Astronomové poprvé spatřili úsvit nové sluneční soustavy
Astronomové vůbec poprvé zachytili nejranější okamžik zrodu planet mimo naši Sluneční soustavu – fázi, kdy se v disku kolem mladé hvězdy začínají tvořit krystalické minerály, zárodky budoucích světů.
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA a vesmírného dalekohledu James Webba vědci pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety – horkých minerálů, které právě začínají tuhnout. Tento objev představuje první případ, kdy byl identifikován planetární systém v tak raném stádiu svého vzniku, a otevírá okno do minulosti naší vlastní Sluneční soustavy.
„Poprvé se nám podařilo identifikovat nejranější okamžik, kdy se začíná formovat planeta kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce,“ potvrzuje Melissa McClure, profesorka na Leidenské univerzitě v Nizozemsku a hlavní autorka nové studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Nature.
Spoluautor studie Merel van 't Hoff, profesor na americké Purdueově univerzitě, přirovnává jejich zjištění k „obrazu dětské Sluneční soustavy“ a říká, že „vidíme systém, který vypadá tak, jak vypadala naše Sluneční soustava, když se teprve začínala formovat.“
První okamžiky vzniku planet
Nově zrozený planetární systém vzniká kolem HOPS-315, mladičké hvězdy (tzv. protohvězdy), která se nachází asi 1 300 světelných let od nás a je obdobou rodícího se Slunce. Kolem podobně mladých hvězd astronomové často pozorují disky plynu a prachu známé jako protoplanetární disky, které jsou místem zrodu nových planet.
V naší Sluneční soustavě se první pevný materiál, který se zkondenzoval v blízkosti současné polohy Země kolem Slunce, nachází uvězněný v dávných meteoritech. Astronomové určují stáří těchto prvotních hornin, aby zjistili, kdy se začaly odpočítávat hodiny při formování naší Sluneční soustavy. Takové meteority jsou plné krystalických minerálů, které obsahují oxid křemičitý (SiO) a mohou kondenzovat při extrémně vysokých teplotách přítomných v mladých planetárních discích.
Postupem času se tato nově kondenzovaná tělesa spojují, čímž zasévají zárodky pro vznik planet, které nabývají na velikosti i hmotnosti. První kilometrové planetesimály ve Sluneční soustavě, z nichž vyrostly planety jako je Země nebo jádro Jupiteru, vznikly právě po kondenzaci těchto krystalických minerálů.
Díky novému objevu astronomové nalezli důkazy o tom, že tyto horké minerály začínají kondenzovat v disku kolem HOPS-315. Jejich výsledky ukazují, že SiO je kolem malé hvězdy přítomen jak v plynném stavu, tak i v těchto krystalických minerálech, což naznačuje, že teprve začíná tuhnout. „Tento proces nebyl dosud nikdy pozorován v protoplanetárním disku – ani nikde jinde mimo naši Sluneční soustavu,“ přibližuje význam objevu spoluautor Edwin Bergin, profesor na Michiganské univerzitě.
