Guatemala: Země sopek a hurikánů

25.12.2013

Necelá dvě desetiletí žijí obyvatelé Guatemaly v mírovém stavu. I když je ale nesužuje žádná válka, musejí být stále připraveni, že jejich domovy smete z povrchu zemského výbuch sopky, zemětřesení nebo obzvlášť silný hurikán


Reklama

Dva modré pruhy na krajích guatemalské vlajky reprezentují skutečnost, že se země rozkládá mezi Tichým a Atlantským oceánem. Uprostřed sedící kvesal chocholatý je národním ptákem

Přírodní pohromy mají v této části světa nepříjemně dlouhou a bohatou historii. V roce 1717 zasáhlo oblast tehdejšího hlavního města Antigua Guatemala zemětřesení, které zničilo přes tři tisíce budov. Vládní orgány španělské kolonie uvažovaly, že přemístí správní středisko jinam. Definitivně je však o nutnosti tohoto kroku přesvědčilo až další zemětřesení v roce 1773, při němž zkolabovala většina města. Španělé se rozhodli nestavět metropoli znovu a přestěhovali všechny důležité úřady do bezpečnější lokality – na místo dnešního Guatemala City.

V moderní době způsobilo Guatemalcům největší potíže zemětřesení v únoru 1976. Jeho síla dosáhla 7,5 stupně Richterovy stupnice a odhadem při něm zahynulo 25 tisíc lidí. Desítky tisíc dalších zůstaly bez domova. Svou daň si pak vybírají i zmíněné hurikány: například hurikán Stan, který v říjnu 2005 zabil více než 1 500 lidí, nebo tropická bouře Agatha, jež v květnu 2010 usmrtila zhruba 200 obyvatel země. Občas zlobí i některý z 37 tamních vulkánů – naposledy v roce 2010 sopka Pacaya. Kvůli její erupci přestala na několik dní fungovat letecká doprava a byl vyhlášen stav krajní nouze. V Guatemala City tehdy leželo na ulicích asi osm centimetrů sopečného popela.

Paradoxy dovozu a vývozu

Popel z guatemalských vulkánů přináší ovšem jedno pozitivum – velkou úrodnost půdy. Od konce občanské války výkonnost země roste a velmi důležitou roli v tom hraje právě tradiční zemědělství. Už však nepředstavuje nejvýkonnější součást ekonomiky. Tuto úlohu převzal před delší dobou sektor služeb (asi dvě třetiny HDP), po němž následuje průmysl (asi čtvrtina HDP). Teprve na třetím místě figuruje zemědělství (osmina HDP), v němž je ovšem stále zaměstnáno více než 50 % práceschopných lidí. Vývoz kávy, cukru, zeleniny, banánů a textilu tvoří asi dvě pětiny veškerého národního exportu.

Guatemala zachytila poptávku po biopalivech a vyváží především cukrovou třtinu a palmový olej jako suroviny na jejich výrobu. Kritici zmíněného zemědělského odvětví však tvrdí, že pěstování surovin na biopaliva ubírá půdu základním potravinám, jako je kukuřice, která má v guatemalské kuchyni nezastupitelné místo. Vzniká tak paradoxní situace, kdy se bezmála polovina kukuřice spotřebované v Guatemale dováží z USA, a tam se zase plné dvě pětiny úrody kukuřice ze zákona využívají pro výrobu biopaliv.

Pomoc od utečenců

Bohatství země tedy roste, ale příjmy se rozdělují velmi nerovnoměrně. Více než polovina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, i když nezaměstnanost dosahuje pouhých 3 % – jako by stát nedokázal uživit rychle rostoucí populaci. Vždyť v roce 1900 měla Guatemala pouze 885 tisíc obyvatel, přičemž dnes je jich šestnáctkrát více. Během 20. století tak šlo o nejrychleji rostoucí národ západní polokoule.

Mnoho Guatemalců se přitom vystěhovalo do ciziny a tento trend ještě zesílila občanská válka, která přinutila emigrovat až milion lidí – především do USA. Příjmy od těchto vystěhovalců pak představují podstatnou pomoc pro téměř čtyři miliony obyvatel Guatemaly. Objem peněz, které posílají domů rodinám, se totiž odhaduje na tři miliardy dolarů ročně, což odpovídá desetině státního HDP.
 

STRUČNÉ DĚJINY

První lidé se na území dnešní Guatemaly pravděpodobně usadili už kolem roku 12 000 př. n. l. Největší rozkvět regionu přišel s vrcholem mayské civilizace, tedy kolem roku 250 n. l. Se zánikem klasické mayské epochy (asi v roce 900) pak skončila i největší sláva starověké Guatemaly.

