Tatíčkův jasný nástupce? Edvard Beneš získal ve volbě více hlasů než Masaryk

14.08.2019 - Martin Dolejský

Autoritu prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše za první republiky by si zpětně dovolil zpochybnit jen málokdo. Jaká byla Benešova cesta do úřadu?

<p>Edvard Beneš získal ve volbách v roce 1935 340 hlasů ze 440 platných hlasů. Tolik Masaryk nikdy nedosáhl.</p>

Edvard Beneš získal ve volbách v roce 1935 340 hlasů ze 440 platných hlasů. Tolik Masaryk nikdy nedosáhl.


Reklama

Při poslední volbě bylo zřejmé, že Masaryk se konce volebního období nemusí dožít. Jeho zdraví se i přes občasná zlepšení nadále zhoršovalo, a proto se rozhodl na funkci rezignovat. Vzhledem ke znehybnění pravé ruky bylo dokonce nutné vyrobit speciální razítko, jímž byly „podepisovány“ všechny dokumenty. Masaryka tato bezmocnost samozřejmě trápila a trval alespoň na tom, aby mohl symbolicky přiložit prsty na místo s podpisem. Z postu prezidenta nakonec odstoupil 14. prosince 1935. 

Nový prezident

O Benešovi hovořil Masaryk už od první poloviny dvacátých let. Samotná volba byla ale velice promyšlená a předcházelo jí mnoho schůzek a jednání Edvarda Beneše s politiky. Situace se komplikovala i tím, že 30. listopadu ohlásilo opoziční Národní sjednocení, že jako svého kandidáta postaví pětasedmdesátiletého Karla Kramáře. Nakonec k jeho kandidatuře nedošlo. Klíčový byl postoj agrárníků, nejsilnější politické strany první republiky.

Veřejnost se s Masarykovou vůlí abdikovat seznámila až 12. prosince 1935. O dva dny později, v pravé poledne, se v Lánech konal abdikační ceremoniál. Prezidentská volba se měla uskutečnit 18. prosince. O půlnoci na tento den vydala ČTK prohlášení vypracované po dohodě agrárníků a Bohumila Němce. Oznamovalo, že profesor Němec přijme kandidaturu v případě, že nalezne většinovou podporu u politických stran.

TIP: Kramář vs. Beneš v Paříži: Jak se projevil konflikt politiků na mírovém jednání?

Kdo vlastně byl Bohumil Němec? Český botanik, který působil začátkem dvacátých let jako rektor Univerzity Karlovy v Praze a senátor. Nikdy nepatřil k politikům, kteří by určovali stranický kurz, a těžiště jeho práce spočívalo v odborné sféře. Každopádně jako muž bezúhonný s vysokým morálním kreditem posloužil agrárníkům jako vhodný protikandidát proti Benešovi.

Němec byl ale natolik realista, že v den volby kandidaturu stáhl. Ze 440 platných hlasů bylo pro Beneše 340, 76 lístků bylo prázdných a 24 získal (i přes stažení kandidatury) Němec. Beneš byl zvolen tak vysokým počtem hlasů, jaký Masaryk nikdy nezískal. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

     

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907