Bulharsko: Jednou nohou v minulosti

27.04.2013

Tisíciletá křesťanská tradice, chudoba posledních dvou desítek let, boj s korupcí a obnovující se sláva turistických středisek výstižně charakterizují někdejší komunistické Bulharsko

Nejen písečné pláže - Ačkoli Češi znají z Bulharska především černomořské pobřeží, velká část země je hornatá
Nejen písečné pláže - Ačkoli Češi znají z Bulharska především černomořské pobřeží, velká část země je hornatá

Reklama

Bulharská vlajka s těmito barvami byla poprvé představena v Rusko-turecké válce (1877–1878) v rumunském městě Braila. Tehdy ovšem šlo o podlouhlou vlajku s dvěma cípy, lvem a centrálním nápisem „Bulharsko“

Za dob komunistického východního bloku jsme byli s Bulhary společně zavřeni za železnou oponou a jejich stát pro nás byl jednou z mála možností legální exotické dovolené. Snad proto jsme na Bulharsko na čas pozapomněli a znovu jej začínáme objevovat až v posledních letech.

Útěk před chudobou

Ve svobodných volbách roku 1990 zvítězilo v Bulharsku umírněné křídlo komunistické strany, přejmenované na Bulharskou socialistickou stranu (BSS). Už v roce 1992 převzal moc Antikomunistický svaz demokratických sil (ASDS), ale vysoká nezaměstnanost a ekonomické problémy umožnily BSS návrat k moci mezi roky 1995 a 1996. Špatná ekonomika se ale nezlepšila a v roce 1997 vláda bývalých komunistů opět padla. Jako na houpačce se nahoru znovu dostal ASDS.

Reformy roku 1997 nastartovaly ekonomický růst, ale také vedly ke vzniku rostoucích sociálních nerovností. Špatnou situaci řešilo mnoho Bulharů (údajně až 800 000) odchodem ze země.

V současnosti vede zemi koalice Národního hnutí Simeona II. (strana založená synem někdejšího bulharského cara), Bulharské socialistické strany a Hnutí za práva a svobody (reprezentující především tureckou menšinu).

Vymírající ateisté

V posledních letech má východoevropská země jeden z nejnižších ukazatelů růstu populace na světě. Díky ekonomickému kolapsu a vysoké emigraci je tento údaj záporný od začátku 90. let minulého století. Vždyť v roce 1989 mělo Bulharsko přes 9 milionů obyvatel, v roce 2001 to bylo jen 7,95 milionů a současné odhady hovoří o cca 7,5 milionech. Současný počet dětí na jednu ženu není ani 1,5 a odhady říkají, že aby Bulharsko obnovilo přirozenou míru růstu, muselo by se dostat na úroveň 2,2 dítěte na jednu ženu.

Podle sčítání lidu z roku 2001 je populace Bulharska složená v prvé řadě z etnických Bulharů s dvěma výraznými menšinami – Turky a Romy. Převážná část Bulharů nominálně patří k pravoslavné církvi (82,6 %), která měla v roce 2001 přes 6,5 milionu členů. Většina lidí vychovaných v průběhu 45 let komunistické nadvlády ale není věřících a podle posledního Eurobarometru jen 40 % obyvatel Bulharska věří, že existuje Bůh. To je na zemi, která byla po většinu středověku hlavním zdrojem šíření křesťanství ve slovanských zemích, až nečekaně nízké číslo.

Fondy a boj s korupcí

V březnu 2004 vstoupila země do NATO, v dubnu 2005 Bulharsko podepsalo smlouvu o přistoupení k Evropské unii a od ledna 2007 se stalo plnoprávným členem EU. V posledních letech došlo v zemi k výraznému ekonomickému růstu. I když se životní standard Bulharů znatelně zvýšil, stále jde o druhou nejchudší členskou zemi EU.

Velkou nadějí Bulharska je turistický ruch. Země má velké historické a kulturní dědictví, pláže a lyžařská střediska. Díky tomu se stává vyhledávanou turistickou destinací. V roce 2007 sem přijelo 5,2 milionů turistů z celého světa a loni šlo o bezmála 6 milionů.

Nedlouho po vstupu Bulharska do EU musela Evropská komise zastavit vyplácení stovek milionů eur z evropských fondů. Důvodem byla vysoká míra korupce a očividná neochota ze strany zodpovědných činitelů něco se situací dělat. V druhé polovině roku 2008 proto bulharská vláda přijala „akční plán“ zahrnující 80 nejnaléhavějších opatření, jež měly Bulharsku pomoci vymanit se ze spárů organizovaného zločinu. Podle průběžné zprávy Evropské komise si Bulharsko prý vzalo loňskou kritiku opravdu k srdci, ale přesto není vyloučeno, že mu unijní dotace budou znovu odepřeny.

Letecká doprava vzrůstá

Tři největší bulharská letiště - Sofie, Burgas a Varna odbavila v roce 2012 přes šest milionů cestujících. Polovina cestujících používá letiště Sofie, 35 % letiště Burgas a jen 15 % letiště Varna. Podíl bulharských leteckých dopravců v letech na mezinárodních linkách se zvýšil o 3,3 %, ale trh charterových letů se snížil 28,5 %.

