Reklama


Džammú a Kašmír: Indický sud prachu

30.05.2018

Loni zamířilo do Indie přes deset milionů turistů. Zájem o druhou nejlidnatější zemi světa rychle roste, ale platí to jen pro některé oblasti. Nejsevernější indický stát Džammú a Kašmír má sice potenciál být exotickým lákadlem, přesto se tam návštěvníci nehrnou. Důvod? Mají strach

<p>Ladák, jeden ze tří administrativních celků státu Džammú a Kašmír, má svou kulturou blízko k tibetskému buddhismu.</p>

Ladák, jeden ze tří administrativních celků státu Džammú a Kašmír, má svou kulturou blízko k tibetskému buddhismu.


Reklama

Kořeny červené barvy na vlajce Džammú a Kašmíru sahají do roku 1931, kdy se odehrávaly krvavé protivládní demonstrace. Bílý motiv pak symbolizuje pluh jako odkaz k zemědělství, tři pruhy reprezentují administrativní součásti státu: Džammú, Kašmír a Ladák.

Kašmír se od zbytku Indie liší hned v několika ohledech, jeden je však obzvlášť důležitý: Převládajícím náboženstvím tam není hinduismus či buddhismus, nýbrž islám, což úzce souvisí s blízkostí Pákistánu. Muslimové žili v oblasti dávno před tím, než Indie dosáhla samostatnosti, nikdy však netoužili spadat pod její správu

Ještě na sklonku britské nadvlády tam existovalo malé a do jisté míry nezávislé knížectví. Mnohé se ovšem změnilo, když se Indie v srpnu 1947 osamostatnila. Kašmír napadly pákistánské horské kmeny a tamní vládě nezbylo, než se obrátit na indické sousedy. Ti pak vojenskou pomoc pojali jako záminku uzurpovat území sami: Přestože se tedy pákistánskou hrozbu podařilo zažehnat, Kašmír se stal regulérním spolkovým státem Indie. 

Tajná válka v Himálaji

Jde sice o události staré sedmdesát let, ohniska napětí však doutnají dodnes. Značná část obyvatel Kašmíru není vůbec spokojena s tím, že mají v kolonce „státní příslušnost“ uvedeno „Indie“. Někteří by uvítali vznik samostatného státu, jiní sní o připojení k muslimskému Pákistánu. Vysoko v Himálaji tak separatisté znesvářených táborů svádějí usilovné boje, jimž padne každoročně za oběť nejméně tisíc lidí, převážně civilistů.

Dělostřeleckými salvami se navíc občas přes hranice častují také armády Indie a Pákistánu. Ani jedna strana totiž nerespektuje mírovou dohodu z roku 1949, která stanovila klid zbraní a vytyčila oficiální hranici. Příležitostné snahy o diplomatické urovnání sporu dosud vždy ztroskotaly a dřív či později jeden z protivníků slib ukončení války porušil. 

Poklady ve stínu teroru

Celý konflikt má však ještě třetí rozměr, kvůli němuž tamní vývoj s napětím sleduje celý svět. Indie a Pákistán patří totiž k jaderným mocnostem a obě země jsou připraveny použít ničivé zbraně jako první. Cestovatelé, kteří se do těchto končin odváží, líčí všudypřítomnost ozbrojených sil, protože teroristické útoky nejsou v lokalitě výjimečné. 

K cizincům se obyvatelé chovají nedůvěřivě – koneckonců nesetkávají se s nimi často. Nebýt války, měli by přitom turisté v Kašmíru skutečně co objevovat. Region v podhůří druhé nejvyšší hory světa K2 proslul výrobou hedvábí či vlny z koz kašmírových, těží se tam vzácné safíry a v oblasti se také pěstuje jedno z nejdražších koření, šafrán.

