Reklama


Do čela republiky: Jak probíhaly prezidentské volby za tatíčka Masaryka?

27.11.2018 - Martin Nekola

Tomáš Garrigue Masaryk získal prezidentské křeslo čtyřikrát po sobě. V čem se volby lišily a jaké zákulisní hry je provázely?

<p>Nemocný Masaryk se svým následovníkem Edvardem Benešem.</p>

Nemocný Masaryk se svým následovníkem Edvardem Benešem.


Reklama

Dne 14. listopadu 1918 uplynuly dva týdny od vyhlášení Československé republiky a tři dny od oficiálního ukončení první světové války. Revoluční národní shromáždění v Praze zvolilo na ustavující schůzi prezidentem jednomyslnou aklamací Masaryka. Kandidát nebyl přítomen (do metropole dorazil až za týden), nikdo nepočítal hlasy pro ani proti, někteří poslanci dokonce hlasování nestihli. Kdo by se ale v nadšené atmosféře revolučních dní zabýval takovými detaily. 

Regulérní volba

Prozatímní ústava prezidentovi přiznávala víceméně reprezentativní funkci. Masaryk se postavil proti a domohl se rozšíření pravomocí, především co se týkalo rozpouštění parlamentu a absolutního veta u některých zákonů

Když měl za sebou Masaryk necelou polovinu mandátu, požádal, aby jej ve funkci potvrdilo i Národní shromáždění, vzešlé z regulérních parlamentních voleb. Prezident osvoboditel se toho dočkal 27. května 1920, kdy byl zvolen 284 hlasy z celkových 411 na sedm let. Volbu provázely nepokoje a demonstrace v Sudetech, které si vyžádaly více než pět desítek životů. 

Na pozadí politických bouří

Podruhé se stal Masaryk prezidentem 27. května 1927. Překonal sice nutnou třípětinovou většinu hlasů, ale volba rozhodně neměla hladký průběh. Pražský hrad byl coby mocenské centrum trnem v oku politickým stranám, především nejsilnější z nich, agrárníkům. Podporu Masarykovi nakonec vyjednal jejich předseda Antonín Švehla, když odmítl vlastní kandidaturu a navíc pojistil hlasy německých poslanců. Nebýt jich, silný protimasarykovský tábor tvořený komunisty, slovenskými hlinkovci a národními demokraty by volbu posunul do druhého kola, jehož se Masaryk podle tisku již dříve odmítl zúčastnit. Chtěl jasnou a silnou podporu.

Třetí sedmileté funkční období Masaryk zahájil po volbě 24. května 1934, při níž obdržel 324 ze 418 hlasů. Jeho protikandidátem byl předseda KSČ Klement Gottwald

Nutno dodat, že vážně nemocný Masaryk v úřadu pokračovat nechtěl, nepodařilo se mu však prosadit vyvoleného nástupce Edvarda Beneše. Partajní lídři hovořili o uznávané osobnosti z akademické sféry, která by byla snáze manipulovatelná. V těžké době, kdy se republika zmítala v hospodářské krizi a v Německu se chopili moci nacisté, se Masaryk zalekl slabých či populistických kandidátů a navzdory špatnému zdraví pokračoval. Při slavnostní přísaze nebyl schopen přečíst prezidentský slib a několikrát zavrávoral. Slábnoucí Masaryk z posledního funkčního období odsloužil pouhý rok a půl. Dne 14. prosince 1935 abdikoval.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Archiv redakce

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Potřeba spánku je individuální záležitost. Přesto platí, že dospělý zdravý člověk by měl spát přibližně 8 hodin denně. Někdo potřebuje o hodinu více, jinému stačí o dvě hodiny méně.

Věda
Věda
Historie
Zajímavosti
Vesmír

Na tomto záběru je krásně vidět nejen zbarvení, podle nějž dostal tuleň leopardí druhové jméno, ale rovněž jeho úctyhodné zuby.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907