Planety připomínající hustotou cukrovou vatu či pěnu na holení patří k nejpodivnějším světům, jaké astronomové dosud objevili
Astronomové objevili dvojici rekordně „nafouknutých“ exoplanet, jejichž hustota je tak nízká, že ji vědci přirovnávají k cukrové vatě a pěně na holení.
Vizualizace systému TOI-791 s dvojicí supernafouknutých exoplanet. (ilustrace: Wikimedia Commons, NASA, Daniel Rutter, CC BY-SA 4.0)
Ve vesmíru se nachází celá řada exotických exoplanet, s nimž ve Sluneční soustavě nemáme zkušenosti. Patří k nim i supernafouknuté exoplanety, které bývají větší než Neptun, ale současně jsou mnohonásobně lehčí než Neptun. Mají tím pádem velice nízkou hustotu, mnohem nižší než Saturn, nejméně hustá planeta Sluneční soustavy.
Výzkumný tým, který vedla Georgina Dransfieldová z Oxfordské univerzity nedávno prozkoumal dvojici supernafouknutých planet, zhruba o velikosti Jupiteru, které představují extrém i mezi těmito exotickými exoplanetami.
Obě exoplanety obíhají hvězdu TOI-791 v souhvězdí Létající ryby, která je od nás vzdálená 1 110 světelných let, a jejich hustota je ještě nižší než hustota cukrové vaty.
Planety utkané z pěny na holení
Jak uvádí Dransfieldová, jde o nejlehčí planety této velikosti, jaké astronomové dosud objevili. Hustota těchto dvou planet je podle ní srovnatelná s pěknou nadýchanou pěnou na holení právě vytlačenou ze spreje. Se svým týmem zveřejnila výzkum extrémní dvojice planet v odborném časopise MNRAS.
Podle badatelů mají tyto velmi neobyčejné světy pravděpodobně bílou nebo modrou barvu. Záleží na tom, jestli je jejich atmosféra oblačná či nikoliv. Planety jsou zřejmě tvořené převážně vodíkem a heliem. Jejich přesné chemické složení by ale měla potvrdit až detailní pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Supernafouknuté planety jsou ve vesmíru velmi vzácné a zatím s jistotou nevíme, jak vlastně mohly vzniknout. Momentálně jich známe méně než čtyři desítky. Astronomové se domnívají, že se objevují v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd v oblastech bohatých na plyn, ale chudších na prach. Postupem času pak zřejmě nějakým způsobem přicházejí o značnou část svého materiálu, čímž se jejich hustota ještě více snižuje.