Dánsko: Jak se žije v jedné z nejšťastnějších zemí světa

12.12.2017

Kdysi bylo Dánsko domovem vikingských nájezdníků a později výraznou severoevropskou politickou silou. Dnes se tento moderní prosperující stát pevně začlenil do Evropy, ale nadále si ponechává v rukou některé rozhodovací pravomoci

Dánská lidová strana prosazuje povinné Vánoce, aby přistěhovalci dokázali, že jsou „skutečnými Dány“.
Dánská lidová strana prosazuje povinné Vánoce, aby přistěhovalci dokázali, že jsou „skutečnými Dány“.

Reklama

Vlajka Dánska, známa jako Dannebrog, je tvořena červeným podkladem a bílým skandinávským křížem sahajícím až ke krajům. Vlajka patří k nejstarším na světě − používala se již v roce 1219 a je nejstarší státní vlajkou, stále používanou nezávislým státem.

V roce 1973 se Dánsko společně s Irskem a Velkou Británií připojilo k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství (EHS, dnešní EU), ale v následujících letech zůstávalo v otázkách další integrace velmi opatrné. Maastrichtská smlouva tak byla napoprvé v referendu z roku 1992 odmítnuta a teprve v opakovaném plebiscitu o rok později Dánové s ustanoveními souhlasili. Přitom však dostali čtyři výjimky z evropské legislativy. Dánská obezřetnost se opět projevila v roce 2000, kdy země v referendu odmítla euro a ponechala si svoji původní měnu – dánskou korunu.

Zpráva o štěstí

Zdá se, že přístup člena EU „stojícího stranou“ Dánsku svědčí. V rámci tzv. Zprávy o štěstí, kterou od roku 2012 vypracovává OSN, se stát několik let po sobě umístil na nejvyšší příčce žebříčku 155 zemí. Teprve letos skončil druhý těsně za Norskem.

TIP: Nejšťastnější zemí světa je dlouhodobě Dánsko: Proč právě tato severská země?

Při bodování si nejlépe vedly tamní oblasti vzdělávání, zdravotnictví, ochrany občanských svobod, demokratických práv, prosperity a lidského rozvoje. Stát se rovněž pyšní nejvyšší společenskou mobilitou na světě, vysokou mírou příjmové rovnosti, jednou z nejnižších úrovní korupce i vysokým příjmem na hlavu. V letošní Zprávě o štěstí obdrželo Dánsko 7,537 bodu z možných 10. Mimochodem, Česká republika obsadila 23. místo s 6,609 bodu.

Časy se mění

V důsledku geografické izolace tvoří Dánové historicky velmi homogenní národ. Podobně jako u ostatních skandinávských států však migrace v posledních desetiletích výrazně roste a s tím se mění i postoj starousedlíků. O dřívějším přístupu k přistěhovalectví asi nejlépe svědčí fakt, že se v Dánsku vůbec nevedou statistiky o etnickém původu obyvatel. Nicméně minimálně od roku 2015, kdy se druhou nejsilnější partají stala pravicová populistická Dánská lidová strana (DLS), se imigrace a začlenění nově příchozích do společnosti změnilo v hlavní motiv veřejné debaty. 

Během vášnivých diskusí v parlamentu se zvažuje zákaz modlitebních místností na školách a univerzitách. DLS se snaží prosadit zákonnou povinnost slavit Vánoce, aby tak přistěhovalci prokázali, že jsou „skutečnými Dány“. Na podporu místní kultury a zvyků požádali radní města Randers na Jutském poloostrově jídelny ve státních školách, aby do menu pravidelně zařazovaly vepřové. Nejostřejší reakce však vyvolal případ muže, který byl letos odsouzen za rouhání – v roce 2015 totiž zveřejnil na Facebooku video, jak pálí korán. 

Jistota versus daně

Dánové jsou zvyklí na vysoký životní standard. Stát uplatňuje tzv. severský model, který kombinuje ekonomiku volného trhu s rozsáhlou veřejnou sociální péčí a značnou ochranou pracujících. V důsledku toho má Dánsko podle hodnocení Světové banky nejsvobodnější trh práce v Evropě. Zaměstnavatelé mohou bez omezení nabírat nové lidi a propouštět je. Pracující pak mají jistotu vysokých dávek v nezaměstnanosti. 

Novou firmu lze založit během několika hodin a s minimálními náklady. Neplatí ani žádná omezení přesčasů, takže společnosti mohou fungovat 24 hodin denně, 365 dní v roce. Druhou stranu mince představují daně. Například DPH v hodnotě 25 % tvoří neodčitatelnou daňovou položku a celkové daňové zatížení se pohybuje kolem 46 %. 

Ostrovní království na severu

Dánské království tvoří celkem 443 ostrovů, z nichž 74 je obydlených. K Dánsku se řadí také Faerské ostrovy a Grónsko, jež se do tohoto politického uspořádání začlenily už v 18. století. Díky historickým a kulturním odlišnostem si však oba regiony zachovaly v mnoha oblastech jistá specifika: Faerské ostrovy mají vlastní správu od roku 1948, Grónsko od roku 1979, přičemž v jeho případě došlo k dalšímu zákonnému posunu samostatnosti ještě v roce 2009. 

