Ledový stroj času: Paleoklimatologové získali šest milionů let staré vzorky vzduchu

Prastaré ledovce v Arktidě a Antarktidě jsou jako archivy, v nichž jsou uložené pozůstatky dávno zmizelého světa. Jejich součástí jsou zamrzlé drobné kousky organismů, rozmanitý materiál a také bublinky, které jsou vlastně nesmírně cenným vzorkem vzduchu tehdejší atmosféry.

Výzkumný tým Centra pro výzkum nejstaršího ledu COLDEX (Center for Oldest Ice Exploration), který vedli Sarah Shackletonová z Oceánografického institutu ve Woods Hole a John Higgins z Princetonské univerzity, nedávno vrtal na Allan Hills ve Východní Antarktidě a vrátili se odtamtud s velmi zajímavou kořistí.

Led z období miocénu

Dokázali vyvrtat led, který pomocí izotopu argonu-40 spolehlivě datovali na zhruba 6 milionů let. Je to nejstarší přímo datovaný led na světě, který vznikl v době, kdy se ještě ani nespustily cykly ledových dob. O tehdejším světě období svrchního miocénu víme, že byl stále ještě podstatně teplejší než dnešek a hladina oceánu byla rovněž podstatně výš, než se nachází dnes.

Z analýzy izotopů kyslíku navíc vědci zjistili, že za posledních šest milionů let došlo v této části Antarktidy k postupnému ochlazení o zhruba 12 °C. Jde o první přímé měření takto dlouhodobého trendu z tohoto regionu.

„Ledová jádra jsou jako stroje času, které mohou vědci vzít do dávno minulých dob a ukázat jim, jak naše planeta tehdy vypadala,“ vysvětluje Shackletonová, která strávila mnoho času vrtáním starobylého ledu v Antartkidě. „Led z Allan Hills nás bere zpátky v čase dál, než jsme si původně představovali, že je vůbec možné.“ Jejich výzkum uveřejnil vědecký časopis PNAS.

Dosud nejstarší souvislé ledové jádro z vnitrozemí Antarktidy pokrývalo záznam asi 1,2 milionu let. Objev z Allan Hills je tedy šestkrát starší, i když jde jen o nesouvislé fragmenty – „klimatické momentky“, jak je vědci nazývají.

Nová kapitola výzkumu klimatu

Jde o doposud nejvýznamnější objev centra COLDEX. Jak přiznává jeho ředitel, paleoklimatolog Ed Brook z Oregonské státní univerzity, přítomnost velmi starého ledu očekávali. Domnívali se ale, že jeho stáří se bude pohybovat okolo 3 milionů let. Výsledky tedy dalece předčily původní očekávání.

Zachycené vzduchové bublinky obsahují informace o tehdejších koncentracích skleníkových plynů a teplotách oceánů. Tyto údaje jsou klíčem k pochopení přirozených klimatických změn, které formovaly planetu dávno před lidským vlivem. Vědci doufají, že díky dalším vrtům v příštích letech získají ještě starší vzorky a detailnější obraz o vývoji klimatu v období, kdy se Země postupně překlápěla do éry ledových dob.

---

Čtěte také:

Vědci zjistili, jak rychle stoupala hladina moří po poslední době ledové

Nová studie odhaluje, že po poslední době ledové stoupala hladina moří místy až o jeden metr za století, což přináší cenné poznatky pro pochopení současných klimatických změn.