Dračí muž byl Denisovan: Fosilie z Číny mění poznání vývoje člověka
Vědcům se poprvé podařilo pomocí molekulární analýzy jednoznačně přiřadit téměř kompletní fosilní lebku k dávnému lidskému druhu Denisovanů.
Vědcům se poprvé podařilo identifikovat téměř kompletní lebku patřící dávnému lidskému druhu zvanému Denisované. Tento unikátní nález z čínského Charbinu je považován za průlom v poznání vzhledu těchto záhadných lidských příbuzných, jejichž existenci jsme dosud znali především díky fragmentům DNA z kostí nalezených v sibiřské jeskyni.
Lebka Dračího muže
Lebka, přezdívaná „Dračí muž“, byla poprvé popsána už v roce 2021 jako nový druh archaického člověka Homo longi. Pochází minimálně z doby před 146 tisíci lety a je mimořádně dobře zachovalá – postrádá jen dolní čelist.
Původně byla nalezena už ve 30. letech 20. století, pravděpodobně při stavbě mostu přes řeku Long Jiang („Dračí řeka“), aby ji o několik desetiletí později získal paleontolog Čchiang Ťi (Qiang Ji). Teprve nyní se však pomocí pokročilých molekulárních metod podařilo lebku jednoznačně přiřadit k denisovanskému druhu.
Tým genetické specialistky Čchiao-mej Fu (Qiaomei Fu) z Pekingu nejprve zkoušel získat starověkou DNA z části spánkové kosti (os petrosum) a nalezeného zubu. DNA se badatelům sice nepodařilo extrahovat, uspěli ale s jiným materiálem – proteiny.
Získali celkem 95 proteinových fragmentů, z nichž jeden byl zcela shodný s proteinem nalezeným v původní denisovanské kůstce ze Sibiře a dalších lokalit v Tibetu a Tchaj-wanu. To přivedlo vědce k závěru, že Dračí muž byl skutečně Denisovan.
Nový klíč ke starým záhadám
Zásadní důkaz pak poskytl mikroskopický kousek zubního kamene – kalcifikovaného zubního plaku, v němž Fu objevila mitochondriální DNA. Tento genetický materiál vykazoval největší příbuznost s ranými Denisovany ze Sibiře, což definitivně potvrdilo, že lebka z Charbinu patřila Denisovanovi. Jde přitom o první případ, kdy byla lidská DNA získána z plaku takto starého fosilního nálezu z doby kamenné.
Pro vědce znamená tento objev zásadní průlom – poprvé totiž mají téměř kompletní lebku Denisovana, podle níž mohou zpětně porovnávat další nálezy, i když z nich není možné získat DNA nebo proteiny.
Denisované tak přestávají být pouhou genetickou záhadou a získávají konkrétní tvář – s výrazným nadočnicovým obloukem a mozkem velkým jako u moderního člověka či neandrtálce. A jak ukazují nové metody, i zubní kámen může po tisíciletích prozradit mnohem víc, než jsme si kdy dokázali představit.
