Burkina Faso: Pečlivě střežená chudoba

23.04.2013

Burkina Faso je jednou z nejchudších zemí Afriky i celého světa. K příčinám této situace patří opakující se sucha, špatná infrastruktura a již čtvrtstoletí vládnoucí prezident, který se brání výraznějším změnám

Hliněná mešita - Hliněná mešita ve městě Bobo Dioulasso – druhém největším sídle Burkiny Faso
Hliněná mešita - Hliněná mešita ve městě Bobo Dioulasso – druhém největším sídle Burkiny Faso

Reklama

Červená barva na vlajce Burkiny Faso má představovat revoluci a zelená přírodní bohatství. Žlutá hvězda symbolizuje světlo revoluce, které ukazuje směr

Přes všechny prvky modernizace, které se v Burkině Faso v posledních desetiletích objevují, jsou setrvačnost a tradice v životě zdejších obyvatel stále velmi důležité. Jako příklad může posloužit i místní nejpočetnější etnikum – kdysi válečnický kmen Mossi, dnes složený převážně z farmářů, kterým ovšem formálně stále vládne kmenový král Mogho Naba. Druhý příklad představuje populární rčení o zdejší víře: „Polovina Burkiňanů jsou muslimové, polovina křesťané, a všichni jsou animisté.“ I mezi místními muslimy a křesťany totiž stále hrají nezanedbatelnou roli starobylé animistické rituály.

Zlatá horečka v 21. století

Ekonomika země závisí především na pěstování bavlny a v zemědělství je zaměstnáno 80 % všech práceschopných lidí. Toto odvětví však ohrožují pravidelně se opakující období sucha.

Na přelomu tisíciletí začala privatizace a vláda změnila pravidla pro zahraniční investory. Díky tomu došlo k velkému nárůstu těžby zlata, které se od roku 2010 stalo hlavním zdrojem exportních zisků. Jen mezi roky 2010 a 2011 se produkce žlutého kovu zdvojnásobila. Burkina Faso se tak zařadila na čtvrté místo mezi největšími vývozci zlata na „černém kontinentu“ – hned za Jižní Afriku, Mali a Ghanu.

V některých oblastech s sebou rozvoj těžby zlata přinesl i jasné pozitivní prvky, například stavbu lokálních veřejných nemocnic. Samotná vláda totiž na zdravotní potřeby vydává jen asi 3 % HDP a odhady z roku 2009 říkají, že na sto tisíc obyvatel je v Burkině Faso pouze 10 lékařů, 41 zdravotních sester a 13 porodních asistentek.

Prezidentem na věky věků?

Zahraniční vztahy země se orientují na státy Evropské unie, Afriky a Asie. Výsadní postavení má mezi partnery Francie, neboť právě ona podporovala současného prezidenta Blaise Compaorého při převratu v roce 1987. Po čtvrtstoletí je Compaoré stále u moci, i když průběh většiny voleb, které mu prodloužily funkční období, byl z různých důvodů sporný.

Burkina Faso má přiměřeně dobré vztahy se svými africkými sousedy – Ghanou, Togem, Nigerem i Mali. Stále napjatý je však poměr k Pobřeží slonoviny, jež Burkina Faso obviňuje jednak z podpory protivládních rebelů a také ze zneužívání desítek tisíc Burkiňanů, kteří si tam našli práci.

Spravedlnost jen pro některé

Vláda Blaise Compaorého už nemá u občanů země podporu dlouhá léta, což se naposledy projevilo v četných protestech roku 2011, kdy lidé požadovali prezidentovo odstoupení. Většinu akcí však státní složky násilně potlačily. Compaoré se svého postu stále drží a snaží se vymýtit veškerou opozici včetně protiprezidentsky naladěných novinářů.

Stále nevyřešen zůstává například atentát na investigativního žurnalistu Norberta Zonga, který se zabýval podivnými okolnostmi smrti Davida Ouedraogoa, umučeného řidiče prezidentova bratra. Příbuzný hlavy státu byl sice nejprve obžalován ze zabití svého zaměstnance, ale později byla všechna obvinění stažena.

