Nekuřáci a rakovina plic: Vědci našli stopu vedoucí ke znečištěnému ovzduší
Znečištěné ovzduší může způsobovat genetické mutace podobné těm, které vznikají při kouření, a výrazně tak přispívat k rostoucímu počtu případů rakoviny plic u nekuřáků.
V posledních letech jsme svědky neblahého trendu. Zatímco počet kuřáků dlouhodobě klesá, současně narůstá počet případů rakoviny plic, které nepostihují kuřáky. Například v USA představují nekuřáci 10 až 20 procent případů rakoviny plic. Potvrzuje to i nový výzkum, jehož výsledky nedávno přinesl vědecký časopis Nature.
Ludmil Alexandrov z Kalifornské univerzity v San Diegu a jeho kolegové prozkoumali genomy celkem 871 pacientů nekuřáků s nádory plic, kteří pocházeli ze čtyř kontinentů. Ukázalo se, že ti, kteří žili v oblastech s vyšší mírou znečištění ovzduší, častěji vykazovali mutace genů TP53 a EGFR, což jsou známé genetické „spouštěče“ rakoviny plic.
Smog škodí zdraví
Tento typ výzkumu není zaměřený na jednoznačné určení příčiny a následku. Výsledky tudíž neznamenají, že znečištění je jasnou příčinou nádorů plic u nekuřáků. Vědci ale odhalili těsný vztah mezi zmíněnými mutacemi a znečištěným ovzduším. Důležité je také poznamenat, že studie vycházela z regionálních údajů o kvalitě ovzduší, nikoli z konkrétní expozice jednotlivých osob. A i když účastníci uváděli, že nikdy nekouřili, nelze zcela vyloučit drobnou míru nepřiznaného kouření.
Vědci se zaměřili na tzv. mutační podpisy, tedy specifické vzorce genetických změn. Obzvláště výrazný byl SBS4, známý právě z nádorů kuřáků. Překvapivě se tento podpis vyskytoval také u nekuřáků žijících v oblastech se špatnou kvalitou vzduchu – čtyřikrát častěji než u těch z čistších regionů. Navíc u téměř třetiny pacientů se objevil nový mutační vzorec SBS40a, který nebyl vůbec nalezen u kuřáků. Tento vzorec je zatím záhadou – nepůsobí jako následek vnějšího vlivu (např. znečištění) a bude si žádat další výzkum.
Autoři studie porovnali genomy nádorů nekuřáků s 345 pacienty, kteří byli kuřáky. Ukázalo se, že mutace vyvolané tabákem a znečištěným vzduchem jsou si velmi podobné, což potvrzuje hypotézu, že jemné prachové částice ve vzduchu mohou vyvolat stejné karcinogenní procesy jako cigarety.
Výzkum porovnával i vliv pasivního kouření – to sice vykazovalo jistý vliv, ale výrazně menší než u znečištěného vzduchu nebo aktivního kouření. Podle vědců může být jeho efekt dokonce tak slabý, že jej současné genetické nástroje jen těžko zachytí.