Na začátku 20. let 16. století přistála u pobřeží Guatemaly španělská výprava Pedra de Alvarada a už v roce 1540 ovládali Španělé celou oblast. Evropané se stali vládnoucí třídou, zatímco původní obyvatelé představovali nejnižší kategorii. V roce 1821 získala země nezávislost na Španělsku a nakrátko byla součástí Mexika. V roce 1823 vytvořila Guatemala spolu s dalšími středoamerickými státy Federativní republiku Střední Ameriky, která se však už v roce 1840 úplně rozpadla. Prakticky ve stejnou dobu nahradila liberální režim diktátorská vláda Rafaela Carrery. Po jeho smrti (1865) panoval v zemi nakrátko opět svobodný režim, který skončil s nástupem dalšího diktátora Rufina Barriose (u moci v letech 1871–1885).

Dalším výrazným vůdcem země se stal Manuel Estrada Cabera, za jehož vlády (1898–1920) vznikla vlivná společnost American United Fruit Company (AUFC) zaměřená především na pěstování banánů. Prezident Jacobo Árbenz (v čele země v letech 1951–1954) měl v úmyslu přerozdělit půdu mezi rolníky, ale svrhl ho puč zorganizovaný CIA, která v prvé řadě chtěla bránit majetek společnosti AUFC. Castillo Armas podporovaný Amerikou vrátil veškeré změny zpět a upřel právo volit všem, kdo neuměli číst a psát – tedy všem chudým. V 60. i 70. letech guatemalský průmysl rostl, ale nemajetným se nedařilo o nic lépe. Mnohaleté boje mezi represivním režimem a levicově zaměřenými partyzány znamenaly ve výsledku tisíce mrtvých. Demokratickou vládu se podařilo znovu nastolit v roce 1986, ale občanská válka, která si v součtu vyžádala asi 200 tisíc životů, skončila až v roce 1996.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 14,4 milionu
Prům. počet dětí: 3,08 na jednu ženu; kojenecká úmrtnost: 24,32 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 36,8 % dětí do 15 let, 4,1 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 20,7 roku
Městské obyv.: 49 %; etnické složení: mestici, tedy španělsko-indiánští míšenci, a Evropané 59,4 %, indiáni (Cackchiquel, Kekchi, Mam, Quiché, …) 40,3 %, původní ne-mayští indiáni (0,2 %), ostatní (0,1 %)
Náboženství: většina obyvatel jsou katolíci, asi 25 % protestanti, zastoupena jsou i původní indiánská náboženství a judaismus
Jazyky: oficiální jazyk – španělština
Obyv. pod hranicí chudoby: 54 %
Gramotnost: 75,9 %

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu
Samostatnost: od 15. 9. 1821 (dříve španělská kolonie)
Hlava státu: prezident Otto Pérez Molina (od 14. 1. 2012); prezident je hlavou státu i šéfem vlády
Volby: prezident a viceprezident se volí na čtyřleté funkční období všelidovým přímým hlasováním

Ekonomika

HDP na hlavu: 5 300 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 600 USD)
Měna: guatemalský quetzal (GTQ), 1 dolar = asi 7,7 quetzalu, 1 quetzal = asi 2,5 koruny

GEOGRAFIE

Rozloha: 108 889 km², tedy zhruba stejně jako Island
Hranice: 1 687 km (s Mexikem, Belize, Hondurasem a s El Salvadorem)
Délka pobřeží: 400 km
Charakter území: většinou hornaté, při pobřeží úzké nížiny a zvlněná vápencová plošina
Podnebí: tropické – horké a vlhké v nížinách, chladnější na horách
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Guatemala City: leden–březen 11–14/23–27, duben–červen 14–16/27–29, červenec–září 16/27–26, říjen–prosinec 15–13/25–23
Nejnižší a nejvyšší bod: Tichý Oceán (0 m) / vulkán Tajumulco (4 211 m), nejvyšší bod Střední Ameriky

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zajímavosti

Laboratorní potkani jsou zdatní řidiči. S pomocí vozítek si v experimentu opatřovali pamlsky.

Věda

Zastavení projektu Airborne Laser (s laserovým komplexem na „nose“ Boeingu 747) zbrzdilo úvahy o sestrojení ničivé superzbraně v brzké budoucnosti.

Válka

Srážka galaxií NGC 4676, které se přezdívá Myšky

Vesmír

Karel Kludský starší, Antonínův syn, se svými slony a zebrami roku 1910.

Historie

Ztracené město neboli Ciudad Perdida v Kolumbii

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907