Na Faerských ostrovech žije asi 50 700 lidí, v Grónsku zhruba 57 700, zatímco vlastní Dánsko má 5,6 milionu obyvatel. Pokud jde ovšem o rozlohu, Faerské ostrovy jsou s 1 393 km² jen zhruba třikrát větší než Praha, „mateřská“ země pokrývá 43 094 km², nicméně Grónsko jako největší ostrov světa dělá se svými 2 166 086 km² z Dánského království 12. největší stát na Zemi, jenž předčí i Mexiko či Mongolsko. 

STRUČNÉ DĚJINY

Území dnešního Dánska lidé osídlili už v době prehistorické. Dějiny jednotné geografické oblasti s populací severského kmene Dánů, jenž na místo migroval z jižního Švédska, se však začaly psát zhruba kolem roku 500. 

Nejstarší královský rod

První království tam vytvořili vikingští vladaři Gorm a Harald Modrozubý na konci 9. a v 10. století. Až k těmto prvním známým králům může svou rodovou linii vysledovat současná panovnice Markéta II., a dánská monarchie je tak nejstarším panovnickým rodem Evropy

Mezi roky 1397 a 1523 zůstávalo Dánsko sjednoceno s Norskem a Švédskem v tzv. Kalmarské unii, kterou spojovala právě osoba dánského vladaře. V 16. století se zemí prohnala reformace a byla ustavena Dánská národní církev v čele s králem. V třicetileté válce (1618–1648) utrpělo království několik porážek, během napoleonských válek pak Británie dvakrát ovládla Kodaň a Dánsko přišlo o Norsko (1814). 

Ve víru válek

Podrželo si však staré norské kolonie Faerské ostrovy, Grónsko a Island, který poté získal samostatnost roku 1944. Po tzv. dánsko-německé válce (1864), v níž nad zemí zvítězilo Prusko ve spojenectví s Rakouskem, ztratilo Dánsko také Šlesvické království, ale po referendu v roce 1920 k němu bylo opět připojeno Severní Šlesvicko. V první světové válce zůstala země neutrální a tentýž postoj si hodlala zachovat ve druhém světovém konfliktu. V dubnu 1940 ji ovšem obsadili nacisté a osvobození se dočkala až v roce 1945. 

V roce 1973 se Dánsko začlenilo do EHS. Faerské ostrovy a Grónsko – které jsou dnes autonomními státy, ale společně s „mateřskou“ zemí tvoří Dánské království – odmítly členství kvůli zákonům omezujícím rybolov.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 5,6 milionu, podobně jako Slovensko; očekávaná doba dožití: 79,4 roku; prům. počet dětí: 1,73 na ženu; věková struktura: 16,41 % dětí do 15 let, 19,23 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 42 let; městské obyv.: 88 %; etnické složení: bezmála 90 % populace jsou etničtí Dánové, dále v zemi žijí jiní Skandinávci, Inuité, lidé z Faerských ostrovů, Turci, Poláci, Syřané, Němci a Iráčané; náboženství: Dánská národní církev (luteráni) 76 %, muslimové 4 %, ostatní 20 %; jazyky: oficiálním jazykem je dánština; obyv. pod hranicí chudoby: 13,4 %.

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: podle tradice od roku 965, v červnu 1849 se království změnilo v parlamentní konstituční monarchii; hlava státu: královna Markéta II. (od 14. 1. 1972); šéf vlády: premiér Lars Lokke Rasmussen (od 28. 6. 2015); volby: monarchie je dědičná; po parlamentních volbách monarcha obvykle jmenuje premiérem lídra vítězné strany.

Ekonomika

HDP na hlavu: 48 000 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: dánská koruna (DKK), 1 USD = cca 6,2 DKK, 1 DKK = cca 3,5 CZK. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 43 094 km², tedy zhruba stejně jako Švýcarsko; hranice: 140 km (pouze s Německem); délka pobřeží: 7 314 km; charakter území: ploché nebo jen mírně zvlněné nížiny; podnebí: mírné, vlhké a s vysokou oblačností, mírné větrné zimy a chladná léta; min. noční / max. denní teploty (°C) v Kodani: leden–březen −3 až 1 / 2–7, duben–červen 1–12/7–21, červenec–září 9–14/15–22, říjen–prosinec 0–9/4–15; nejnižší a nejvyšší bod: Lammefjord (−7 m) / Mollehoj – Ejer Bavnehoj (171 m).

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

V zombie nikoho nezmění, ale je nebezpečná. USA se šíří houba odolná lékům. (foto: Profimedia/ČTK (Nicolas Armer)

Věda

Obklopena rybami  

autor: Khaichuin Sim | finalista kategorie: Dobrodružství

Snem Khaichuina Sima bylo zachytit splynutí člověka a života pod hladinou. Požádal proto svou ženu, zda by se nepřiblížila k hejnu kranasů modroploutvých – a pak už jen stačilo počkat na dokonalou chvíli. 

Zajímavosti
Historie

Socha admirála Nimitze na Havaji, kde během války působil. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907