100+1 zahraniční zajímavost 17/26: Proč Pařížané nesnášeli slavnou Eiffelovku a kdo ji zachránil před demolicí?
Dnes si lze sotva představit Paříž bez Eiffelovy věže. Přesto její stavitel strávil posledních dvacet let života bojem za to, aby město věž zachovalo. Více se nejen o slavné dominantě města na Seinou dočtete v novém čísle časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.
Ikona hlavního města Francie nabízí návštěvníkům pohled na metropoli celkem ze tří vyhlídkových pater. (foto: Shutterstock)
Zavřete oči a zkuste si představit nějaký jednoznačný symbol konkrétní země. Itálie? Šikmá věž v Pise. Amerika? Socha Svobody. Austrálie? Opera v Sydney. Francie? Samozřejmě Eiffelova věž. Přesto poslední zmíněná ikona málem nevznikla, neboť se proti jejímu návrhu vzbouřila tehdejší francouzská elita. Dobová architektura si libovala v historizujících stylech, které vycházely především z prověřeného klasicismu, s ornamentálními prvky renesance či baroka. V podobném duchu ostatně v 19. století získala svou moderní tvář značná část Paříže.
Když tedy Eiffelovi inženýři navrhli štíhlou strohou věž, znamenal jejich nápad radikální odklon od všeho, co se považovalo za krásné. Celá ze železa? Prosím vás! Kdo kdy viděl železnou věž? Na tři sta nejvýznamnějších architektů a umělců tehdy podepsalo protest, v němž mimo jiné stálo: „Představme si okamžik, kdy […] ovládne Paříž a svou barbarskou velikostí rozdrtí Notre-Dame, Louvre, kupoli Invalidovny i Vítězný oblouk.“
Dostatečně osvícená výběrová komise naštěstí chtěla moderní projekt, jenž by oslavoval technický pokrok, a dala Eiffelově věži zelenou.
Vzpomeňme si, kolik kontroverzí vyvolal návrh Národní knihovny v podobě chobotnice od Jana Kaplického. Praha mohla mít světově obdivovanou památku – ale nemá. Ještěže se podařilo „protlačit“ alespoň Tančící dům, který si dnes turisté fotí stejně nadšeně jako Pražský hrad. Více se nejen o slavné dominantě města na Seinou dočtete v novém čísle časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.
Nová „stoplusjednička“ vám také prozradí, co všechno se odehrává v lidské hlavě, když odkládáme povinnosti na později a ukáže, proč dokázaly tulipánové cibulky pobláznit celé Nizozemsko a jak se z ilegálního „měsíčního svitu“ stal regulérní byznys. Vydáme také do míst, kam se lidé příliš nehrnou – za nejstaršími borovicemi světa, do temných jeskyní i do odlehlých končin Balúčistánu.
Přiblížíme vám neuvěřitelný experiment Michela Siffreho, který strávil měsíce v podzemní izolaci, i příběhy nejdivočejších policejních honiček. Podíváme se na vzestup léků typu GLP-1 a na hranici mezi pomocí a agresivním marketingem. Zavítáme také do Antananariva, hlavního města Madagaskaru, jehož ulice dodnes připomínají dávné království i koloniální minulost. Čekají vás příběhy z vědy, historie, přírody, cestování i lidských výstřelků – zkrátka jako vždy pestré čtení.
