100+1 zahraniční zajímavost 9/26: Navzdory zeleným vizím se moderní civilizace bez ropy stále neobejde
Ropa dnes představuje hybnou sílu světové ekonomiky i zásadní geopolitický faktor. A přestože Evropská unie již delší dobu hovoří o zelené transformaci, černé zlato zůstává nepostradatelným pilířem moderní civilizace.
Přestože Evropa hovoří o zelené transformaci, ropa zůstává nepostradatelným pilířem dnešní civilizace. (foto: Unsplash, Zbynek Burival, PDM 1.0)
Aktuální situace okolo Hormuzského průlivu nám připomíná, jak kriticky je svět provázaný. Pomiňme fakt, že americké námořnictvo blokuje průliv, který už blokuje Írán, což by mohlo být komické, kdyby to nebylo tragické. Za normálních okolností tudy projde jednadvacet milionů barelů ropy denně, zhruba pětina světové spotřeby. A ta teď zoufale chybí nejen na evropských trzích – jak jste si jistě na čerpacích stanicích stačili všimnout.
Hormuzský průliv však představuje pouze jedno z celé řady úzkých hrdel globální ekonomiky. Kdyby zítra došlo k zablokování Malackého průlivu, který spojuje Indický oceán s Jihočínským mořem, otřáslo by to civilizací. Proudí skrz něj asi třetina námořního obchodu, Čína, Japonsko i Tchaj-wan tudy dovážejí nerostné suroviny a potraviny, zatímco opačným směrem putuje spotřební zboží, auta, mobily a čipy. Zastavte na pár měsíců tamní provoz, a několik velmocí to položí na lopatky. Bez ropy a jídla zmíněná část planety vyhladoví, zatímco bez jejích výrobků padne IT struktura zbytku světa.
Totéž, i když v menší míře, platí o Suezském a Panamském průplavu, o úžinách Bospor a Dardanely, o Gibraltaru či o průlivu Mandeb mezi Rudým a Arabským mořem. Vždy jde o „tunely“ široké maximálně několik desítek kilometrů, jimž se nedá vyhnout a které může kdokoliv vybavený levnými drony ostřelovat z pobřeží.
V přímém přenosu teď vidíme, že dokonce i pro nejmocnější armádu světa je těžké tomu zabránit. Naše závislost na dovozu ropy představuje Achillovu patu Západu i Východu. A nezdá se, že by s tím kdokoliv dokázal v dohledné době něco udělat. Více se o cestě „černého zlata“ planetou dozvíte v novém čísle 100+1 zahraniční zajímavost.
Nová suplujednička vás vezme na cestu napříč časem, kontinenty i nejnovějšími vědeckými objevy. Odhalíte zapomenutá tajemství stavitelů egyptských pyramid a přiblížíme vám osud posledního dopisu Marie Stuartovny.
Podíváte se do afghánského Herátu i do drsné divočiny Čukotky a zjistíte, která zvířata patří k nejnebezpečnějším na planetě.
Věda mezitím řeší, zda o délce našeho života rozhodují geny, nebo životní styl, proč mohou peníze měnit lidský charakter a jak chránit mozek před závislostí na sociálních sítích.
Nechybí ani pohled do budoucnosti: nový souboj o Měsíc, překvapivý konec ambiciózního dopravního projektu ve Washingtonu a další příběhy, které ukazují, jak složitý, fascinující a někdy i znepokojivý umí být svět kolem nás.
