Americká mise Mars Sample Return je zřejmě mrtvá. Šanci teď dostane Čína
Ambiciózní mise, jejímž cílem byla doprava vzorků z Marsu na Zemi, se po desetiletích příprav kvůli politice a rozpočtovým škrtům zastavila. První zemí, která by mohla získat materiál z povrchu rudé planety, by se tak mohla stát Čína.
Ambiciózní mise Mars Sample Return (MSR), která měla přinést první vzorky hornin z Marsu zpět na Zemi, se zdá být u konce. Projekt, jenž měl být vrcholem několika desetiletí výzkumu rudé planety a klíčem k odpovědi na otázku, zda na Marsu v minulosti existoval život, narazil na tvrdou realitu politiky a rozpočtových škrtů. Americký Kongres misi výrazně omezil financování – natolik, že její pokračování už nedává smysl.
Marsovský svatý grál
Mars patří mezi nejdéle a nejpodrobněji studované planety Sluneční soustavy. Rovery Curiosity a především Perseverance přinesly přesvědčivé důkazy, že Mars měl v dávné minulosti teplé a vlhké období, tedy podmínky, které by mohly umožnit vznik jednoduchého života. Jenže zásadní otázka – zda tam život skutečně existoval – zůstává bez definitivní odpovědi.
Klíčem měla být právě mise Mars Sample Return. Analýza hornin v pozemských laboratořích, vybavených nejcitlivějšími přístroji, by umožnila zkoumat izotopy, minerální struktury i možné chemické stopy života způsobem, který žádný rover na Marsu nikdy nedokáže.
Není náhoda, že už v roce 2011 vědecká komunita označila návrat vzorků z Marsu za nejvyšší prioritu planetárního výzkumu. Ještě donedávna to tak prezentovala i sama NASA – ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Příliš složité, příliš drahé
První fáze mise už proběhla a byla mimořádně úspěšná. Rover Perseverance během svého pobytu na Marsu odebral a pečlivě uložil 33 vzorků hornin a prachu, vybraných tak, aby poskytly co největší vědeckou hodnotu. Tyto hermeticky uzavřené tuby dnes leží na povrchu Marsu a čekají na vyzvednutí.
Jenže právě zde se celý projekt zastavil. Návrat vzorků z Marsu je technologicky bezprecedentní operací. Podle původního plánu měl na Mars přistát speciální modul, kam by Perseverance vzorky dopravil. Z modulu by pak náklad putoval na oběžnou dráhu, kde by se setkal s další sondou, která by vzorky dopravila na Zemi.
Cena tohoto inženýrského mistrovského kousku se ale vyšplhala na 11 miliard dolarů. I po přepracování architektury mise se odhadovaná cena pohybovala kolem 7 miliard. Do hry nedávno vstoupila společnost Lockheed Martin, která nabídla zjednodušenou a levnější verzi mise MSR, ani to ale zjevně nestačí. Vysoké náklady a technologická rizika udělaly z MSR snadný terč rozpočtových škrtů.
Politika vs. věda
Ačkoli Kongres odmítl některé nejtvrdší škrty navrhované administrativou Donalda Trumpa, bylo jasné, že šetření se NASA nevyhne. Drahá, složitá a politicky citlivá mise Mars Sample Return se tak stala obětí kompromisu.
Oficiální rozpočtový dokument pro rok 2026 říká otevřeně, že stávající program Mars Sample Return není podporován. Místo toho NASA dostane asi 110 milionů dolarů na vývoj dílčích technologií využitelných v budoucích misích k Měsíci a Marsu. To je však jen zlomek toho, co by bylo potřeba k dokončení MSR. Spolupráce s ESA, klíčovým partnerem projektu, navíc zřejmě skončila – a to nejen z finančních, ale i geopolitických důvodů.
Na tahu je Čína
Zatímco Spojené státy couvají, Čína postupuje vpřed. Má vlastní plán na získání a dopravu marsovských vzorků a nyní i reálnou šanci stát se první zemí, která přiveze materiál z Marsu na Zemi. Její mise je sice technologicky jednodušší a vzorky nebudou vybírány s takovou vědeckou pečlivostí jako u Perseverance, ale prvenství má ve vědě i politice velkou váhu.
Vzorky odebrané Perseverance pravděpodobně zůstanou na Marsu dlouhá léta, možná i desetiletí. V chladném a suchém prostředí vydrží velmi dlouho, takže šance na jejich pozdější využití stále existuje. Otázkou je, kdo a kdy se pro ně vypraví.
Pro vědce a inženýry, kteří této misi věnovali roky práce, je ale současný vývoj tvrdou ranou. Mars Sample Return měl být historickým milníkem planetární vědy. Místo toho se stal připomínkou toho, že ani ty největší vědecké sny nejsou imunní vůči politice a ekonomickým hlediskům.
