Astronomové poprvé detekovali zrození magnetaru, neutronové hvězdy s nesmírně silným magnetickým polem

Vesmír Stanislav Mihulka 16.03.2026

Vědci nedávno věrohodně spojili vznik magnetaru, extrémně magnetické neutronové hvězdy, s explozí superzářivé supernovy supernovy SN 2024afav z roku 2024.




Američtí astronomové si připsali skvělý úspěch, když úplně poprvé detekovali zrození magnetaru – fascinujícího objektu, který představuje rychle rotující neutronovou hvězdu s extrémně intenzivním magnetickým polem. Současně se jim podařilo potvrdit, že magnetary vznikají při superzářivých explozích supernov.

Superzářivé supernovy, které jsou nejméně desetkrát jasnější než běžné supernovy, byly pro vědce záhadou od svého objevu počátkem 21. století. Nejprve se domnívali, že jde o exploze velmi masivních hvězd, jejichž hmota zhruba 25× převyšuje naše Slunce. Problém byl ale v tom, že tyto supernovy září mnohem déle, než by odpovídalo zhroucení takové hvězdy.

Supernova a magnetar

Teoretický astrofyzik Dan Kasen přišel v roce 2010 s tezí, podle které by za dlouhou dobou svitu superzářivých supernov mohl být vznik magnetaru. Pokud by umírající hvězda měla velice silné magnetické pole, místo běžné neutronové hvězdy by vznikl magnetar, jeho magnetické pole by se během celého procesu ještě mnohonásobně zesílilo. Magnetické pole magneteru by pak fungovalo jako přírodní urychlovač částic, který by zesílil a prodloužil záři supernovy.

Student Kalifornské univerzity v Berkeley Joseph Farah vedl výzkum, nedávno uveřejněný v prestižním časopisu Nature, v němž s kolegy analyzovali data superzářivé supernovy SN 2024afav z roku 2024 a potvrdili spojení mezi superzářivými supernovami typu I a vznikem magnetarů.

Kasen, který se na novém výzkumu přímo nepodílel, má pochopitelně radost a pochvaluje si, že jeho teze, která byla po dlouhou dobu vnímaná spíše jako „salónní trik“ teoretické astrofyziky, se ukazuje jako smysluplné vysvětlení výjimečné intenzity a doby trvání superzářivých supernov.


Další články v sekci