Proč se Starliner stále nevrátil do služby? Vyšetřování ukazuje na chyby NASA i společnosti Boeing

Vesmír Martin Reichman 23.07.2026

Vyšetřování NASA odhalilo, že za problémy Starlineru nestála jediná konstrukční chyba, ale kombinace technických nedostatků, nereálných termínů i přílišné důvěry ve zkušenosti společnosti Boeing.




Americká kosmická loď Boeing CST-100 Starliner, která měla společně s lodí Crew Dragon společnosti SpaceX zajistit pravidelnou dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se stále potýká s technickými problémy, jejichž příčiny podle nové zprávy leží také v přílišné důvěře NASA, nereálném harmonogramu a omezeném dohledu agentury nad vývojem lodi. Vyplývá to z nové zprávy Úřadu generálního inspektora NASA (Office of Inspector General, OIG), která byla zveřejněna na konci června.

Dokument naznačuje, že potíže programu nejsou důsledkem jediné technické závady, ale souhry chybných manažerských rozhodnutí, přehnaného optimismu a nedostatečného dohledu ze strany NASA.

NASA vsadila na zkušenosti Boeingu

Vyšetřovatelé označili za hlavní příčinu problémů především přílišnou důvěru NASA ve schopnosti Boeingu. Agentura předpokládala, že firma díky desetiletím zkušeností s kosmickými projekty a využití osvědčených technologií zvládne vývoj nové pilotované lodě bez větších komplikací.

Právě tato důvěra vedla k tomu, že NASA Boeingu umožnila vynechat některé komplexní integrační zkoušky jednotlivých systémů, které by ověřily spolupráci jednotlivých částí jako celku. Podle inspektorů tím NASA přišla o možnost odhalit některé problémy ještě před letem.

Harmonogram, který neodpovídal realitě

Podle zprávy se celý program dostal do pasti vlastního optimismu. NASA i Boeing totiž od května 2021 opakovaně plánovaly další kroky s předpokladem, že pilotovaný zkušební let přijde zhruba za půl roku. Místo toho však Starliner vzlétl až o více než tři roky později, v červnu 2024.

Tento přístup vytvářel trvalý časový tlak na vývojáře i testovací týmy. Kvůli snaze dodržet termíny mohly být některé zkoušky nebo úpravy systémů uspěchány, což podle autorů zprávy přispělo k pozdějším komplikacím.

Klíčová data zůstala stranou

Třetím významným faktorem byla omezená možnost NASA nahlížet do dat z letových simulací Starlineru. Smlouva mezi agenturou a Boeingem omezovala přístup k části simulačních výsledků. Na druhou stranu ale vyšetřovatelé upozorňují, že NASA nedokázala naplno využít ani data, která měla k dispozici.

Před pilotovaným testem například existovaly simulace končící ztrátou kosmické lodi nebo dokonce posádky. Podle zprávy jim však nebyla věnována dostatečná pozornost.

Podle astronautů se tento přístup výrazně lišil od dob raketoplánů. Tehdy bylo každé selhání během simulace podrobně analyzováno a jeho výsledky se otevřeně probíraly s posádkami.

Zkušební let potvrdil obavy

Během mise se objevily poruchy některých manévrovacích trysek, úniky helia i další technické závady. NASA nakonec rozhodla, že Starliner poletí zpět na Zemi bez astronautů.

Dvojice astronautů, která na palubě Starlineru dorazila na ISS, proto na stanici zůstala mnohem déle, než bylo původně plánováno. Domů se vrátila až v březnu 2025 na palubě konkurenční kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX.

Chyby neudělal jen Boeing

Inspektoři nekritizují pouze Boeing. Podle zprávy NASA reagovala na vzniklé problémy příliš pomalu. Pilotovaný test byl oficiálně označen za nejzávažnější kategorii mimořádných událostí NASA až v únoru 2026, tedy zhruba 21 měsíců po startu. K tomuto kroku agenturu přiměla až nezávislá vyšetřovací komise.

Podle autorů zprávy právě toto dlouhé otálení oddálilo řešení problémů, které se opakovaně objevovaly už během tří letových testů od roku 2019. Zpoždění zároveň prodlužuje proces certifikace lodi a omezuje možnosti NASA při zajišťování dopravy astronautů na ISS.

Další komplikací je podle vyšetřovatelů úbytek zkušených zaměstnanců. K dubnu 2025 ztratila kancelář programu Commercial Crew přibližně pětinu pracovníků, ať už kvůli odchodům nebo reorganizacím. NASA si navíc není jistá, zda bude mít i nadále k dispozici odborníky z jiných částí agentury, kteří dosud pomáhali s bezpečnostními kontrolami kosmických lodí.

Podle inspektorů tak vzniká riziko, že složité technické problémy nebude mít kdo dostatečně nezávisle posuzovat.

Návrat Starlineru se znovu vzdaluje

Nejistota panuje i kolem další budoucnosti Starlineru. Boeing má pro NASA smluvně zajistit tři pravidelné pilotované mise k ISS, ještě před nimi ale musí proběhnout let Starliner-1, který byl původně plánován s posádkou, později však byl změněn na bezpilotní nákladní misi.

Ani tento let ale zatím nemá stanovené datum. Původní odhady počítaly s jeho uskutečněním už v roce 2026 a následnou certifikací lodi pro pilotované lety ještě během téhož roku. Zpráva OIG však tento scénář označuje za nereálný. Podle současného stavu programu se získání certifikace pravděpodobně posune až do roku 2027.

To zároveň vyvolává otázku, zda Boeing vůbec stihne splnit všechny nasmlouvané mise před plánovaným ukončením provozu Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2030.

Optimismus navzdory problémům

Vedení Boeingu přesto tvrdí, že situace se zlepšuje. Generální ředitel společnosti Kelly Ortberg uvedl, že většina nápravných opatření po zkušebním letu už byla provedena a firma má mnohem lepší představu o příčinách problémů s manévrovacími tryskami. Podle něj rozsáhlé testování zvýšilo důvěru, že Starliner bude možné vrátit k letům.

Inspektoři NASA i poradní panel pro bezpečnost kosmických letů upozorňují, že klíčové technické problémy Starlineru zůstávají nevyřešené. Patří mezi ně poruchy manévrovacích trysek, úniky helia i přehřívání částí servisního modulu, v nichž jsou trysky umístěny. Testování i analýzy pokračují a NASA zatím nedokáže odhadnout, kdy budou dokončeny ani kdy Starliner získá certifikaci pro pravidelné pilotované mise.

Budoucnost druhé provozované americké pilotované kosmické lodi tak zůstává nejistá. Zatímco SpaceX už rutinně zajišťuje dopravu astronautů na oběžnou dráhu, Boeing stále bojuje o to, aby Starliner vůbec získal povolení k pravidelnému provozu.


Další články v sekci