Čechoslováci ve Francii 1940: Josef Vopálecký v akci i bez padáku

03.01.2017 - Karel Cidlinský

Francii pomáhali bránit také českoslovenští vojáci. Zatímco nasazení pozemních jednotek mělo spíše epizodní charakter, letci bojovali dlouhodobě a mnozí z nich zaznamenali zajímavé úspěchy

Do 17 -<p>Dorniery Do 17 nad Francií, rok 1940</p>
Do 17 -

Dorniery Do 17 nad Francií, rok 1940


Reklama

Ve stejný den (3. června 1940), kdy František Peřina bojoval nad Remeší, zaútočil bombardovací svaz Dornierů Do 17 na letiště u Etampes, kde měla základnu stíhací skupina GCD I/55. Těsně předtím než začaly dopadat pumy na vzletovou dráhu, se podařilo vzlétnout stíhačce MS.406 pilotované štábním rotmistrem Josefem Vopáleckým. Útočící nepřátelské letouny měl na dosah a ihned začal po jednom z bombardérů pálit.

Němečtí střelci ale nebyli žádní nováčci a podařilo se jim zasáhnout při opakovaném útoku osamocenou stíhačku do motoru. Ten okamžitě vysadil a začal hořet. Pilot si před startem nestihl ani vzít padák a stejně se nacházel příliš nízko na seskok, proto mu nezbylo než okamžitě nouzově přistát. Letoun se těsně nad zemí zamotal do telegrafních drátů a skončil v zahradách nedaleko Etampes. Stíhačka po dopadu vzplanula, ale Vopálecký naštěstí včas utekl, i když už na něm hořela i letecká kombinéza.

Pád letadla neušel pozornosti obyvatel, kteří se shromáždili kolem vraku a kvůli lámané francouzštině dokonce považovali zraněného pilota za Němce. Nakonec se vše vysvětlilo a v narychlo sehnaném automobilu jej dopravili do nemocnice, kde se pak léčil z utrpěných popálenin. Po francouzské kapitulaci se mu podařilo odplout z Bordeaux spolu s dalšími piloty do Velké Británie, kde vstoupil do RAF a bojoval v řadách 310. stíhací i několika dalších perutí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907