Které těleso v naší soustavě má nejvyšší albedo?
Míra, s jakou planety a měsíce odrážejí sluneční světlo, není jen optickou zajímavostí, ale také cenným vodítkem k poznání jejich složení a geologické aktivity. Které těleso v naší soustavě má nejvyšší albedo?
Zřejmě díky vysokému albedu byl Enceladus objeven poměrně brzy. Podařilo se to roce 1789 Williamu Herschelovi. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)
Odrazivost čili albedo udává, kolik dopadajícího světla těleso odrazí. Je tedy zřejmé, že záleží převážně na složení a charakteru jeho povrchových vrstev. Některá tělesa Sluneční soustavy jsou extrémně tmavá, tmavší než uhlí, jiná naopak velmi světlá. Nejvyšší hodnotu albeda vykazuje Saturnův měsíc Enceladus, který odráží 99 % dopadajícího slunečního záření. Hodnota albeda, odvozená z měření kosmických sond, u něj tedy činí 0,99 a platí pro záření ve viditelné oblasti, zatímco v infračervené i ultrafialové oblasti je o něco nižší.
A proč se Enceladus chová skoro jako zrcadlo? Jeho povrch totiž tvoří čerstvý led, který se neustále obnovuje mimo jiné z gejzírů vodní páry tryskajících z nitra měsíce, kde zřejmě existuje kapalný oceán.
Mezi další velmi odrazná tělesa patří i jiné ledové měsíce velkých planet, například Europa, Ganymed a Triton. Hustá atmosféra Venuše má potom albedo asi 0,75: Slunce se odráží od jejích vysokých vrstev, jež obsahují mimo jiné kapičky kyseliny sírové. Pro srovnání, v případě Země dosahuje albedo asi 0,3, u Marsu 0,2 a u Měsíce jen 0,1. Lunární regolit tak odráží zpět do kosmického prostoru pouhou desetinu slunečního záření.