První čtyřnožci nejspíš nikdy neprošli stadiem pulce. Vzácné fosilie z Mazon Creek přepisují příběh dobývání souše
První čtyřnožci, kteří před stovkami milionů let vykročili z vody na souš, se zřejmě nevyvíjeli jako dnešní žáby – nový objev přepisuje jednu z nejznámějších kapitol evoluce.
Nově objevená mláďata dávných čtyřnožců překvapila paleontology svou anatomií. Objev naznačuje, že první průkopníci života na souši nebyli obojživelníkům tak podobní, jak se dosud myslelo. (ilustrace: Field Museum, Berit Goding, CC BY 4.0)
Život na Zemi vznikl ve vodě. Postupem času se u jedné skupiny vodních živočichů vyvinuly končetiny a vznikli čtyřnožci, kteří se vydali na souš a stali se předky dnešních savců, ptáků, plazů i obojživelníků. Vědci dlouho předpokládali, že nejstarší čtyřnožci vyvíjeli podobně jako dnešní obojživelníci – líhli se z vajec, měnili se v pulce, a teprve poté z nich stávali dospělí jedinci.
Jason Pardo a Arjan Mann z Fieldova muzea v Chicagu ale nedávno publikovali ve vědeckém časopise Science překvapivý objev. Na slavném nalezišti Mazon Creek ze vrchního karbonu, jehož stáří je asi 309 až 307 milionů let, našli zkameněliny mláďat raných čtyřnožců, u nichž není ani stopy po stádiu pulce. Nemají například vnější žábry. Zdá se, že první suchozemští obratlovci byli mnohem méně podobní dnešním obojživelníkům, než se dosud soudilo. Zásadně to mění představy o tom, jak obratlovci osídlili pevninu.
Překvapení u prvních čtyřnožců
„Mnozí z nás se na střední škole učili zjednodušený příběh evoluce, během které se ryby změnily v obojživelníky, z některých obojživelníků vznikli plazi, z některých plazů savci a tak dál,“ vysvětluje Pardo. „Náš výzkum ale ukazuje, že základní předpoklad příběhu, totiž že se první suchozemští obratlovci vyvíjeli jako obojživelníci, je chybný.“
„Poprvé máme k dispozici fosilie takto raných mláďat čtyřnožců. Je to důkazem mimořádné hodnoty lokality Mazon Creek,“ dodává Arjan Mann. „Nachází se asi hodinu jízdy jihozápadně od Chicaga a patří k nejlepším fosilním nalezištím na světě, zejména pokud jde o zachování měkkých tkání a drobných, křehkých fosilií, jako jsou tato mláďata.“
Badatelé zjistili, že studovaná mláďata patří do skupiny embolomerů (Embolomeri). Šlo o rané čtyřnožce připomínající krokodýly, kteří v karbonu a ve spodním permu patřili k vrcholovým predátorům řek, jezer a bažin. Dospělí jedinci mohli dorůstat délky přes tři metry, byť fosilie mláďat z Mazon Creek měří jen několik centimetrů.
