman

Dosud jsme nalezli tisíce extrasolárních planet, ale o tom, jak vznikají, toho stále víme jen málo. To se teď možná změní – astronomové objevili známky zrodu nové planety

<p>Ve výřezu je patrný disk kolem mladé hvězdy <strong>AB Aurigae</strong>. Blízko středu snímku je patrný zlom ve struktuře disku označovaný jako ‚twist‘ (jasná žlutá barva), o kterém se vědci domnívají, že ukazuje na přítomnost formující se planety.</p>

Ve výřezu je patrný disk kolem mladé hvězdy AB Aurigae. Blízko středu snímku je patrný zlom ve struktuře disku označovaný jako ‚twist‘ (jasná žlutá barva), o kterém se vědci domnívají, že ukazuje na přítomnost formující se planety.


Reklama

Kolem mladé hvězdy AB Aurigae, která leží asi 520 světelných let od Země a na obloze se nachází v souhvězdí Vozky, se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu vznikající planety. Tento útvar by mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování planety.

Astronomové vědí, že planety se utvářejí nabalováním prachových shluků a chladného plynu v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd, jako je například AB Aurigae. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT poskytla zásadní poznatky, které vědcům pomohou lépe pochopit tyto procesy.

Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae. „Spirály tohoto typu naznačují přítomnost mladých planet, které strhávají plyn a vyvolávají v disku vlny, podobně jako loď na hladině,“ vysvětluje Emmanuel Di Folco z Astrophysics Laboratory of Bordeaux, který se na výzkumu podílel. Při oběhu planety kolem mateřské hvězdy se tato vlna vytvaruje do podoby spirálního ramene.

TIP: Souhvězdí Vozky ukrývá hvězdného uprchlíka i planoucí mlhovinu

Jasná žlutá skvrna (v blízkosti středu tohoto nového záběru okolí hvězdy AB Aurigae) připomíná zlom ve struktuře ramene a bývá označována jako ‚twist‘. Nachází se od hvězdy asi tak daleko jako ve Sluneční soustavě Neptun od Slunce a výzkumníci se domnívají, že by se mohlo jednat o jednu ze zdrojových oblastí vlnových poruch, tedy místa, kde se právě utváří nová planeta.  

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ESO, Boccaletti

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907