Reklama


Grónsko: Výlet do doby ledové

16.12.2018

Grónsko má zhruba stejný počet obyvatel jako Karlovy Vary, ale je skoro třicetkrát větší než naše republika: Život v drsném mrazivém klimatu zkrátka není pro každého. Největší ostrov planety patří k posledním místům, která si člověk zatím zcela nepodmanil

<p>V prosinci svítí slunce v Nuuku čtyři hodiny denně. Na úplném severu však zůstává tma celý den.</p>

V prosinci svítí slunce v Nuuku čtyři hodiny denně. Na úplném severu však zůstává tma celý den.


Reklama

Autorem vlajky, používané teprve od roku 1985, je inuitský pedagog, umělec a politik Thue Christiansen. Jeho návrh zvítězil u dánské vlády v konkurenci víc než pěti set dalších. Jednotlivé geometrické části symbolizují grónskou přírodu: bílá pro ledovce a sníh, červený spodní pruh coby oceán a půlkruh jako sluneční kotouč. Barvy záměrně odpovídají dánské standartě.

Osmdesát procent grónského území už sto tisíc let pokrývá obrovská masa druhého největšího ledovce světa. Dva metry silná vrstva obsahuje 2,5 milionu krychlových metrů vody. Pokud by takové množství ledu naráz roztálo, zvedla by se hladina globálního oceánu o sedm metrů. Otázka, zda je popsaný scénář reálný, již delší dobu znepokojuje ekology. Dosavadní výzkumy navíc naznačují, že v posledních letech taje ledový příkrov výrazně rychleji než dřív. 

Nejmenší univerzita

Osídlená místa – roztroušená výhradně na pobřeží, kam nedosahuje ledovec – tvoří jen nepatrný zlomek rozlohy ostrova. Metropole Nuuk, v překladu „mys“, město ani nepřipomíná a se 17 tisíci obyvateli patří k těm nejmenším na světě, jež se pyšní přívlastkem „hlavní“. Tamní populace však pomalu roste: Úřady každoročně hlásí asi pět set nově příchozích. 

Nejedná se ovšem o cizince, nýbrž o místní ze severnějších končin, které láká pohodlnější život ve městě. Opouštějí proto tradiční způsob obživy (polovina obyvatel Grónska je stále závislá na rybolovu) a raději se věnují třeba turistům, jichž ročně míří na daleký sever kolem třiceti tisíc. Od roku 1987 se lze v Nuuku také přihlásit na univerzitu – jediná vysoká škola na ostrově má v současnosti asi 150 studentů.

Odvrácená strana zimy

Zimní měsíce jsou v grónském hlavním městě oproti oblastem za polárním kruhem přece jen o něco snesitelnější: Průměrná teplota se pohybuje kolem −10 °C (v červenci jde o +10 °C). V prosinci svítí slunce čtyři hodiny denně, zatímco na úplném severu zůstává celý den tma. A náročné podmínky si vybírají svou daň. 

Grónsko proslulo jedním nelichotivým primátem: Dochází tam k nejvyššímu počtu sebevražd na světě. Ze sta tisíc lidí si jich průměrně vezme život 107, přičemž se nejčastěji jedná o mladé muže. Dánská vláda navíc zatím nenašla recept ani na další palčivý problém, s nímž se potýká hlavně původní inuitské obyvatelstvo, a sice alkoholismus. Spolu s nezaměstnaností a domácím násilím decimuje závislost na alkoholu domorodou populaci a patří k důvodům, proč se v posledních letech mluví o definitivním konci tradiční inuitské rodiny. Ta je z antropologického hlediska ojedinělá: Inuité – v překladu „lidé“ – jsou například jedním z mála etnik, jež praktikují mnohomužství. 

