Astronomové prozkoumali nehostinný povrch blízké žhavé superzemě u chladného červeného trpaslíka

Není to tak dávno, co jsme teprve začali objevovat exoplanety. Se zahájením provozu Webbova dalekohledu se ale naše možnosti zkoumat cizí světy podstatně rozšířily. Webbův infrapohled umožňuje studovat atmosféry blízkých exoplanet, a jak ukazuje nový výzkum, dokonce i jejich povrch.

Prokázal to mezinárodní výzkumný tým, který vedl Sebastian Zieba z amerického Centra pro astrofyziku Harvard & Smithsonian. S kolegy použili infračervenou kameru se spektrografem MIRI Webbova dalekohledu a s pomocí toho zařízení analyzovali povrch terestrické planety LHS 3844 b.

Extrémní superzemě

LHS 3844 b je superzemí, která je o 30 procent větší než naše planeta. V mnoha ohledech jde ale o extrémní svět. Obíhá blízkého chladného červeného trpaslíka ve vzdálenosti pouhých tří průměrů dotyčné hvězdy a stihne to za zhruba 11 hodin. Exoplaneta je s hvězdou ve vázané rotaci a je k ní neustále natočená stejnou stranou, díky čemuž teplota na její přivrácené straně šplhá až k 725 stupňům Celsia.

Planetární systém tohoto červeného trpaslíka je od nás vzdálený jen asi 48,5 světelných let. Ani to není úplně málo. Díky úchvatné citlivosti Webbova dalekohledu ale Zieba a jeho kolegové pozorovali infračervené záření, které přichází přímo z povrchu exoplanety. 

Badatelé na povrchu superzemě uviděli temnou a horkou kamenitou pustinu. Také zjistili, že LHS 3844 b nemá žádnou významnější atmosféru. Její temný povrch nejspíš do jisté míry připomíná Měsíc nebo spíš Merkur z naší Sluneční soustavy.

Simulace nicméně naznačují, že tato exoplaneta postrádá silikátovou kůru podobnou zemské kůře. Její povrch, bičovaný zářením červeného trpaslíka se složením spíše podobá zemskému plášti. Výsledky pozorování přinesl vědecký časopis Nature Astronomy.