Superúplněk, modrý i krvavý Měsíc: Proč některé úplňky dostaly vlastní jména a co znamenají
Přestože každý úplněk vzniká stejným způsobem, některé z nich se díky své poloze, načasování nebo tradici staly mimořádně známými a sledovanými. Jaké typy úplňků můžeme pozorovat?
Termín „Blue Moon“ neoznačuje modrou barvu Měsíce, ale zvláštní časové uspořádání úplňků. Nejčastěji jde o druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, který nastává zhruba jednou za dva až tři roky. (foto: Wikimedia Commons, gailhampshire, CC BY 2.0)
Fáze měsíčního úplňku nastává, když se náš souputník nachází přesně na opačné straně Země než Slunce – je v tzv. opozici – a sluneční záření tudíž osvětluje celou jeho přivrácenou polokouli. Z astronomického hlediska je úplněk jen jeden, přesto se některé dočkaly lidového pojmenování: Nastane-li například plný Měsíc v blízkosti tzv. perigea neboli nejbližšího bodu dráhy kolem Země, a jeho disk má tudíž na obloze zdánlivě větší rozměr, mluví se o superúplňku.
Naopak pro apogeum by se potom použil termín mikroúplněk, který však v novinách nenajdeme, neboť zřejmě není dostatečně bombastický…
Zapomenout nesmíme ani na modrý úplněk, což je druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci. Nemá tedy nic společného s uvedenou barvou a nastává v průměru jednou za 2–3 roky. Jako krvavý se označuje úplněk během úplného zatmění Měsíce, kdy má jeho disk díky lomu světla v zemské atmosféře červený odstín.
Existují rovněž další pojmenování podle ročních období či tradic, vyskytují se ovšem spíš v anglicky mluvících zemích. Harvest Moon alias „sklizňový úplněk“ je ten nejbližší k podzimní rovnodennosti, zatímco Hunter’s Moon čili „lovecký úplněk“ následuje po něm. První úplněk v lednu je potom vlčí, první červnový je jahodový, první v únoru bývá sněžný atd.
