Ideální čas na kávu: Vědci radí, kdy je nejefektivnější dát si šálek kávy

20.11.2017 - Zuzana Rychlá

Mezi neodmyslitelné každodenní rituály patří i šálek dobré kávy po ránu, bez kterého si řada lidí vlastně ani nedokáže představit začátek nového dne. Je ale pití kávy po ránu skutečně efektivní?

Pití kávy v nesprávnou dobu, může podle neurovědce Stevena Millera vést ke vzniku tolerance a nižší účinnost kofeinu.
Pití kávy v nesprávnou dobu, může podle neurovědce Stevena Millera vést ke vzniku tolerance a nižší účinnost kofeinu.

Reklama

Jedním z klíčových principů farmakologie je použití léku, když je ho třeba. V opačném případě lék nemusí správně účinkovat, případně na něj může vznikat tolerance. Podobný princip ale platí i pro kávu, respektive kofein a jeho povzbuzující účinky. Pití kávy v nesprávnou dobu, může podle neurovědce Stevena Millera vést ke vzniku tolerance a nižší účinnost kofeinu.

Ideální čas na kávu?

Úroveň naší bdělosti ovlivňuje řada věcí, přičemž zcela zásadní roli v ní hraje „stresový hormon“ kortizol. Hladina tohoto hormonu se v lidském během 24hodinového cyklu těle výrazně mění – svého maxima podle Millera dosahuje mezi 8. a 9. hodinou ranní, a poté jeho hladina opět klesá. Šálek kávy podávaný v době maximální úrovně hladiny kortizolu je tak méně efektivní než v době, kdy je jeho přirozená produkce nižší.

TIP: Neznámá rizika kávy: Jak oblíbený horký nápoj ovlivňuje náš organismus

Jaký je tedy ideální čas na kávu? Podle Stevena Millera je to mezi půl desátou a půl dvanáctou dopolední. Poté dochází k další vlně produkce kortizolu – od 12:00 až do 13:00 hodin a následně od 17:30 do 18:30 hodin. Zda jde o hodnoty zprůměrované, či zda a jak je produkce kortizolu závislá na spánkovém režimu, Miller ve své zprávě neuvádí. Nezbývá tak než si jeho teorii vyzkoušet na vlastní kůži. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    NeuroscienceDC

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907