Rok 2016 byl plný výjimečných objevů a snímků z vesmíru. Díky sondě Cassini jsme mohli spatřit prstence Saturnu v nové perspektivě, prohlédli jsme si doposud neviděná místa na Měsíci, nahlédli jsme do hlubin jedné z nejjasnějších galaxií. Díky astronautům z NASA, ESA, JAXA a dalších vesmírných agentur jsme spatřili obrazy, jaké jsme nikdy dřív neviděli. Prohlédněte si také první část našeho výběru nejlepších vesmírných fotografií uplynulého roku. Na třetí a závěrečnou část se můžete těšit 30. prosince.

Japonsko letos zasáhla nebývale „bílá“ zima, jež značně komplikuje život poslíčkům, kteří rozvážejí zákazníkům do tepla jejich domovů objednanou pizzu. Společnost Domino’s se proto v rámci příprav na svátky rozhodla vycvičit soby, kteří by zásilky pod taktovkou doručovatelů tahali na speciálních saních.

Nápad, který vypadal naprosto bláznivě, se z počátku jevil poměrně životaschopně a zástupci pizzerie neskrývali své nadšení. Sobi totiž zvládají zasněžený terén daleko lépe než například motorky. Každé spřežení mělo být vybavené GPS vysílačem, a zákazníci jej tak mohli sledovat, zatímco čekali na svou objednávku.

Později se ale ukázalo, že sobí poslíčci jsou jednoduše nepoužitelní. Parohatí doručovatelé se projevili jako obtížně zvládnutelní a děsili se prý štěkotu psů. Pizzerie tak nyní přišla s nový plánem – živé soby nahradí motorová stylizovaná sobí vozítka.

Život a skutky makedonského vládce se objevují ve středověké literatuře snad každé země. Toto oslavné dílo dostalo i svůj jednotný název – Alexandreida. Pro křesťanský svět byla představa dokonalého panovníka, který i přes svou odvahu zemřel mladý, lákavá. Každý národ si v jeho činech našel to své a najednou tu stál Alexandr Veliký jako křesťanský rytíř bojující za svatou věc proti pohanům. 

Neohrožený český panovník

Podle pověsti osvobodila lady Godiva obyvatele města Coventry od nelidských daní. Krásná šlechtična prosila tak dlouho svého manžela, hraběte Leofrika z Mercie, aby snížil lidem daně, až její prosby vyslyšel. Mělo to ale jednu podmínku – lady musela projet na koni městem úplně nahá a nikdo na ni nesměl ani pohlédnout. Podle pověstí, odvážná lady manželovu podmínku dodržela a „oděná“ pouze do svých rusých kadeří, městem skutečně projela.

Viktoriánské sídlo hraběte Leofrika z Mercie a lady Godivy je nyní na prodej. Honosná stavba nabízí deset ložnic, pět koupelen, velké sály i odpočinkové pokoje, krytý tenisový kurt, bazén, vlastní zahrady, stáje pro koně i garáže pro auta. To vše na více než tisícovce metrů obytné plochy a 13 hektarech okolních pozemků. Za nejzajímavější stavbu patřící k sídlu je považována původní středověká kaple. Pokud si tedy potrpíte na viktoriánskou tradici staré Anglie, musíte si pospíšit – panství je k mání za velmi lákavou cenu – rovné 3 miliony liber, v přepočtu tedy zhruba 93 milionů korun.

První solární silnice se nachází ve městě Tourouvre au Perche na severu Francie. Kilometrový úsek silnice je součástí plánovaného projektu, který zahrnuje až tisíc kilometrů solárních silnic. Pilotní část bude nyní testována po dobu dvou let a poté vyhodnocena.

TIP: V Nizozemsku byla otevřena první solární cyklostezka

Solární panely použité na stavbu silnice jsou opatřeny vrstvou speciální křemíkové pryskyřice, která je má chránit před poškozením. Projekt počítá s denním zatížením okolo 2 tisíc automobilů. Ročně by měla silnice vyprodukovat okolo 280 megawatthodin, což by podle odhadů mělo pokrýt potřeby veřejného osvětlení v tři a půl tisícovém městečku Tourouvre.

Oblast, v níž Tourouvre leží, má podle statistik jen okolo 44 výrazně slunečných dnů ročně. Denní výkon silnice se má v těchto podmínkách pohybovat okolo 760 kWh, v letních měsících by silnice měla produkovat až 1 500 kWh. Vybudování prvního kilometrového úseku solární silnice vyšlo francouzské poplatníky na 5 milionů eur, v přepočtu tedy zhruba 130 milionů korun.

V místech, kde na Zemi rychle proudí láva, mohou v lávových kanálech vzniknout pevné stropy. Po vyprázdnění kanálu pak v takovém případě vznikne podzemní lávový tunel, který může měřit i několik kilometrů. Vědci americké Purdueho Univerzity nyní analyzovali data z dvojice sond NASA Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), které mapují gravitační pole Měsíce, a jsou přesvědčeni, že podobné podzemní lávové tunely jsou i na Měsíci.

Měření sond GRAIL nasvědčují tomu, že ve hmotě pod povrchem Měsíce jsou místa s různou hustotou. Badatelé vzali data sond GRAIL a společně se snímky povrchu Měsíce je zpracovali počítačovým modelem.

Města v měsíční tunelech

Výsledky modelování ukazují, že na Měsíci existují velké podzemní lávové tunely. Vzhledem k mnohem menší přitažlivosti Měsíce by mohly být přímo obrovské, prý až o šířce kolem 5 kilometrů. A navzdory takovým rozměrům by měly být více méně spolehlivě stabilní.

