Exotické láčkovky: Kluzké pasti na hmyz

04.10.2021 - Pavel Sekerka

Láčkovky mají mnoho podob. Můžete je vidět jako liány, epifyty nebo vzpřímeně rostoucí byliny. Ve všech případech ale jejich listy bývají zakončené lapacím orgánem, láčkou, která je dokonalou mucholapkou rostlinné říše

<p>Láčka mívá baňkovitý tvar a jeho ústí je lemováno kluzkým límcem, tzv. obústím. <strong>Shora je láčka krytá víčkem. Na jejím vnějším povrchu i spodní straně víčka a vnitřním okraji obústí se nacházejí nektarové žlázky, které lákají hmyz.</strong> Vnitřek láčky je obvykle rozdělen na dvě části. Ve spodní, která je zatopená trávicí tekutinou, jsou trávicí žlázky. Výše je pak vosková zóna, která je tak kluzká, že hmyz se vlastními silami z láčky nedokáže dostat.</p><p>Láčkovky jsou dvoudomé, tj. rostliny jsou buď samčí nebo samičí. Jejich drobné květy vytvářejí bohatá květenství a většinou nepatrná semena jsou unášena větrem na velké vzdálenosti. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Láčka mívá baňkovitý tvar a jeho ústí je lemováno kluzkým límcem, tzv. obústím. Shora je láčka krytá víčkem. Na jejím vnějším povrchu i spodní straně víčka a vnitřním okraji obústí se nacházejí nektarové žlázky, které lákají hmyz. Vnitřek láčky je obvykle rozdělen na dvě části. Ve spodní, která je zatopená trávicí tekutinou, jsou trávicí žlázky. Výše je pak vosková zóna, která je tak kluzká, že hmyz se vlastními silami z láčky nedokáže dostat.

Láčkovky jsou dvoudomé, tj. rostliny jsou buď samčí nebo samičí. Jejich drobné květy vytvářejí bohatá květenství a většinou nepatrná semena jsou unášena větrem na velké vzdálenosti. (foto: Shutterstock)

<h3>Láčkovka soudečková <em>(Nepenthes ampullaria)</em></h3><p>Tato láčkovka vytváří dva druhy prýtů. Šplhavé prýty mají obvykle listy bez láček. Při zemi se pak tvoří zkrácené větévky, brachyblasty. Jejich listy mají redukovanou listovou plochu, zato vytváří konvice. Při zemi tak vznikají skupiny láček, které jsou relativně malé, soudečkovité. Víčko je redukované, úzké a je odklopeno dozadu. Nektarové žlázy se na něm nevytváří.<br /><strong>Na život v láčkách tohoto druhu se specializuje řada živočichů, vědci spočítali, že se v nich vyskytuje 59 druhů živočichů.</strong> Jedná se o larvy komárů, pavouky ale také o jednu z nejmenších žab starého světa, <em>Microhyla nepenthicola</em>. <em>(ilustrace: Tereza Samková)</em><br /><br /><strong>Výška:</strong> šplhá až do výše 15 metrů<br /><strong>Velikost láčky:</strong> maximálně 10 cm<br /><strong>Rozšíření:</strong> Thajsko, Malajsie, Sumatra, Borneo, Nová Guinea<br /><strong>Ekologie:</strong> vlhké lesy</p>

Láčkovka soudečková (Nepenthes ampullaria)

Tato láčkovka vytváří dva druhy prýtů. Šplhavé prýty mají obvykle listy bez láček. Při zemi se pak tvoří zkrácené větévky, brachyblasty. Jejich listy mají redukovanou listovou plochu, zato vytváří konvice. Při zemi tak vznikají skupiny láček, které jsou relativně malé, soudečkovité. Víčko je redukované, úzké a je odklopeno dozadu. Nektarové žlázy se na něm nevytváří.
Na život v láčkách tohoto druhu se specializuje řada živočichů, vědci spočítali, že se v nich vyskytuje 59 druhů živočichů. Jedná se o larvy komárů, pavouky ale také o jednu z nejmenších žab starého světa, Microhyla nepenthicola. (ilustrace: Tereza Samková)

Výška: šplhá až do výše 15 metrů
Velikost láčky: maximálně 10 cm
Rozšíření: Thajsko, Malajsie, Sumatra, Borneo, Nová Guinea
Ekologie: vlhké lesy

<h3>Láčkovka dvojostruhatá <em>(Nepenthes bicalcarata)</em></h3><p>Vzrostná liána s tuhými mohutnými láčkami, které na rostlině zůstávají velice dlouho – udává se až 300 dní. Úponek mezi listovou čepelí a konvicí láčky je ztloustlý a <strong>v jeho dutině žijí v přírodě malé kolonie mravenců. Ti jednak chrání rostlinu a také zpracovávají velkou kořist, která uvázne v láčce.</strong> Rostlina ji sama není schopná zpracovat a proces hnití by láčku poškodil. <em>(ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Výška:</strong> šplhá až do výše 20 metrů<br /><strong>Velikost láčky:</strong> láčky mohutné, až 20 cm velké<br /><strong>Rozšíření:</strong> Borneo<br /><strong>Ekologie:</strong> močálovité deštné lesy</p>

Láčkovka dvojostruhatá (Nepenthes bicalcarata)

