V čínské Velké zelené zdi už bylo vysazeno 66 miliard stromů. Zdá se, že rostou rychleji než přirozené lesy

V Číně bojují s vysycháním krajiny a šíření pouští Gobi a Taklamakan vysazováním velkého množství stromů. V rámci této, do jisté míry kontroverzní kampaně, které říkají Velká zelená zeď, tam již od roku 1978 vysadili 66 miliard stromů a do poloviny století počítají s dalšími 34 miliardami.

Krajinný ekolog Yuhang Luo z Pekingské univerzity v Šen-čenu a jeho spolupracovníci zjistili, že stromy vysazené v rámci rozsáhlých zalesňovacích projektů v Číně rostou rychleji než stromy v přirozených lesích. Badatelé využili satelitní data, z nichž odvozovali index listové plochy (LAI, Leaf Area Index), který vyjadřuje hustotu korun stromů a je významným ukazatelem schopnosti porostu pohlcovat uhlík.

Jak roste Velká zelená zeď?

Výsledky analýz, které uveřejnil odborný časopis Geophysical Research Letters, odhalily výrazný rozdíl. U vysazených lesů Velké zelené zdi, které byly zahrnuty do studie, se listová plocha zvětšovala asi o 66 procent rychleji než u přirozených lesů. Luo s kolegy se domnívají, že by uměle založené lesy mohly intenzivněji reagovat na narůstající koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře.

POdle některých odborníků je ale situace možná složitější. Většinu uvedeného rozdílu lze vysvětlit tím, že vysazené lesy jsou v průměru mnohem mladší než přirozené porosty a mladé stromy rostou rychleji než staré. I když ale vědci porovnávali lesy stejného stáří a za podobných podmínek, rostly vysazené porosty stále o 4,6 % rychleji. Tento rozdíl byl ještě výraznější u smíšených a stálezelených lesů.

Významnou roli hraje i způsob hospodaření. V uměle založených lesích se často vysazují rychle rostoucí druhy dřevin, například nepůvodní eukalypty nebo topoly, což bývá terčem kritiky odborníků, stejně jako to, že jde o nepřirozené výsadby jako podle pravítka a že vysazené porosty bývají aktivně udržovány, odstraňuje se konkurenční vegetace a někdy se vysazené stromy dokonce přihnojují. To vše přispívá k rychlejšímu růstu stromů.

„Vysazené a často uměle udržované lesy Velké zelené zdi mohou být velmi účinným krátkodobým nástrojem pro pohlcování uhlíku, tato výhoda je ale pouze dočasná,“ přiznává Luo. „Pro dlouhodobé ukládání uhlíku a odolnost lesních ekosystémů zůstávají přirozené lesy nenahraditelné.“