STRUČNÉ DĚJINY

Teritorium dnešní Burkiny Faso bylo obydleno kulturami lovců a sběračů už v období 14000–5000 př. n. l. Používání kovů se rozšířilo mezi roky 1500 a 1000 př. n. l. Z období moderních dějin jsou ze zdejšího území známá království Mossi. Vznikla zřejmě v 16. století a k nejmocnějším z nich patřily říše Wagadogo a Yatenga.

Na konci 19. století soupeřila o vliv v regionu Francie s Británií, přičemž v červnu 1898 si velmoci nakonec oblast rozdělily. Roku 1904 byla území většinou pacifikované Voltské pánve začleněna do federace kolonií, která nesla název Francouzská Západní Afrika a měla správní sídlo v malijském hlavním městě Bamako. Oblast dnešní Burkiny Faso správně přecházela pod různé francouzské kolonie, až v prosinci 1958 dosáhla samosprávy jako Republika Horní Volta. Úplnou samostatnost pak získala roku 1960.

První prezident Maurice Yaméogo vládl zemi do roku 1966, kdy byl svržen vojenským převratem. Následující prezident Sangoulé Lamizana byl roku 1980 odstraněn dalším vojenským převratem. Obdobně se ve vedení státu vystřídali Saye Zerbo (vládl do roku 1982), Jean-Baptiste Ouédraogo (do roku 1983) a Thomas Sankara, během jehož vlády byla země přejmenována na Burkinu Faso (1984). Sankara a dalších dvanáct vládních úředníků zemřelo v říjnu 1987 při převratu, kterým se dostal k moci současný prezident Blaise Compaoré. Ten za čtvrtstoletí své vlády nesmírně zbohatl, zatímco jeho země se řadí k nejchudším na světě.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 17,3 milionu, o něco víc než Chile
Věková struktura: 45,7 % dětí do 15 let, jen 2,5 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. mladších než 17 let
Městské obyvatelstvo: pouze 26 %
Etnické složení: v zemi žije kolem 60 etnických skupin, nejpočetnější (přes 40 %) je Mossi, další významné: Gurunsi, Senufo, Lobi, Bobo, Mande a Fulani
Náboženství: muslimové (60,5 %), katolíci (19 %), animisté (15,3 %), protestanti (4,2 %), ostatní (0,6 %), bez vyznání (0,4 %)
Jazyky: úředním jazykem je francouzština, skoro všichni obyvatelé mluví místními dialekty; obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 46,7 %; gramotnost: 21,8 % (!); nezaměstnanost: přes 70 % (!).

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu
Samostatnost: od 5. srpna 1960 (dříve francouzská kolonie)
Hlava státu: prezident Blaise Compaoré je u moci od roku 1987; šéf vlády: premiér Luc-Adolphe Tiao (od 18. dubna 2011)
Volby: prezident se volí v přímých volbách na pět let; jmenuje premiéra a rovněž schvaluje vládu.

Ekonomika

HDP na hlavu: 1 300 USD (odhad z r. 2011; ČR – 27 100 USD), jedna z nejchudších zemí světa
Měna: Burkina Faso je součástí Západoafrické měnové unie, která používá frank CFA (FCFA); tato měna je pevně vázána na euro v kurzu 1 euro = 656 FCFA.

GEOGRAFIE

Rozloha: 274 200 km², tedy zhruba stejně jako Nový Zéland
Hranice: 3 193 km (s Mali, Nigerem, Pobřežím slonoviny, Ghanou, Beninem a Togem)
Charakter území: většinou nížiny nebo zbrázděné a zvlněné planiny; na Z a JV kopce
Podnebí: tropické – horká vlhká léta, teplé suché zimy
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Ouagadougou: leden–březen 16–24/33–40, duben–červen 26–23/39–34, červenec–září 23–22/34–31, říjen–prosinec 23–17/33–36
Nejnižší a nejvyšší bod: řeka Černá Volta (200 m n. m.) / hora Tena Kourou 749 (m n. m.).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, afrobougee.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907