Vzrostná liána s tuhými mohutnými láčkami, které na rostlině zůstávají velice dlouho – udává se až 300 dní. Úponek mezi listovou čepelí a konvicí láčky je ztloustlý a v jeho dutině žijí v přírodě malé kolonie mravenců. Ti jednak chrání rostlinu a také zpracovávají velkou kořist, která uvázne v láčce. Rostlina ji sama není schopná zpracovat a proces hnití by láčku poškodil. (ilustrace: Tereza Samková)

Výška: šplhá až do výše 20 metrů
Velikost láčky: láčky mohutné, až 20 cm velké
Rozšíření: Borneo
Ekologie: močálovité deštné lesy

<h3>Láčkovka Lowova <em>(Nepenthes lowii)</em></h3><p>Mohutná liána s dvoutvarými láčkami. Zatímco ty spodní jsou podobné láčkám jiných druhů, horní láčky jsou tuhé, pevné a vytrvávají velmi dlouho. Víčko je vyduté a zvednuté do svislé polohy nebo odkloněné. Láčky mají široké nálevkovité ústí, které je dole mírně zaškrcené a přechází v baňkovitou část. <em>(ilustrace: Tereza Samková)</em><br /><br /><strong>Výška:</strong> šplhá až do výše 10 metrů<br /><strong>Velikost láčky:</strong> do 20 cm<br /><strong>Rozšíření:</strong> Borneo<br /><strong>Ekologie:</strong> horské mlžné lesy</p>

Láčkovka Lowova (Nepenthes lowii)

Mohutná liána s dvoutvarými láčkami. Zatímco ty spodní jsou podobné láčkám jiných druhů, horní láčky jsou tuhé, pevné a vytrvávají velmi dlouho. Víčko je vyduté a zvednuté do svislé polohy nebo odkloněné. Láčky mají široké nálevkovité ústí, které je dole mírně zaškrcené a přechází v baňkovitou část. (ilustrace: Tereza Samková)

Výška: šplhá až do výše 10 metrů
Velikost láčky: do 20 cm
Rozšíření: Borneo
Ekologie: horské mlžné lesy

<h3>Láčkovka rádža <em>(Nepenthes rajah)</em></h3><p>Roste na zemi, zprvu vzpřímeně, později poléhavě. Mohutné konvice, které leží na zemi, patří k největším láčkám vůbec. <strong>Může totiž obsahovat i přes tři litry trávicí tekutiny. V pastech se proto občas kromě hmyzu utopí i drobní obratlovci.</strong> Sladký výměšek víčka láká tany horské a snad i některé hlodavce. Nektar má projímavé účinky a zvíře se do láčky během jeho konzumace vykálí. V láčce žije řada drobných specializovaných živočichů, larvy komárů, pavouci nebo drobný krab <em>Geosesarma malayanum</em>. <em>(ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Výška:</strong> plazí se po zemi, délka stonku do 5 metrů<br /><strong>Velikost láčky:</strong> až 35 cm<br /><strong>Rozšíření:</strong> severní Borneo<br /><strong>Ekologie:</strong> světliny v horském mlžném lese</p>

Láčkovka rádža (Nepenthes rajah)

Roste na zemi, zprvu vzpřímeně, později poléhavě. Mohutné konvice, které leží na zemi, patří k největším láčkám vůbec. Může totiž obsahovat i přes tři litry trávicí tekutiny. V pastech se proto občas kromě hmyzu utopí i drobní obratlovci. Sladký výměšek víčka láká tany horské a snad i některé hlodavce. Nektar má projímavé účinky a zvíře se do láčky během jeho konzumace vykálí. V láčce žije řada drobných specializovaných živočichů, larvy komárů, pavouci nebo drobný krab Geosesarma malayanum(ilustrace: Tereza Samková)

Výška: plazí se po zemi, délka stonku do 5 metrů
Velikost láčky: až 35 cm
Rozšíření: severní Borneo
Ekologie: světliny v horském mlžném lese

<h3>Láčkovka madagaskarská <em>(Nepenthes madagascariensis)</em></h3><p>První pro evropskou vědu objevená láčkovka, o níž se zmínil už guvernér ostrova Etienne de Flacourt již roku 1658. Platně však byla popsána až v roce 1797. Je to keřovitě rostoucí láčkovka, jejíž mladé láčky jsou červené. Na dospělých rostlinách se vyskytují pouze žlutozelené. Obývají je dva druhy pavouků. <em>(ilustrace: Tereza Samková)</em><br /><br /><strong>Výška:</strong> kolem 1 metru<br /><strong>Velikost láčky:</strong> 15 cm<br /><strong>Rozšíření:</strong> východ Madagaskaru<br /><strong>Ekologie:</strong> otevřené nížinné mokřady</p>

Láčkovka madagaskarská (Nepenthes madagascariensis)

První pro evropskou vědu objevená láčkovka, o níž se zmínil už guvernér ostrova Etienne de Flacourt již roku 1658. Platně však byla popsána až v roce 1797. Je to keřovitě rostoucí láčkovka, jejíž mladé láčky jsou červené. Na dospělých rostlinách se vyskytují pouze žlutozelené. Obývají je dva druhy pavouků. (ilustrace: Tereza Samková)

Výška: kolem 1 metru
Velikost láčky: 15 cm
Rozšíření: východ Madagaskaru
Ekologie: otevřené nížinné mokřady

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, ilustrace Tereza Samková (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907