Vědci našli na mořském dně doklady o explozi blízké kilonovy

Nedávný nález izotopů železa a plutonia v mořských sedimentech z konce třetihor naznačuje, že relativně nedaleko Sluneční soustavy došlo před 3,5 milionem let k dramatické vesmírné události. 

15.12.2023 - Stanislav Mihulka



Když vědci studují ohromující vesmírné exploze, obvykle jde o události, k nimž došlo velice dávno, typicky před stovkami milionů či miliardami let, v nesmírně vzdálených částech vesmíru. Můžeme se podivovat nad jejich ničivou silou, dopady těchto událostí na pozemský život jsou ale obvykle mizivé. 

Poměrně nedávný objev určitých typů izotopů na dně oceánu ale naznačuje, že minimálně jedna z těchto událostí se odehrála relativně blízko našeho domova. A pravděpodobně se to nestalo tak dávno – přibližně před 3,5 milionem let zřejmě poblíž Sluneční soustavy explodovala kilonova. V té době již Zemi obývali australopitékové.

Důkazy kilonovy

Jak lze něco takového zjistit? Vědci před časem detekovali v mořských sedimentech uvedeného stáří neobvyklou dvojici izotopů: železo-60 a plutonium-244. Izotopy železa-60 mohou vznikat i při explozích supernov, kombinace s plutoniem-244 ale naznačuje, že v tomto případě šlo o něco výjimečného.

Jak uvádějí v doposud nerecenzovaném článku Leonardo Chiesa z Univerzity v Trentu a jeho kolegové, objevené izotopy a jejich vzájemný poměr je možné nejlépe vysvětlit jako stopy exploze kilonovy po srážce dvou neutronových hvězd. 

Dřívější analýzy tuto možnost vylučovaly, Chiesův tým ale zahrnul do svých úvah řadu dalších faktorů, včetně průběhu gravitačního kolapsu během kilonovy a bombardování hmoty množstvím neutrin. Mechanismus vzniku kilonovy sice ještě není úplně jasný, vědci ale předpokládají, že pozůstatkem kilonovy je černá díra. Mají-li Chiesa a spol. pravdu, měli bychom počítat s existencí černé díry, nacházející se ve vzdálenosti okolo 500 až 600 světelných let od Sluneční soustavy.


Další články v sekci