TIP: Základna na Měsíci: Evropa chce začít se stavbou do roku 2030

Pokud měsíční podzemní tunely existují, mohly by v nich fungovat nejen základny, ale celá města. Podzemí by bylo mnohem více chráněné před kosmickým zářením i meteority, a kolonistům by se tam lépe udržovaly podmínky nutné k životu.

Čína má problém se smogem. A podle všeho se neustále zhoršuje. Před pár dny dosáhla úroveň smogu ve 23 městech severní Číny extrémní úrovně.

Hustý smog byl tak nebezpečný, že čínské úřady uzavřely provoz na řadě dálnic a rovněž zrušily anebo odložily celou řadu letů. Nemocnice v postižené oblasti byly zaplaveny lidmi s dýchacími obtížemi.

TIP: Proč byla Vražedná mlha v Londýně roku 1952 tak nebezpečná?

V zimních obdobích ohrožuje ovzduší v Číně především spalování ohromného množství uhlí, které hraje klíčovou roli v zásobování Číny elektřinou. Zvýšená poptávka po elektřině pak často vede k extrémnímu znečištění.

Výzkumná organizace australského ministerstva životního prostředí Australian Antarctic Division (AAD) vyslala neohroženého podmořského robota, který pronikl do tajemného světa mořského dna u břehů Antarktidy.

Robotický průzkumník Remotely Operated Vehicle (ROV) se spustil vyvrtaným otvorem pod mořský led Východní Antarktidy. Z pustého a prázdného ledového příkrovu se najednou ocitl uprostřed exploze barev a mnoha rozmanitých životních forem.

TIP: Jak vznikl tajemný kráter na ledovém šelfu Krále Balduina v Antarktidě?

Pod oceánem kolem Antarktidy je velice živo. Mořská voda je tu 10 měsíců v roce pokrytá zhruba 1,5 m silnou vrstvou ledu. Voda tady má často teplotu kolem mínus 1,5 stupně Celsia přitom ale překypuje životem.

Začátkem června 1940 se dostalo francouzské letectvo do defenzivy. Stíhací piloti dělali, co mohli, a často startovali proti svazům Luftwaffe i několikrát denně.

Nejinak tomu bylo i 3. června, kdy přišel rozkaz pro stíhací skupinu GC I/5 (legendárních „Čápů“) okamžitě vzlétnout proti bombardérům směřujícím k Paříži. Jedním z pilotů, již vzlétli na svých Curtissech H-75, byl i čs. rotmistr František Peřina. Trochu se opozdil za svými spolubojovníky, kteří nedaleko Remeše zachytili avizovaný svaz německých dornierů.

Odvážný útok rotmistra Peřiny

Peřina však zahlédl to, co ostatním pilotům v zápalu boje uniklo – velkou skupinu těžkých dvoumotorových stíhaček Bf 110, které měly bombardéry chránit. I přes zdrcující přesilu se rozhodl sám zaútočit ještě dříve, než Němci zmasakrují jeho kamarády. Podařilo se mu nepozorovaně nabrat výšku a zaútočit z mraků. Osamělá stíhačka vnesla mezi německé letouny zmatek. Piloti nepostřehli, že útočí pouze jeden letoun, a zaujali obrannou kruhovou formaci, v níž se kryli navzájem. Ani to však Peřinu nezastavilo. 

Navzdory velkému riziku srážky znovu vletěl doprostřed nepřátelské formace a snažil se do ní vnést ještě více zmatku. Sestřelil jeden z messerschmittů, ale jeho stroj také utrpěl mnoho zásahů. Jedna ze střel vletěla až do kabiny, kde se rozlomila a zranila pilota, jenž se musel s poškozeným letounem odpoutat z boje. Nedaleké letiště bylo rozbombardované a prostřílená stíhačka měla poškozený podvozek, takže nezbylo než přistát na břicho.

Peřina se nemohl dostat vlastními silami z rozstřílené kabiny, ale letoun naštěstí nezačal hořet. Pozemní personál českého pilota vyprostil a zařídil převoz do nemocnice, kde mu vyjmuli z těžce zraněné nohy osmnáct střepin. Ve Francii se už do boje nezapojil, ale v panujícím zmatku se mu podařilo dostat se na vlastní pěst až na jih země. Odtud odletěl do severoafrických francouzských držav a odtud dál do Velké Británie, kde sloužil u 312. československé perutě.

„Tosanoides obama“, tak zní pojmenování nově objevené havajské ryby. Své jméno ryba dostala na počest amerického prezidenta Baracka Obamy. Neobvyklý krok je oceněním práce amerického prezidenta, který se osobně zasadil o rozšíření národní rezervace Papahānaumokuākea. Nový druh ryby vědci objevili během ponoru v blízkosti atolu Kure, ležícího 1 931 kilometrů severozápadně od Honolulu.

Od pavouka k doutníkům

Rezervaci Papahānaumokuākea založil před dekádou exprezident George Bush, Barack Obama pak vyslyšel volání mnoha místních obyvatel, ale i vědců, aby byla biologicky rozmanitá oblast lépe chráněná. Rozhodnutím Obamovy administrativy byla chráněná oblast rozšířena z původních 362 kilometrů čtverečních na 1,5 miliónu kilometrů. Papahānaumokuākea se tak letos stala největší chráněnou oblastí na světě.

Již v minulosti získalo několik vědeckých objevů přívlastek „obama“, šlo například o nově objevený druh sklípkana „Aptostichus barackobamai“, lišejníku „Caloplaca obamae“, vyhynulého ještěra „Obamadon“ nebo unikátního parazita pojmenovaného „Etheostoma obama“. Nikaragujská firma Grenada Cigars v minulosti vyráběla pod názvem „Obama 44“ doutníky, jejichž název odkazoval na skutečnost, že se Barack Obama stal 44. prezidentem Spojených států.