Tažní psi v ohrožení

Psi od nepaměti představovali nezbytné pomocníky obyvatel ostrova a až do začátku tohoto tisíciletí jich v Grónsku žilo víc než lidí. Třebaže psí spřežení dodnes slouží jako dopravní prostředek, unikátní tradice rychle mizí. Za posledních dvacet let se populace chlupáčů snížila o polovinu a dánští vědci sestavili seznam 22 doporučení, jak nepříznivý trend zvrátit: Navrhují mimo jiné zápis na seznam UNESCO.

STRUČNÉ DĚJINY

První obyvatelé se na ostrov dostali zřejmě ze Severní Ameriky už kolem roku 3000 př. n. l. Inuité, kteří dnes tvoří 80 % místní populace, však přišli až o dva tisíce let později. Prvním známým Evropanem, jehož noha stanula na grónském pobřeží, byl nejspíš Viking Erik Rudý – a stalo se tak bezmála pět set let před Kolumbovým objevem Nového světa. Erikův syn Leif Eriksson později přinesl do Grónska křesťanství, což otevřelo cestu příchozím z Norska. V dobách, kdy ostrov začali osidlovat Vikingové, však místní klima nebylo ještě ani zdaleka tak chladné jako nyní. Je proto snadné pochopit, proč Erik Rudý nazval nově objevené území Grønland, tedy „zelená země“

Vznikne nový stát?

Norové si nadvládu nad ostrovem udrželi až do počátku 19. století, kdy přešel do rukou Dánů jako jejich provincie. Roku 1945 odmítlo Dánsko návrh Spojených států na jeho odkoupení. Spolu s mateřskou zemí se Grónsko v roce 1973 zařadilo do Evropského hospodářského společenství, ale o dvanáct let později z něj vystoupilo; nadále je však členem EU. Před čtyřiceti lety nicméně získalo autonomní status, což umožnilo vznik samostatné vlády a parlamentu. Oficiální hlavou země sice zůstává dánská královna Margrethe II., ale o řadě otázek dnes místní lidé rozhodují nezávisle. 

Hlavní slovo mají třeba v nakládání s bohatými nalezišti nerostných surovin. Stále vyšší příjmy z ropy povzbudily ekonomiku a představují nejdůležitější argument zastánců úplné samostatnosti. Dokázaly by totiž nahradit výpadek ve finanční podpoře z Kodaně. Podle referenda z roku 2008 si nezávislou grónskou republiku přeje 75 % obyvatel ostrova

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 55 877; očekávaná doba dožití: 72,6 roku; prům. počet dětí: 1,99 na ženu; věková struktura: 25 % obyv. do 19 let, 9,24 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Nuuk má 17 000 obyv.; náboženství: 95 % křesťanství, 4 % ateismus, 1 % ostatní; oficiální jazyk: grónština; obyv. pod hranicí chudoby: 16 %; gramotnost: 100 %.

Politika

Státní zřízení: autonomní součást Dánského království; předseda vlády: Kim Kielsen; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 37 000 USD (odhad z r. 2016; ČR – 18 266 USD); měna: dánská koruna, s kurzem 1 : 3,45 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 2 166 086 km², zhruba jako Saúdská Arábie; charakter území: velká část hornatého vnitrozemí je silně zaledněna, členité pobřeží s hlubokými fjordy; podnebí: polární, na jihu subpolární; min. noční / max. denní teploty (°C) v Nuuku: leden–březen −6 až −10/−7 až −10, duben–červen −6 až −3/4–9, červenec–září 2–4/8–12, říjen–prosinec −5 až −7/−2 až 1; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Gunnbjørn (3 700 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle záznamů Theodora Morella bral Hitler 74 různých léků a substancí, včetně heroinu, kokainu a injekcí testosteronu.

Zajímavosti

Astroláb - Starý navigační nástroj z portugalské lodi.

Věda

Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.

Vesmír

Na účastníky čekaly popravy i konfiskace

Historie
Revue

 Mnoho prvoválečných pilotů mělo po válce problém s uplatněním. Ne tak Hermann Göring, jenž dosáhl 22 vítězství a po roce 1918 se spřáhl s nacisty.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907