Panovnice z rozbouřené vody: 1 400 let staré hieroglyfy odhalují jméno mocné královny Mayů
Tým mexických a amerických archeologů rozluštil na kamenném schodišti dávného města Cobá jméno panovnice Ix Ch’ak Ch’een – ženy, která vládla před více než čtrnácti stoletími v srdci mayské civilizace.
Tým mexických a amerických archeologů rozluštil jméno dosud neznámé mayské panovnice, která žila před více než čtrnácti stoletími. V hieroglyfech vytesaných do kamenného schodiště starobylého města Cobá na poloostrově Yucatán se podařilo identifikovat jméno královny Ix Ch’ak Ch’een, která zde vládla v 6. století. Objev představuje vzácný pohled do politické moci žen ve starověké mayské civilizaci, kde vládkyně byly spíše výjimkou než pravidlem.
Město na březích „rozbouřené vody“
Cobá, v překladu „město rozbouřené vody“, patřilo mezi největší metropole mayského světa. Bylo osídleno zhruba od 4. století př. n. l. až do 14. století n. l. Jeho jádro tvořily paláce a obřadní stavby obklopené čtyřmi jezery, tisíci obytnými domy a síť bílých kamenných cest – tzv. sacbeob, které spojovaly Cobá s okolními oblastmi. Mezi dominanty metropole patřilo několik pyramid, z nichž některé dosahovaly výšky až 42 metrů. V době největšího rozkvětu mohlo v Cobá na území o rozloze přes 80 kilometrů čtverečních žít více než 50 tisíc lidí.
V roce 2024 objevili archeologové z Mexického národního institutu antropologie a historie (INAH) na schodišti jedné z monumentálních staveb rozsáhlý nápis, který pojmenovali „Základní kámen“ (Foundation Rock).
Do kamene bylo vytesáno 123 hieroglyfických polí, z nichž většinu poškodila eroze, takže jejich rozluštění bylo nesmírně náročné. Pomohly až další objevy – 23 stél, tedy samostatně stojících kamenných pilířů s nápisy, které archeologové nalezli v okolí.
Díky nim se odborníkům na mayské písmo Davidu Stuartovi z Texaské univerzity v Austinu a Octaviu Esparzovi Olguínovi z Mexické národní autonomní univerzity podařilo porovnat jednotlivé texty. Badatelé v nich našli shodu mezi hieroglyfy na Základním kameni a dvěma stélami z Cobá. Všechny tři zmínky odkazovaly na stejnou osobu – královnu Ix Ch’ak Ch’een.
Mocná panovnice z 6. století
Záznamy naznačují, že Základní kámen popisuje korunovaci Ix Ch’ak Ch’een, i když přesné datum její vlády zůstává nejasné. V textech je spojována se stavbou mayského míčového hřiště, jejíž založení je v kalendáři zaznamenáno jako 9.7.0.0.0, což odpovídá 8. prosinci roku 573 n. l.
Podle výzkumníků mohla být tato panovnice výjimečně vlivná – její jméno se totiž objevuje v souvislosti s vládcem Testigo Cielo, který patřil ke královské linii dynastie Kaan, známého a mocného království, jehož centrem byl Calakmul. To naznačuje, že Cobá mohlo být politicky či dynasticky propojené s tímto mocným mayským královstvím.
Žena mezi mayskými králi
Ženské vladařky byly v mayské společnosti vzácné – známe jich jen několik desítek, zatímco mužských králů stovky. Teprve v období pozdní klasické éry (550–830 n. l.) se některé ženy dostaly na trůn, například slavná „Rudá královna“ z Palenque, která vládla zhruba o století později než Ix Ch’ak Ch’een.
Objev z Cobá tak přidává další dílek do mozaiky mayské historie – potvrzuje, že i ženy mohly zastávat významnou politickou roli, podílet se na stavebních projektech a být nositelkami dynastické moci.
Podle Octavia Esparzy poskytl výzkum Základního kamene už nyní zásadní informace o dynastiích a historických událostech města Cobá. Archeologové však zdůrazňují, že práce zdaleka nekončí – z poškozených nápisů zbývá rozluštit velkou část textu, která může přinést další jména vládců, detaily o válkách či náboženských obřadech.
