Objevy v australské Cloggsově jeskyni ukazují, že se tam 25 tisíc let spalovala tráva i další rostliny při magických rituálech, léčení i proklínání
Archebotanický průzkum Cloggsovy jeskyně ve státu Victoria potvrdil, že tam původní obyvatelé Austrálie dlouhé tisíce let spalovali trávu k rituálním účelům.
Vstup do Cloggsovy jeskyně (foto: Jess Shapiro, GunaiKurnai Land and Waters Corporation, CC BY-SA 4.0)
Cloggsova jeskyně (Cloggs Cave) se nachází na vápencovém útesu nad kaňonem řeky Snowy poblíž městečka Buchan v australském státě Victoria. Je to známá archeologická lokalita na tradičním území klaunu Krauatungalung, který patří k národu Gunaikurnai původních obyvatel Austrálie.
Cloggsova jeskyně a několik dalších jeskyní jsou známé z etnografických záznamů z 19. století i z ústní tradice jako místa, kde mocní duchovní, označovaní jako mulla-mullung, prováděli magické obřady, léčebné rituály i kletby. Archeologové zjistili, že Cloggsova jeskyně Cave sloužila k těmto účelům nepřetržitě posledních 25 000 let.
Magické spalování trávy v jeskyni
Rituály měly podobu, která je pro Evropana zvláštní. „Naše výsledky ukazují, že tehdejší lidé sbírali v okolní krajině trsy trav, přinášeli je do jeskyně, rozprostírali je do tenkých vrstev a potom je spalovali,“ popisuje vedoucí výzkumu Elle Gronová z Australské národní univerzity. „Tyto vrstvy spálené trávy postupně překryly sedimenty, které je konzervovaly na tisíce let.“
Gronová a její kolegové v mezinárodním výzkumném týmu k tomu dospěli díky archeobotanickému výzkumu fytolitů, mikroskopických tělísek tvořených oxidem křemičitým, ze sedimentů v jeskyni. Tato tělíska vznikají v rostlinných pletivech, často jsou charakteristická pro určitý druh rostliny a typ pletiva a pro archeology jsou cenná díky tomu, že se na rozdíl od většiny rostlinné hmoty mohou uchovat po velmi dlouhou dobu. Výzkum fytolitů publikoval odborný časopis Frontiers in Environmental Archaeology.
Badatelé zjistili, že 97 procent nalezených fytolitů pocházelo z různých částí trav, včetně částí, které nebyly jedlé. Ve většině případů šlo o trávy z blízkého okolí jeskyně. Téměř 18 % nalezených fytolitů bylo spálených nebo roztavených. Jejich výskyt ve všech datovaných vrstvách potvrzuje, že lidé do jeskyně po celých 25 000 let opakovaně nosili rostliny, většinou trávy, a spalovali je. Podle vědců přitom spalování trav odpovídá tradičním praktikám národa Gunaikurnai, při nichž se popel používal při magických a rituálních obřadech.