Bizarní hříčky Matky přírody: 5 nejpodivnějších tvorů z hlubin oceánu
Oceány pokrývají 71 % zemského povrchu. V jejich vodách se pak pohybuje řada velmi zvláštních živočichů, kteří používají ploutve jako chodidla, maskují se coby zubatý písek nebo připomínají rosol
Smutná želatina
„Blobfish“
Druh: Psychrolutes microporos | Výskyt: okolí Austrálie
Tajemnému tvorovi, kterého se podařilo objevit teprve roku 1983, vynesl jeho netradiční tvar těla poněkud úsměvné pojmenování „blobfish“ („blob“ lze volně přeložit jako „rosol“). Ryba si kvůli bizarnímu vzhledu vysloužila dokonce označení „nejošklivější zvíře planety“, přestože jí její podoba ve skutečnosti pomáhá přežít: Přebývá totiž v hloubce okolo 1 000 m, a právě „želatinová“ tkáň jí umožňuje čelit tamnímu obrovskému tlaku. Dospělí jedinci váží přibližně 750 g, víc toho však o chování a životě prazvláštních ryb zatím nevíme, neboť je velmi obtížné je pozorovat v jejich přirozeném prostředí.
Nezvaný host
Mořský parazit
Druh: Cymothoa exigua | Výskyt: pobřeží Kalifornie, část Atlantiku
Nenechte se zmást fotografií klauna očkatého a podívejte se pozorněji do jeho otevřených úst: Objevíte v nich nezvaného hosta druhu Cymothoa exigua. Na první pohled sice vypadá nenápadně, jedná se však o velmi nepříjemného mořského parazita. Drobný korýš dorůstající velikosti 8–26 mm pronikne do těla ryby žábrami a usadí se jí v ústech. Tam se zakousne do jazyka přímo u kořene a saje z něj krev tak dlouho, dokud sval neodumře a neupadne. Cymothoa se pak přichytí na jeho místě a ztrátu „nahradí“ – v dutině zůstává a živí se buď krví, nebo rybím slizem.
Mořský chodec
Chřestivec
Druh: Ogcocephalus darwini | Výskyt: okolí Galapág a Peru
Chřestivec Darwinův nese v angličtině poněkud přiléhavější název – „red-lipped batfish“, což lze volně přeložit jako „netopýří ryba s rudými rty“. Červená ozdoba pravděpodobně slouží hlavně k mezidruhovému rozlišování. Srovnání s netopýrem si pak živočich vysloužil kvůli zvláštnímu stylu pohybu, který připomíná netopýří šplh po stěně: Chřestivci totiž nejsou dobří plavci a „pochodují po dně“ – jako končetiny jim přitom slouží speciálně vyvinuté prsní ploutve. Neschopnosti plavat se podřídil i způsob, jakým si obstarávají potravu: Drobnou kořist lákají výběžkem na čele, jenž ve tmě svítí.
Písek s očima
Astroscopus
Druh: Astroscopus guttatus | Výskyt: Chesapeakská zátoka, USA
Podobně jako chřestivec Darwinův, ani Astroscopus guttatus příliš neplave a tráví většinu života zahrabaný v písku. Jeho hnědé tělo poseté světlými skvrnami dokonale splývá s okolím. Speciálně uzpůsobenýma očima pak ze svého úkrytu pozoruje okolí: Jakmile zahlédne vhodnou oběť, prudce nasaje vodu do tlamy umístěné netradičně na vrcholku hlavy – a nešťastník skončí v jeho chřtánu. Pokud by se však Astroscopus sám ocitl v ohrožení, má na hlavě ještě jeden zvláštní orgán, jímž dokáže vyslat elektrický výboj.
Rybí zobák
Měsíčník
Druh: Mola mola | Výskyt: mírné a tropické vody světového oceánu
S váhou mezi 247 a 1 000 kg je měsíčník svítivý nejtěžší rybou s osifikovanými, tedy tvrdými kostmi (na rozdíl například od žraloků, v jejichž těle se nacházejí pouze chrupavky). Už se však podařilo objevit i jedince vážící přes 2 tuny. Tvarem živočich připomíná rybí hlavu bez těla, neboť je zploštělý a postrádá břišní ploutve. Díky hřbetní a řitní ploutvi pak dorůstá výšky až 4,2 metru. Ocasní ploutev mu opět chybí, na jejím místě se ovšem nachází řada tzv. přívěšků, které ji nahrazují. Zuby měsíčníkům srůstají do destiček, jež připomínají zobák – přesto výborně slouží k požírání medúz, drobných korýšů či planktonu.