STRUČNÉ DĚJINY

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Bulharska byli Thrákové, jejichž kmeny spojil kolem roku 500 př. n. l. král Theres. Thrákové museli odolávat nejprve Řekům, později Makedonii a nakonec Keltům. Vždy ale dokázali obnovit svoji samostatnost. Mezi roky 188 př. n. l. a 45 n. l. probíhaly boje mezi Thráky a Římem, které skončily romanizací thrácké populace. Po rozdělení římské říše připadlo území Bulharska Východořímské říši (Byzanci).

Od 6. století se do oblasti dostávaly slovanské kmeny a turkotatarské kmeny Bulharů. V roce 681 pod vedením chána Asparucha vytvořily tyto kmeny samostatnou říši, v níž byli méně početní Bulhaři postupně asimilováni. V rámci tohoto prvního bulharského státu bylo významné přijmutí křesťanství Borisem I. (864), díky čemuž se u nás rozšířila víra i písmo. Za prvního bulharského cara Simeona I. se stát rozpínal od Černého moře až po Jadran a Sávu. Roku 1018 se Bulharsko stalo opět součástí Byzance, ale už roku 1186 vzniklo druhé bulharské carství. Po bitvě u Nikopole 1396 ovládla bulharské území Osmanská říše.

Po rusko-turecké válce (1877–1878) vyvrcholil dlouhodobý boj za samostatnost Bulharska a v roce 1878 vzniklo bulharské knížectví. V 1. balkánské válce roku 1912 získalo Bulharsko další území, ale ve 2. balkánské válce (1913) je opět ztratilo. Po 1. světové válce přišlo i o přístup k Egejskému moři. Ve 2. světové válce byla země nejprve na straně nacistického Německa, ale po roce 1944 se přiklonila na stranu Spojenců. Po válce se Bulharsko stalo součástí východního bloku v čele se Sovětským svazem. Obdobně jako v ostatních socialistických zemích i zde došlo po roce 1989 k pádu starého režimu a v roce 1990 došlo po dlouhé době k prvním svobodným volbám.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 7 milionů (odhad 2013)
Průměrná doba dožití: 73,09 let
Prům. počet dětí: 1,41 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 17,87 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 13,8 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 41,4 let, 17,7 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: Bulhaři 83,9 %, Turci 9,4 %, Romové 4,7 %, zbylá 2 % – Arméni, Makedonci, Židé, Vlaši, Řekové
Úřední jazyk: bulharština, v oblastech obývaných Turky je tolerována turečtina
Náboženství: pravoslavní 82,6 %, muslimové 12,2 %, katolíci 0,6 %
Nezaměstnanost: cca 12 % (2012)
Gramotnost: 98,2 %

Politika

Typ vlády: parlamentní demokracie
Nezávislost: 3. dubna 1878 (jako autonomní knížectví uvnitř Osmanské říše); od 22. září 1908 úplná nezávislost
Hlava státu: prezident Rosen Plevnelijev (od ledna 2012); premiér Marin Rajkov (od března 2013)
Vláda a volby: Prezident volený v přímých volbách na období pěti let (nejvíce na dva mandáty), další volby budou v roce 2016. Premiér je volen Národním shromážděním.

Ekonomika

Bývalá komunistická země je od ledna 2007 členem EU. Výrazný ekonomický růst a rozsáhlé zahraniční investice jsou bržděny korupcí ve státní správě, organizovaným zločinem a slabým soudnictvím.
HDP na hlavu: 12 900 USD (odhad 2008), zhruba stejně Botswana a Írán
Měna: bulharský lev; 1 dolar = cca 1,5 leva; 1 lev = cca 13,80 Kč
Vývoz: oděvy, obuv, železo a ocel, stroje a zařízení
Dovoz: stroje a zařízení, kovy a rudy, chemikálie a plasty; paliva, minerály a suroviny

GEOGRAFIE

Rozloha: 110 910 km2, o cca 10 % menší než někdejší Československo
Hranice: Rumunsko 608 km, Řecko 494 km, Srbsko 318 km, Turecko 240 km, Makedonie 148 km
Podnebí: Léta jsou horká a suchá, zimy mírné. Na jihu a u pobřeží Černého moře zmírňuje moře drsnější vnitrozemské podnebí. V hornatých částech země panují specifické klimatické podmínky.
Průměrné měsíční teploty: Sofie – 0–22 °C, Varna – 2–23 °C, Burgas – 4–24 °C, Plovdiv – 2–20 °C
Měsíční srážky: Sofie – 40–90 mm, Varna – 25–60 mm, Burgas – 30–50 mm, Plovdiv – 25–65 mm
Nejnižší a nejvyšší bod: Černé moře 0 m / Musala 2 925 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Současný prototyp zpracuje 100 kg plastů za hodinu a vyrobí z nich 100 litrů ropy. V rafinerii následně ze syntetické ropy vznikají benzin, nafta a polymery.

Zajímavosti
Historie

Snímek malé části oblohy zachycuje několik tisíc galaxií

Vesmír

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907