Čína a Rusko plánují jadernou elektrárnu na Měsíci
Čína a Rusko chtějí do roku 2036 vybudovat na Měsíci jadernou elektrárnu, která se má stát srdcem nové mezinárodní lunární základny.
Ve světě vesmírného výzkumu se rozjíždí nová fáze geopolitického soupeření – tentokrát o Měsíc. Čína a Rusko podepsaly memorandum o spolupráci na výstavbě jaderné elektrárny na Měsíci, která bude pohánět budoucí Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS). Cíl je jasný: mít funkční základnu do roku 2036.
Z memoranda vyplývá, že jaderná elektrárna má být vytvořena z ruských technologií a má sloužit jako hlavní zdroj energie pro ILRS. Výstavba by měla probíhat zcela autonomně, tedy bez přítomnosti lidí, což potvrdil i šéf Roskosmosu Jurij Borisov. Podle něj jsou potřebné technologie „téměř připravené“, i když konkrétní podrobnosti zatím chybí.
Ambiciózní plán s globální účastí
Cílem Číny a Ruska je vybudovat stálou lunární základnu na jižním pólu Měsíce. Ta by měla nejen umožnit dlouhodobý autonomní provoz, ale i připravit podmínky pro lidskou přítomnost. Do projektu se zatím zapojilo 17 zemí, Kromě Číny a Ruska mají na projektu participovat také Egypt, Venezuela, Thajsko, Pákistán nebo Jihoafrická republika. Prvním stavebním kamenem bude čínská mise Čchang-e 8 (Chang’e-8), která má v roce 2028 přistát na Měsíci s posádkou – poprvé v historii čínského vesmírného programu.
Plán výstavby ILRS je dlouhodobý. Mezi lety 2030 až 2035 mají být pomocí pěti supertěžkých raket dopraveny základní části robotické základny. Následovat mají rozšiřující mise, které propojí základnu s plánovanou lunární orbitální stanicí, a také se dvěma uzly – jeden bude na rovníku Měsíce, druhý na jeho odvrácené straně. Do roku 2050 má být ILRS rozšířena o solární, radioizotopové a jaderné zdroje energie, rychlé komunikační sítě mezi Měsícem a Zemí, lunární dopravní prostředky a rovery pro lidskou posádku.
Čína zrychluje, NASA přešlapuje
Zatímco Čína a Rusko posilují spolupráci, NASA čelí problémům. Nový návrh rozpočtu z roku 2026, navržený administrativou Donalda Trumpa, počítá se zrušením projektu Gateway – lunární stanice na oběžné dráze Měsíce, která měla startovat už v roce 2027.
Ani program Artemis – vlajkový projekt návratu Američanů na Měsíc – se neobejde bez zpoždění. Mise Artemis III, která má v roce 2027 dopravit astronauty zpět na Měsíc poprvé od éry Apolla, čelí technickým i organizačním komplikacím.
Co se zdálo jako dávno zapomenutá soutěž studené války, se vrací tak v novém kabátě. Tentokrát v něm hrají hlavní roli Čína a Rusko, kteří vsadili na strategickou spolupráci, robotiku a jadernou energetiku. USA zatím přehodnocují své priority. Zda bude Měsíc místem další lidské éry – a kdo ji povede – ukážou následující dvě dekády. Jedno je ale jisté: vesmír už dávno není jen věcí vědy, ale i politiky a geopolitiky.
