Curiosity našel stopy usazené soli z dávného jezera v marsovském kráteru Gale

09.10.2019 - Stanislav Mihulka

Robotická laboratoř Curiosity objevila horniny plné jílu se síranem vápenatým a místy i se síranem hořečnatým. Nejspíše jde o pozůstatek jezera se slanou vodou

<p>Robotická laboratoř Curiosity při práci na Marsu</p>

Robotická laboratoř Curiosity při práci na Marsu


Reklama

Když na Zemi vyschne jezero, zůstává po něm vrstva soli. Na Marsu by to mělo být stejné. Americká robotická laboratoř Curiosity nedávno objevila takové soli v kráteru Gale. Je to pozůstatek z dávných časů, kdy na povrchu Marsu byla hojná voda a případný život, pokud tam kdy nějaký byl, měl šanci prospívat.

Odborníci vybrali kráter Gale jako oblast průzkumu pro Curiosity za části také kvůli tomu, že tam jsou dostupné různě staré vrstvy usazených hornin. Právě v těchto vrstvách Curiosity objevila uloženiny s jílovými horninami, které obsahují 30 až 50 váhových procent síranu vápenatého. Na některých místech byl rovněž přítomen síran hořečnatý, v o něco menších množstvích.

Dávné slané horniny v kráteru Gale

Podle údajů laboratoře Curiosity jde o horniny, které jsou staré asi 3,7 až 3,3 miliardy let. Na Zemi už nejspíš tou dobou byl život, ale zřejmě nebyl nijak zvlášť oslnivý či pestrý. Vědci se domnívají, že taková přítomnost velkého množství soli v horninách na povrchu Marsu dokládá existenci dávného jezera v kráteru Gale, jehož vody tehdy byly z pozemského pohledu velmi slané. Nicméně, i v tak slané vodě žijí na Zemi organismy.

TIP: Příležitost pro organismy: Kráter Gale měl v minulosti prostředí vhodné pro život

Zároveň se ukazuje, že vodě byly vystaveny ještě starší horniny v kráteru Gale. V té době ale bylo jezero či jezera mnohem méně slané. Jinak laboratoř Curiosity zatím neobjevila žádné stopy po přítomnosti kapalné vody v kráteru Gale, které by byly mladší než uvedených 3,7-3,3 miliardy let. Vědci se ale nevzdávají a stále věří, že Curiosity objeví nějaké novější doklady kapalné vody na Marsu.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907