Vesmírný dalekohled Jamese Webba čeká zajímavá výzva. Přestože je tento dalekohled navržený především pro zkoumání vzdálených objektů, jeden z jeho prvních cílů leží doslova za humny. Během svého prvního roku provozu se má zaměřit na Mars.
TIP: Mars měl v minulosti dostatek vody, aby pokryla celý jeho povrch
Marsovská pozorovací mise JWST je naplánovaná pro květen až září roku 2020 a nepůjde o nic jednoduchého. Vzhledem k citlivosti připravovaného teleskopu bude nutné zabránit přehlcení přístrojů JWST světlem. Odměnou má být mimořádně podrobný snímek, s vynikajícím spektrálním rozlišením, bez deformit vznikajících při pozorování ze Země.
Cílem celé mise je jednak test možností nového teleskopu, půjde ale také o seriózní vědu. Teleskop se má zaměřit na poměr běžné vody (H²O) a tzv. polotěžké vody (HDO) v tenké atmosféře rudé planety. Výsledky pozorování by mohly napovědět kolik vody v minulosti na Marsu skutečně bylo.
Polotěžká voda
Na rozdíl od běžné vody H²O (pro odlišení označované někdy jako „lehká voda“) existuje i voda těžká a polotěžká. Těžká voda (D²O) obsahuje místo obou atomů vodíku vodíkový izotop deuterium. Proti H²O má D²O mírně odlišné fyzikální vlastnosti - je méně reaktivní než běžná voda a má horší rozpustné vlastnosti. Pro většinu organismů je proto mírně jedovatá. Polotěžká voda (HDO) má jeden atom běžného vodíku (protia) a jeden atom deuteria. V malých koncentracích vyskytuje zcela běžně v přírodě.
