Polárníci tělem i duší: Polární lišky si poradí i při teplotách pod -50 °C

Liška polární je dokonale přizpůsobená životu v arktických mrazech. Její kožich má mimořádně izolující vlastnosti a pomáhá jí i chytrý způsob cirkulace krve v tlapkách. Díky tomu si poradí i s teplotami hluboko pod −50 °C.

19.01.2026 - Marek Telička


Pro pobyt v zimě je liška polární (Vulpes lagopus) vybavena několika mimořádnými adaptacemi. V prvé řadě jej před chladem chrání hustý, několikavrstvý kožich (v zimě bílý a v létě hnědý). Dalším evolučním zlepšovákem je zvláštní systém cirkulace krve v tlapkách.

Podobným „zařízením“ disponují například vodní ptáci, kteří se mohou bez rizika přimrznutí procházet po zamrzlé hladině. Ledový podklad obdobně snášejí i lišky. Nejenže nepřimrznou, ale navíc dotekem s promrzlou zemí neztrácejí tělesnou teplotu. K tomu mají solidní podkožní vrstvu tuku a zaoblený tvar jejich těla je dodatečnou ochranou proti ztrátě tepla.

Všechny tyto adaptace umožňují liškám polárním bez větších obtíží překonávat i mrazy, které klesají pod -50 °C. 

Mláďata polárních lišek v letním období, kdy je relativní dostatek potravy. V zimě se šedá srst zbarví na bílou, takže je šelma na sněhu dobře maskovaná. (foto: Shutterstock)

Mezi další přizpůsobení by určitě bylo možné počítat i sluch. Lišky mají mimořádný sluch a dokážou odhalit lumíky, kteří jsou jejich hlavní potravou, i na značné vzdálenosti pod silnou vrstvou sněhu. Když oběť pod sněhem vypátrají, vyskočí vysokým obloukem do vzduchu a s přesným zacílením prolomí ledovou krustu. Úspěšnost jejich pokusů je velmi vysoká. Přizpůsobivé šelmy by ale období mrazů nepřežily bez ledních medvědů, po nichž dojídají zbytky zabitých tuleňů.


Další články v sekci