Čechoslováci ve Francii 1940: František Peřina proti přesile messerschmittů

Začátkem června 1940 se dostalo francouzské letectvo do defenzivy. Stíhací piloti dělali, co mohli, a často startovali proti svazům Luftwaffe i několikrát denně.

Nejinak tomu bylo i 3. června, kdy přišel rozkaz pro stíhací skupinu GC I/5 (legendárních „Čápů“) okamžitě vzlétnout proti bombardérům směřujícím k Paříži. Jedním z pilotů, již vzlétli na svých Curtissech H-75, byl i čs. rotmistr František Peřina. Trochu se opozdil za svými spolubojovníky, kteří nedaleko Remeše zachytili avizovaný svaz německých dornierů.

Odvážný útok rotmistra Peřiny

Peřina však zahlédl to, co ostatním pilotům v zápalu boje uniklo – velkou skupinu těžkých dvoumotorových stíhaček Bf 110, které měly bombardéry chránit. I přes zdrcující přesilu se rozhodl sám zaútočit ještě dříve, než Němci zmasakrují jeho kamarády. Podařilo se mu nepozorovaně nabrat výšku a zaútočit z mraků. Osamělá stíhačka vnesla mezi německé letouny zmatek. Piloti nepostřehli, že útočí pouze jeden letoun, a zaujali obrannou kruhovou formaci, v níž se kryli navzájem. Ani to však Peřinu nezastavilo. 

Navzdory velkému riziku srážky znovu vletěl doprostřed nepřátelské formace a snažil se do ní vnést ještě více zmatku. Sestřelil jeden z messerschmittů, ale jeho stroj také utrpěl mnoho zásahů. Jedna ze střel vletěla až do kabiny, kde se rozlomila a zranila pilota, jenž se musel s poškozeným letounem odpoutat z boje. Nedaleké letiště bylo rozbombardované a prostřílená stíhačka měla poškozený podvozek, takže nezbylo než přistát na břicho.

Peřina se nemohl dostat vlastními silami z rozstřílené kabiny, ale letoun naštěstí nezačal hořet. Pozemní personál českého pilota vyprostil a zařídil převoz do nemocnice, kde mu vyjmuli z těžce zraněné nohy osmnáct střepin. Ve Francii se už do boje nezapojil, ale v panujícím zmatku se mu podařilo dostat se na vlastní pěst až na jih země. Odtud odletěl do severoafrických francouzských držav a odtud dál do Velké Británie, kde sloužil u 312. československé perutě.