Zdravé vodní město

Milionová kašmírská metropole Šrínagar (doslova „zdravé město“) se rozkládá na několika jezerech a snad na každé tamní vodní ploše se pohupují hausbóty. Obliba netradičního způsobu bydlení má kořeny v 19. století, kdy Indie spadala pod britskou nadvládu. Britové nesměli na tamním území jako soukromníci vlastnit půdu – tu spravovala Východoindická společnost. Poradili si proto uvedeným svérázným způsobem. A přestože někdejší zákaz už víc než sto let neplatí, hausbóty zůstaly a jejich obyvatelé se z místa na místo přepravují v jednoduchých lodích zvaných šikara.

STRUČNÉ DĚJINY

Původní význam slova „kašmír“ zní „vysušená země“ a odkazuje na mytologický původ regionu. Podle tradice totiž Kašmírské údolí kdysi dávno zaplavila voda a pryč ji odvedl hinduistický mudrc Mahákašjapa. Nejstarší záznam o dějinách oblasti představuje kronika Rádžataranginí z let 1148–1149, sepsaná v sanskrtu jistým Kalhanou. Každopádně hinduisté ve 12. století nebyli prvními obyvateli Kašmíru: Archeologové nalezli důkazy o zemědělské činnosti z mladší doby kamenné, před pěti tisíci lety. 

Kolem roku 300 př. n. l. se z Indie rozšířil buddhismus a Kašmír se stal součástí Maurjovské říše – prvního státního útvaru, jenž dokázal pod svou správu pojmout takřka celý indický subkontinent. Tehdy bylo také založeno dnešní hlavní město Šrínagar. Následující století se nesla ve znamení střídání různých panovnických dynastií, pocházejících většinou z Indie. 

Tři oblasti, tři víry

V roce 1339 usedl na trůn Šah Mir, pravděpodobně původem z Persie. Stal se prvním muslimským panovníkem a zakladatelem dynastie, jež setrvala v čele Kašmíru následujících pět set let. Do té doby převažující sanskrt nahradila perština a islám byl přijat jako oficiální náboženství

V roce 1820 přešel Kašmír do rukou sikhů ze sousedního Paňdžábu, nadvládu však brzy ukončila Británie, jež tehdy zahájila indickou kolonizaci. O 35 let později odkoupili sikhové od Britů národnostní i náboženský „slepenec“ sousedních regionů, základ nového oficiálního útvaru – dnešního státu Džammú a Kašmír. Tvoří jej tři hlavní administrativní celky: Džammú proslulo hinduistickými svatyněmi, Kašmír je převážně muslimský a Ladák vysoko v Himálaji obývají vyznavači tibetského buddhismu.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 12 540 000; očekávaná doba dožití: 72,6 roku; prům. počet dětí: 1,9 na ženu; věková struktura: 27 % obyv. do 19 let, 6,2 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Šrínagar má 1,1 mil. obyv.; náboženství: 68,3 % islám, 28,4 % hinduismus, 1,8 % sikhismus; jazyky: státním jazykem je urdština, úředními hindština a angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 10,35 %; gramotnost: 68,7 %.

Politika

Státní zřízení: indický svazový stát; guvernér: Narinder Nath Vohra; volby: parlamentní volby se konají každých šest let. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 1 100 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: indická rupie, s kurzem 1 : 0,32 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 222 236 km², zhruba jako Rumunsko; charakter území: vesměs hornaté; podnebí: ovlivněno monzunovými dešti (na jaře a v létě); min. noční / max. denní teploty (°C) v Šrínagaru: leden–březen 7–14 / −2 až 3, duben–červen 20–29 / 8–15, červenec–září 27–30 / 12–18, říjen–prosinec 8–22 / −1 až 6; nejvyšší bod: Nun Kun (7 135 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velké zemětřesení v roce 1923 usmrtilo přes 100 tisíc lidí. Ještě silnější bylo to z roku 2011 při kterém zemřelo okolo 16 tisíc lidí.

Zajímavosti

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.

Historie

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Věda

Kosmická loď Dragon během mise CRS-10.

Vesmír
Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907