Okřídlení lvi s elitním výcvikem: Jak dnes fungují výsadkáři Armády České republiky?

Pojem výsadkář v české armádě zahrnuje překvapivě široké spektrum vojáků – od příslušníků klasických výsadkových jednotek přes průzkumníky a speciální síly až po letce, pro něž je seskok součástí kvalifikace. Tradice československého a českého výsadkového vojska přitom sahá do druhé světové války, kdy byli parašutisté vysazováni do okupované vlasti k plnění zpravodajských, spojovacích a sabotážních úkolů, zatímco na východě vznikaly i větší paradesantní formace.

Po roce 1945 se pak paralelně rozvíjely jak klasické výsadkové jednotky, tak útvary hloubkového a speciálního průzkumu. Po vzniku České republiky prošla tato tradice další proměnou – od 71. úderného výsadkového praporu přes začlenění do 4. brigády rychlého nasazení až po dnešní 43. výsadkový pluk. Vývoj přitom provázely nejen změny úkolů a organizace, ale také spory o samotnou identitu výsadkářů a symboliku červeného baretu.

Diverzní síly

Tímto výčtem jsme se dostali od padákových a úderných jednotek k průzkumu, jelikož aktivními výsadkáři byli i příslušníci hloubkového průzkumu. Jejich vznik se datuje do poloviny 50. let, kdy si velení ČSLA uvědomilo, že jí zcela chybějí průzkumné výsadky pro činnost v týlu protivníka.

Potřebu existence průzkumně-diverzních uskupení, schopných vysazení na padáku v hlubokém týlu nepřítele, si vyžádalo především masivní zavádění zbraní hromadného ničení. Vyhledávání a ničení odpalovacích zařízení raket a skladů jaderné munice se stalo jedním z prvořadých úkolů těchto mužů.

V roce 1957 vznikla rota zvláštního určení, tehdy ještě v sestavě 22. výsadkové brigády. Postupným vývojem se z ní stal samostatný 7. výsadkový pluk zvláštního určení, umístěný v Holešově a podřízený vojenské rozvědce. Když byl v roce 1969 za své postoje k sovětské okupaci (v srpnu 1968) rozpuštěn, část jednotek přešla do nově vytvářeného 22. výsadkového pluku. Tuto formaci tvořil konglomerát klasických padákových jednotek od bývalé prostějovské 22. výsadkové brigády a několika jednotek hloubkového průzkumu.

Složitý organizační vývoj ještě doplnil rok 1976, kdy došlo ke zrušení padákových jednotek a jejich nahrazení uskupeními hloubkového průzkumu a útvar změnil název na 22. výsadkový pluk zvláštního určení. V roce 1982 proběhla změna názvu na 22. výsadkový pluk speciálního určení se zaměřením na provádění speciálního průzkumu v týlu nepřítele. A konečně v roce 1987 vznikla na jeho bázi 22. výsadková brigáda speciálního určení.

Změny názvů a dislokací

Neměli bychom zapomenout ani na vojáky rot hloubkového průzkumu, které existovaly od roku 1966 u každé vševojskové divize (jako součást divizních průzkumných praporů). Organizační vývoj těchto jednotek proběhl sice složitěji, ale pro naše potřeby je důležité, že všichni používali padák jako prostředek dopravy do týlu nepřítele a stali se v tomto smyslu výsadkáři. Po roce 1989 se i jich dotkly rozsáhlé a opakované reorganizace, redislokace a rušení, které postihly celou čs. armádu.

V 90. letech 20. století se jednotky hloubkového průzkumu soustředily u 1. odřadu ve Zbirohu a u 2. odřadu v Kroměříži. Postupně měnily názvy i místa dislokace. Za všechny zmiňme alespoň 115. prapor hloubkového průzkumu z Prostějova a jeho následovníka – 11. průzkumný prapor.

K 1. prosinci 2003 na jeho základě (a ze zbytků zrušeného 2., 4. a 7. průzkumného praporu) vznikl 102. průzkumný prapor umístěný v Prostějově. Výsadkovou přípravu prováděla jeho rota hloubkového průzkumu, a tak je tomu do dnešních dnů, byť se podoba i podřízenost 102. průzkumného praporu od té doby ještě několikrát změnila.

Speciálové a technici

Výsadkovou přípravu včetně seskoků padákem provádějí i naši „speciálové“. Konkrétně 601. skupina speciálních sil generála Františka Moravce z Prostějova a Centrum podpory speciálních sil (CPSS) plukovníka Josefa Černoty z Olomouce. Tyto jednotky se prostřednictvím Ředitelství speciálních sil MO nacházejí v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu AČR jako nástroj k prosazování národních zájmů České republiky.

Hodí se k plnění politicky citlivých úkolů nebo těch spojených s vysokou mírou rizika. Jeho příslušníci procházejí speciálním výběrem i výcvikem a používají přitom standardní i nestandardní výzbroj a výstroj. Zatímco CPSS vzniklo v roce 2016, historie 601. skupiny speciálních sil sahá hluboko do minulosti: v roce 1952 se objevila výsadková brigáda, určená k provádění klasických padákových výsadků. 

Postupem doby se transformovala na 22. výsadkovou brigádu a roce 1969 se reorganizovala na 22. výsadkový pluk a do její sestavy se zařadily i části 7. výsadkového pluku zvláštního určení. Vývoj v 70. a 80. letech jsme již zmínili, proto jen doplňme, že v průběhu 90. let se prostějovská 6. speciální brigáda postupně transformovala podle standardů NATO, aby byla k 1. červenci 2003 zreorganizována na 601. skupinu speciálních sil.

V AČR existuje ještě jedna skupina osob, která provádí výsadkovou přípravu. Jsou to již zmiňovaní piloti (přesněji řečeno létající personál včetně palubních techniků nebo střelců u vrtulníků), pro které je seskok na padáku pouze řešením nouzové situace. A tak osoby spojené s výsadkovou přípravou a seskoky padákem lze nalézt i na každé letecké základně AČR.

Na akademii i ve sportu

V roce 1996 vzniklo ve Vyškově, jako součást nově vytvořené Vojenské akademie (dnes Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov), oddělení výsadkové přípravy a SAR (Search and Rescue – pátrání a záchrana). Zabezpečovalo úkoly záchranné a výsadkové přípravy AČR, provádělo základní výsadkový kurs, speciální kursy a certifikace, podílelo se na vojskových zkouškách zaváděné padákové techniky, leteckého materiálu či výstroje. Provádělo také výsadkový a záchranný výcvik specializace průzkumné a pilotní pro studenty Vojenské vysoké školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské akademie v Brně. Všechny tyto schopnosti, byť už v pozměněné podobě, zůstaly ve Vyškově zachovány dodnes.

Neměli bychom zapomenout ani na sportovní činnost. Armádní sportovní oddíl parašutismu z Prostějova náleží do systému vrcholového sportu v rámci ministerstva obrany. Reprezentuje AČR na vrcholných domácích i zahraničních soutěžích v parašutismu, na kterých pravidelně obsazuje přední příčky.

Historicky je spjat s výsadkovým vojskem – už v roce 1961 vznikla reprezentační četa. Byla součástí 22. výsadkové brigády v Prostějově a v roce 1963 se z ní zformovalo Armádní sportovní družstvo „Parašutismus“ s cílem připravovat členy pro státní i armádní reprezentaci. Jeho příslušníci vytvořili celou řadu národních i mezinárodních rekordů a ze soutěží už tehdy vozili medaile.