Mikrobiální osazenstvo úst by mohlo být klíčem k účinné prevenci obezity
Bakterie v ústech by mohly prozradit víc o obezitě, než jsme si dosud mysleli – nové výsledky naznačují, že ústní mikrobiom souvisí se zánětem i poruchami metabolismu.
V současné době známe celou řadu příčin nadváhy a obezity, od stravy a životního stylu až po genetiku. Zatímco střevní mikrobiom je již dlouho spojován s obezitou a poruchami metabolismu, role ústního mikrobiomu byla dosud zkoumána jen okrajově. Nový výzkum však naznačuje, že právě mikrobi v ústech by mohli sehrávat důležitou roli v rozvoji obezity – nebo alespoň sloužit jako její časný indikátor.
Ústní dutina hostí více než 700 druhů bakterií a představuje tak druhý největší mikrobiální ekosystém v lidském těle. Tým vedený odborným asistentem a odborníkem zabývajícím se genomikou a mikrobiomy Aashish Jha z New York University Abu Dhabi se proto rozhodl ověřit, zda složení ústního mikrobiomu může souviset s obezitou.
Rozdíly v mikrobiomech
Výzkumníci analyzovali vzorky slin od 628 dospělých obyvatel Spojených arabských emirátů, z nichž 97 trpělo obezitou. Tato skupina byla porovnána s 95 jedinci se zdravou tělesnou hmotností, kteří byli z hlediska věku, pohlaví, životního stylu, ústní hygieny i frekvence čištění zubů co nejpodobnější první skupině. Díky genetickému sekvenování bylo možné přesně určit, jaké mikroorganismy se v jejich ústech nacházejí.
Výsledky ukázaly, že lidé s obezitou mají v ústní dutině vyšší zastoupení bakterií podporujících zánětlivé procesy, například Streptococcus parasanguinis a Actinomyces oris. Zvýšené množství bylo zjištěno také u bakterie Oribacterium sinus, která produkuje laktát – látku spojovanou se zhoršeným metabolismem. Celkově vědci identifikovali 94 rozdílů v metabolických drahách mikrobiomu mezi oběma skupinami.
U osob s obezitou byly zesíleny mechanismy zpracování sacharidů a rozkladu esenciální aminokyseliny histidinu. Naopak jejich ústní mikrobiom byl méně efektivní v produkci vitaminů skupiny B a hemu – biologicky důležitá molekula obsahující železo, která hraje klíčovou roli v přenosu kyslíku a v buněčném metabolismu. Tyto změny vedly k vyšší produkci metabolitů, jako je laktát, deriváty histidinu, cholin, uridin a uracil. Tyto látky jsou spojeny s projevy metabolické dysfunkce, například se zvýšenou hladinou triglyceridů, jaterních enzymů a glukózy v krvi.
Podle Lindsey Edwardsové z King’s College London z dat vyplývá jasný metabolický vzorec: ústní prostředí lidí s obezitou je charakteristické nízkým pH, vysokým obsahem sacharidů a zánětlivým nastavením. Studie publikovaná v odborném časopisu Cell Reports podle ní poskytuje jedny z dosud nejpřesvědčivějších důkazů, že ústní mikrobiom odráží – a možná i ovlivňuje – metabolické změny spojené s obezitou.
Příčina, nebo následek?
Zatím však nelze s jistotou říci, zda změněný ústní mikrobiom obezitu způsobuje, nebo zda je naopak jejím důsledkem. Současná data ukazují pouze na souvislost, nikoli na příčinný vztah. Právě jeho objasnění je hlavním cílem navazujících studií.
Další výzkum se proto zaměří na současné sledování ústního i střevního mikrobiomu, aby bylo možné zjistit, zda dochází k přesunu mikroorganismů či jejich metabolitů z úst do trávicího traktu. Jha předpokládá, že významnou roli by mohly hrát bohatě prokrvené tkáně v ústech, které umožňují rychlý vstup metabolitů přímo do krevního oběhu a jejich systémový účinek.
Pro definitivní potvrzení příčinné role ústního mikrobiomu budou nutné randomizované kontrolované studie a detailní analýza metabolických drah. Jednou z hypotéz je, že změny ve stravě zvýhodňují určité bakterie, které začnou produkovat metabolity ovlivňující chuť k jídlu a potravinové preference. Například uridin je známý tím, že podporuje vyšší příjem kalorií.
Výzkum s velkým potenciálem
Pokud by se ukázalo, že ústní bakterie skutečně přispívají ke vzniku obezity, otevřely by se tím nové možnosti prevence. Ty by mohly zahrnovat přenos „zdravých“ ústních mikrobů pomocí gelů, použití prebiotik podporujících růst žádoucích bakterií, cílená antimikrobiální opatření nebo ústní výplachy upravující pH. Významnou roli by samozřejmě nadále hrály i behaviorální zásahy, zejména omezení příjmu cukru.
I v případě, že se ústní mikrobiom ukáže spíše jako důsledek obezity než její příčina, může mít jeho analýza praktický význam. Změny v mikrobiálním složení lze snadno zachytit pomocí testu ze slin, což by mohlo sloužit jako jednoduchý nástroj pro včasnou detekci rizika obezity a zahájení preventivních opatření.
