Deep South: S otrokářskou pověstí

24.08.2020

Ještě na počátku třetího tisíciletí bojuje jihovýchodní cíp Spojených států s pověstí, kterou předznamenala americká občanská válka. Již tehdy totiž dostal nálepku zaostalého otrokářského regionu, kde bují rasové předsudky

<p>Břehy Mississippi, nejvodnatějšího a nejdelšího toku Severní Ameriky, spojují ve městě Vicksburg dva paralelní mosty – starý a nový.</p>

Břehy Mississippi, nejvodnatějšího a nejdelšího toku Severní Ameriky, spojují ve městě Vicksburg dva paralelní mosty – starý a nový.


Reklama

Region Deep South nepředstavuje oficiální administrativní celek, proto nemá ani jednotnou vlajku. Během občanské války však státy Jihu užívaly postupně minimálně čtyři varianty, všechny stavějící na motivu „hvězd a pruhů“. Dnes ovšem konfederační vlajku provází neslavná pověst, spojená s rasově motivovanými útoky. Po incidentu z června 2015 – kdy útočník zastřelil v alabamském kostele devět osob, přičemž předtím pózoval na internetu právě s uvedenou standartou – se její veřejné používání odsuzuje, a některé obchody dokonce přestaly prodávat zboží s jejím vyobrazením. 

Pojmenování „Deep South“, doslova „hluboký jih“, představuje pouze neoficiální termín. A liší se i seznam států, které zmíněná oblast USA zahrnuje. Základní pětici tvoří Georgie, Alabama, Jižní Karolína, Mississippi a Louisiana, lze se ovšem setkat také s širším pojetím včetně Texasu, Floridy, Severní Karolíny a Tennessee.

Pod bičem otrokáře

Geograficky, hospodářsky i politicky je region zhruba o velikosti Francie značně různorodý, jeden fenomén ho však charakterizuje: dědictví války Severu proti Jihu, které přetrvalo dodnes v podobě rozsáhlých lánů bavlny. Na místních plantážích dřeli černí otroci ještě dlouho poté, co sever kontinentu zmíněnou praktiku zakázal (viz Stručné dějiny). Lokální podíl afroamerické populace přitom zůstává nejvyšší v USA: Například v Mississippi žije bezmála 40 % černochů, a stát navíc generuje nejnižší HDP na hlavu z celé padesátky – konkrétně méně než pětinu oproti prvnímu Washingtonu, D. C. Vyjma zámořských území pak drží i smutný primát v počtu obyvatel pod hranicí chudoby, přičemž s 23 % dvakrát převyšuje národní průměr. 

TIP: Konfederační vlajka: Symbol kultury, nebo nenávisti?

Sociální situace se zvolna mění teprve v poslední době, díky rychlejší industrializaci a rozvoji městské zástavby. Populace největší metropole v oblasti, Atlanty v Georgii, však zatím nedosahuje ani půl milionu, což představuje na americké poměry velmi nízké číslo.

Pole s bavlnou

Ačkoliv již zemědělství netvoří klíčový pilíř místní ekonomiky, produkce bavlny si dodnes udržela původní význam. S necelými 18 miliony žoků se Spojené státy řadí na třetí místo mezi světovými pěstiteli po Číně a Indii, přičemž zhruba polovina uvedeného množství připadá na státy jihovýchodu. Napříč Alabamou se táhne bezmála 500 km dlouhý pás úrodné černozemě a například v Texasu dosahují bavlníkové plantáže rozlohy 23 000 km², což odpovídá třetině Česka. 

Delta aligátorů

Název nejdelší a nejvodnatější řeky Spojených států, Mississippi, znamená v jazyce domorodých indiánů doslova „otec vod“. Veletok křižuje USA v délce 3 770 km od severu až k Mexickému zálivu, kde jižně od New Orleans vytváří gigantickou deltu. Každý den proud zachytí zhruba dva miliony tun naplavenin, které nepřetržitě přitékají do zálivu a rozšiřují pevninu asi o 100 metrů ročně. Bažiny a močály v okolí delty představují jediné místo na planetě, kde se volně vyskytuje aligátor severoamerický. 

STRUČNÉ DĚJINY

Osídlení jihovýchodu Severní Ameriky se datuje hluboko do minulosti. Podle archeologů tam první lidé žili již 11 000 let př. n. l. 

Evropané připlouvají

Evropské lodě přistály u místních břehů poprvé v roce 1541, roku 1585 založili Španělé na Floridě první trvalé osídlení na území dnešních Spojených států, a předběhli tak Brity, kteří region hromadněji osidlovali od 17. století. Většina Evropanů se zpočátku soustředila na východě, a poté co svět v roce 1783 oficiálně uznal nezávislost nově vzniklých USA, se právě tam formovaly první státy. Americké území se rozšiřovalo v několika vlnách: Během té první, v letech 1803–1819, došlo například ke koupi původně francouzské Louisiany, jež tehdy zahrnovala 15 současných států – a rozloha USA se tím zdvojnásobila. 

Občanská válka

Noví osadníci si s sebou přiváželi také otroky, jejichž přítomnost později patřila k roznětkám války Severu proti Jihu mezi léty 1861 a 1865. Zatímco v severní části kontinentu otrokářství postupně mizelo, na opačné straně v důsledku silnější zemědělské tradice přetrvávalo – v některých regionech představovali otroci ještě v polovině 19. století 50 % populace. Jedenáct států Jihu utvořilo ve válce tzv. Konfederaci a bojovalo proti zbytku USA sdruženému v Unii, nicméně od počátku jen s malou šancí na vítězství. Již v půlce konfliktu udělil prezident Abraham Lincoln všem otrokům svobodu. K posledním snahám o zvrat ze strany Konfederace patřil atentát na prvního muže země, po jeho smrti však Unie donutila Jih kapitulovat. Konec občanské války přinesl ratifikaci 13. dodatku ústavy, jenž definitivně zrušil otroctví v celých Spojených státech.

Černošská otázka zůstává velice ožehavým tématem dodnes. Po roce 1950 se „hluboký jih“ v důsledku stoupajícího počtu rasových násilností zároveň proměnil v centrum amerického boje za lidská práva. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: cca 34 milionů; očekávaná doba dožití: 76,2 roku; prům. počet dětí: 1,79 na ženu; věková struktura: 26,4 % obyv. do 19 let, 12,8 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Atlanta má 500 tisíc obyv.; náboženství: 67 % evangelíci, 18 % bez vyznání, 9 % katolíci, 2 % jehovisté, 1 % mormoni, 1 % židé; oficiální jazyk: angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 18 %; gramotnost: 95 %.

Politika

Státní zřízení: region v USA; prezident: Donald Trump; volby: americké prezidentské volby se konají jednou za čtyři roky.

Ekonomika

HDP na hlavu: 38 969 USD (odhad z r. 2018; ČR – 39 740 USD); měna: americký dolar, s kurzem 1 : 25,11 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: zhruba 632 000 km² (asi jako Francie); charakter území: převážně nížinaté, hojně zavodněné; podnebí: vlhké subtropické, s horkými a vlhkými léty a mírnými zimami; min. noční / max. denní teploty (°C) v Atlantě: leden–březen 1–8/15–19, duben–červen 17–21/28–30, červenec–září 20–22/30–32, říjen–prosinec 13–20/18–30; nejvyšší bod: Brasstown Bald (1 458 m n. m.). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 10/20
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907