Helgoland: Malý ostrov s velkou rolí

08.02.2022

Helgoland tvoří na mapě pouhou tečku v Severním moři, za druhé světové války šlo však o významný bod, na nějž si činila nárok německá i britská strana. A zatímco po nacistech tam zbyla síť podzemních tunelů, Britové místo používali mimo jiné pro cvičné bombardování

<p>Tradiční rybářské domky si vysloužily přívlastek „humří“.</p>

Tradiční rybářské domky si vysloužily přívlastek „humří“.


Reklama

Barvy dnešní helgolandské vlajky vycházejí z erbu, který na konci 17. století používal tehdejší šlesvický vévoda. A jejich význam je zřejmý na první pohled: Zelená značí krajinu, červená místní útesy a bílá symbolizuje písek na plážích. V letech 1814–1890 pak standartu doplňovala menší britská vlajka v levém horním rohu.

Výbuch, který se na malém souostroví ozval 18. dubna 1947, si tehdy připsal neblahý primát coby největší exploze v mírových dějinách: V rámci operace Velký třesk odpálili Britové na 6 700 tun výbušnin, s cílem zničit vojenská zařízení válečného nepřítele, včetně sítě podzemních bunkrů a tunelů. Se zemí tak srovnali veškeré budovy na ostrovech a jako jediná přežila protiletadlová věž z roku 1941, jež se o několik let později proměnila v maják. Mimochodem, jeho reflektor dosvítí na vzdálenost více než padesáti kilometrů. 

Návrat do mořských lázní

Původní plány Němců sice počítaly s přebudováním Helgolandu na sklad vojenské techniky v podobě přístavu s přezdívkou „humří klepeto“, nakonec jej však nahradily zmíněné tunely. A ty, které nezlikvidoval popsaný britský výbuch, dnes představují vděčnou turistickou atrakci, zahrnující například i dobové telefony a další vybavení.

Znovu bylo na Helgolandu zcela bezpečno až v roce 1952, ovšem vracejícím se německým obyvatelům nezbylo než si vystavět nové domovy. Právě z té doby tak pochází většina charakteristických rybářských domků, poskytujících trvalou adresu přibližně třinácti stovkám usedlíků. Ostrovy s nimi sdílí zhruba stejný počet tuleňů a kromě toho se staly oblíbeným hnízdištěm mořských ptáků, mimo jiné alkounů a terejů.

Možná i díky přírodnímu bohatství si „mořské lázně“ v minulosti oblíbili například Franz Kafka či Johann Wolfgang Goethe; roku 1841 se tam zrodila slova německé hymny, a Jan Neruda dokonce po souostroví v Severním moři pojmenoval svou Baladu helgolandskou ze sbírky Balady a romance

Bez aut i bez daní

V rámci starého kontinentu patří Helgoland k místům s nejčistším vzduchem, a to zejména díky zákazu vjezdu motorových vozidel. Jediné automobily, s nimiž se tam setkáte, tak představují sanitky a hasičské vozy. Ostatně, necelé dva kilometry čtvereční lze snadno projít křížem krážem pěšky. 

Pro cestu na ostrovy, ležící zhruba padesát kilometrů od německých břehů, se nejlépe hodí lodní doprava. A v letní sezoně absolvují výletní plavbu stovky turistů, které kromě historických památek lákají především levné nákupy. Díky osvobození od daně z přidané hodnoty nesou totiž místní obchody označení „duty free“. Usedlíci to však na svých peněženkách příliš nepocítí: Kupříkladu pitná voda, která se na souostroví vyrábí odsolováním té mořské, je čtyřnásobně dražší než na pevnině.

Vratká Anna

Neoficiální symbol Helgolandu tvoří skála přezdívaná Dlouhá nebo též Vysoká Anna. Pískovcový útvar na severozápadě hlavního ostrova ční do výšky 47 metrů a postupně podléhá erozi i povětrnostním vlivům. Zůstává tudíž jen otázkou času, kdy se zřítí do moře, a také proto na něj platí přísný zákaz lezení. Představitelé souostroví nicméně již dříve oznámili, že jakékoliv snahy o konzervaci Dlouhé Anny by jen nepatrně oddálily nevyhnutelné, a záměrně ji tak ponechávají přírodnímu osudu.

STRUČNÉ DĚJINY

Přestože se jedná o ostrov, datují archeologové nejstarší osídlení Helgolandu již do pravěku – a to na základě pozůstatků prehistorických pohřebních mohyl i nálezů kamenných nástrojů či měděných talířů na přilehlém mořském dně.

Svatá země

Raně středověké kroniky zmiňují ostrovy v souvislosti s národem Frísů, kteří je začlenili do svého království. Právě od zmíněného germánského kmene se odvozuje i dnešní název souostroví: Frísové jej totiž ztotožňovali s domovem boha spravedlnosti Forsetim a údajně ho nazývali Heyligeland neboli „svatá země“. Většina dnešních obyvatel tak patří mezi potomky dávného národa.

Na počátku 13. století se někdejšího fríského území zmocnili Dánové a započala jejich víc než půl tisíciletí trvající nadvláda, kterou jen příležitostně přerušovaly spory s německým Šlesvickem. Teprve počátkem 19. století vstoupila do věci Velká Británie, jež plánovala učinit Helgoland centrem odporu proti Napoleonovi, a zabránit tak Francii v pronikání dál na sever Evropy. Poražené Dánsko ostrov Britům oficiálně předalo roku 1814, po podpisu Kielské smlouvy. 

Kalhoty za knoflík

Krátce nato se však o slovo přihlásilo Německo a výsledkem byla dohoda z roku 1890, podle níž Británie postoupila Helgoland svému protivníkovi výměnou za Zanzibar. O transakci se později posměšně hovořilo jako o „výměně kalhot za knoflík“, neboť východoafrický ostrov má zhruba tisícinásobnou rozlohu. 

Během obou světových válek se stal Helgoland několikrát terčem námořních střetů a cílených náletů, zejména britských. Německo tam svou suverenitu obnovilo 1. března 1952 a zmíněný den se dodnes slaví jako místní státní svátek. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 1 306
  • očekávaná doba dožití: 80,5 roku
  • průměrný počet dětí: 1,6 na ženu
  • věková struktura: 16 % obyvatelstva do 17 let, 23 % obyvatelstva nad 65 let
  • náboženství: 63 % luteráni, 18 % katolíci, 19 % ostatní
  • oficiální jazyk: němčina
  • obyvatelstvo ohrožené chudobou: 8 %
  • gramotnost: 99 %

Politika

  • státní zřízení: německé souostroví, spadá pod spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko
  • starosta: Jörg Singer
  • volby do Německého spolkového sněmu: každé čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: Šlesvicko-Holštýnsko – 30 400 dolarů, odhad z roku 2018; Německo – 37 000 dolarů
  • měna: euro

GEOGRAFIE

  • rozloha: 1,7 km² souše
  • charakter území: plochý terén, lemovaný písečnými plážemi
  • podnebí: mírné přímořské; slunečnější než v pevninském Německu
  • min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 5/8, duben–červen 11/14, červenec–září 16/17, říjen–prosinec 8/11
  • nejvyšší bod: 61 m n. m. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907