Erós a Psýché: Příběh strastiplné pouti za věčnou láskou

30.05.2020 - Alžběta Kočí

Tolik překážek, kolik museli překonat Eros a Psyche, se hned tak nevidí! Žárlivost, nepřízeň bohů, krása, vášeň, láska na první pohled, oběť, nesplnitelné úkoly, věčný spánek… a šťastný konec. Díky bohům!

<p>Zpodobnění Erota a Psyche se stalo ve výtvarném umění symbolem pro vášnivou a osudovou lásku.</p>

Zpodobnění Erota a Psyche se stalo ve výtvarném umění symbolem pro vášnivou a osudovou lásku.


Reklama

Začíná to jako pohádka. Psýché je typickou princeznou – třetí, nejmladší a nejkrásnější dcera krále a královny země, jejíž jméno neznáme… Je tak krásná. Všichni ji obdivují a snášejí jí dary. Výjimečné nejsou ani oběti. Jako by byla skutečnou bohyní! Lid kvůli krásné princezně pomalu zapomíná na nejkrásnější Afroditu, tu pravou bohyni krásy a lásky. Dokonce si myslí, že Psyché je Afroditinou dcerou.

Té se to samozřejmě nelíbí! Nehodlá to jen tak snášet.  Přemluví svého syna Eróta, aby Psýché zasáhl svým milostným šípem, který jí ale nemá přinést radost. Má se zamilovat do nejhoršího muže na světě. Mocná Afrodita však nepočítá s jednou věcí, netuší, že krása královské dcery může zasáhnout i samotného posla lásky. Její půvab Erótovi nedovolí, aby naplnil matčinu pomstu. Mladý bůh zahodí kouzelný šíp do moře a naplánuje, jak dívku získat pro sebe.  

Krutá věštba

Psýché je opravdu neuvěřitelně krásná dívka. Není ale ani trochu šťastná. Zatímco její starší sestry se vdávají, o ni se zatím nikdo ani neuchází. Její otec tuší, že jeho nejmladší dceru zasáhl hněv bohů. Jde se proto poradit do věštírny. Jak zní rada moudrých rádců?

„Oblékni Psýché do pohřebního roucha, to bude její svatební šat. Odveď ji na vrchol skály za palácem. Tam pro ni přijde ženich. Není z lidského rodu a dovede ukrutné věci.“

Podle věštby nemá být královým zetěm člověk, ale dračí stvoření, které zemi ohrožuje ohnivou hrozbou. Bojí se ho dokonce i vládce všech bohů a obyvatelé podsvětí!  Co má ubohý král dělat jiného, než boží radu poslechnout? Dívka však na vrcholu hory najde překrásný palác se zlatou věží, stříbrnými stěnami a podlahou vykládanou diamanty. Žije tu tajemný hradní pán. Odvede krásnou pannu do ložnice, kde ji navštěvuje každou noc. Vždy však jen pod rouškou tmy. Psýché se brzy naučí ho milovat. Jenže muž ji varuje: „Pokud bys mne chtěla jen na okamžik zahlédnout, navždy mne ztratíš!“

Žárlivost a strastiplná pouť

Psýché žije v tajemném domě celkem spokojeně, dokonce otěhotní. O to víc se jí ale stýská po rodině. Erós jí tedy dovolí, aby ji navštívily sestry. Ty dvě však žárlí na velké štěstí rodinného benjamínka. Závidí jí krásný zámek i tajemného milence. Proto ji ponoukají, aby se na něj v noci přece jen podívala. Vždyť si pořád myslí, že jde o hrůzostrašné stvoření! Psýché si proto na boha jedné noci posvítí lampou. Světlo jí ukáže nejkrásnějšího muže, jakého kdy viděla. Vášeň ji doslova rozechvěje. Trocha horkého oleje z lampy však nešťastně ukápne na Erótovo rameno. Bůh se probudí a rozhněvá se. A beze slova svou Psýché opustí…

Zoufalá dívka se rozhodne, že svou lásku musí stůj co stůj najít! Putuje po svatyních a chrámech a pátrá po jakémkoliv znamení. Modlí se, slouží bohům a prosí, aby jí pomohli. Jenže neví, že bohové jí pomoct nesmějí! Nakonec ale pochopí, že musí posloužit samotné Afroditě. Jen tak může zlomit kletbu a najít znovu svého milého. Krásná bohyně však Psýché nenávidí. Vždyť její syn onemocněl ze smutku nad tím, že ji ztratil!

Návrat dívčina štěstí proto Afrodita podmíní splněním čtyř úkolů, které jsou nad lidské síly. Psýché je přesto dokáže splnit, protože láska jí dodává sílu. Poslední úkol je samozřejmě nejtěžší! Afrodita žádá, aby Psýché sestoupila do Hádu a požádala vládkyni podsvětí Persefonu o část její krásy, kterou ukrývá v malé černé skříňce. Vždyť oddaná matka Afrodita už část svého půvabu ztratila kvůli starosti o Eróta. 

Jmenuje se Rozkoš

Odvážná dívka překoná všechny překážky a Persefona se rozhodne jí vyhovět. Jenže cestou zpět Psýché přemůže touha po věčné kráse a Erótově lásce. Otevře proto černou krabičku, kterou nese budoucí tchyni, a chce z ní vzít trochu božské krásy sama pro sebe. Jenže ouha! V krabičce je věčný spánek. Psýché usne. Zdá se, že navěky… Jenže Erós už jí dávno odpustil. Uprchne z domu své matky, sejme hluboký spánek z víček Psýché a uloží ho zpět do lakované schránky. Vezme dívku do náručí a letí s ní zpět k Afroditě, aby jí společně předali požadovaný dárek. 

TIP: Za zlatým rounem: Princ Iáson se pro beránčí kůži vydal až na Kavkaz

Co se stane dál? Mladý bůh varuje svou krásnou matku, aby se zdržela všech úskoků vůči jeho vyvolené. Tu pak na Olympu představí ostatním bohům. Jejich vládce Zeus jí nabídne ambrosii – nápoj nesmrtelnosti. Už nic nestojí v cestě tomu, aby se půvabná Psýché a krasavec Erós stali manžely! A žárlivá Afrodita? Nakonec si ráda zatančí na synově svatbě! Z tohoto manželství se narodí překrásná dcera. Jmenuje se Rozkoš... 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907