Jídelníček v těhotenství může ovlivnit inteligenci potomka ještě desítky let po narození

Nastávající maminky jsou si většinou dobře vědomy toho, že embryo či plod dostane to, co ony samy snědí a vypijí. Vyhýbají se proto konzumaci potravin a nápojů, které by mohly nenarozenému potomkovi uškodit.

Na druhé straně však má těhotná žena dramaticky zvýšenou potřebu živin a intenzita jejího metabolismu se v pokročilém stadiu těhotenství pohybuje na hranici toho, co dokáže tělo člověka dlouhodobě snášet. Nejedna nastávající maminka si z toho pro sebe vyvodí závěr, že se nemusí při výběru potravin a množství jídla nijak omezovat. Nezdravé stravování však má negativní dopad jak na její zdraví, tak i na zdraví jejího dítěte. A týká se to i vývoje mozku.

Překotný vývoj

Člověk je obdařen výjimečnými duševními schopnostmi a v živočišné říši nemá v tomto ohledu rovnocenného konkurenta. Tahle schopnost je evolučně poměrně nová, neboť naši nejbližší živočišní příbuzní šimpanzi a bonobové za námi v rozvoji mozku a duševních schopnostech citelně zaostávají. Lidský mozek se velmi dynamicky vyvíjí jak v období před narozením, tak i po něm.

Myš dokončí vývoj mozku, když má za sebou pouhá 4 % života. Makakům a šimpanzům zabere vyzrávání mozku třetinu života a mozku člověka trvá dosažení plné funkčnosti 30 let, což je bezmála polovina času, jenž je nám na světě vyměřen. Zdlouhavý růst a vyzrávání řídí jedinečné lidské varianty genů. Některé zajistí delší dobu pro množení nezralých buněk, a tím položí základ mimořádné velikosti lidského mozku. Jiné geny pohánějí vznik velkého počtu spojů mezi neurony, tzv. synapsí.

Vývoj lidského mozku je nesmírně komplikovaný a díky svému evolučnímu „mládí“ není zcela stabilizovaný. Je proto snadno narušitelný. Určitých poruch mozku, jako je například autismus, přibývá. To znamená, že k odchýlení od standardní vývojové cesty v mozku některých lidí dochází a často se to odehraje ještě před narozením. Faktory, jež se na vzniku těchto poruch podílejí, zatím známe jen v hrubých obrysech.

Pro zánět a proti němu

Zajímavý příspěvek k poznání rizik, jimž čelí vyvíjející se lidský mozek ještě před narozením, přinesl výzkum mezinárodního týmu, v němž sehráli významnou úlohu čeští vědci v čele s Klárou Marečkovou z brněnského výzkumného centra CEITEC při Masarykově univerzitě. Ve studii publikované vědeckým časopisem Progress in Neuropsychopharmacology & Biological Psychiatry výzkumníci z Brna spolu se svými zahraničními spolupracovníky konstatují, že i když je vztah mezi výživou nastávajících maminek a vývojem mozku jejich dětí delší dobu znám, vědci vědí jen málo o tom, jaké mechanismy se na tom podílejí. Zaměřili se proto na souvislost mezi konzumovanými potravinami a rozvojem zánětlivých procesů. Pokud se zánět rozhoří v těle nastávající matky, pak zprostředkovaně zasáhne i embryo nebo plod a může poznamenat jeho vyvíjející se mozek. 

Klára Marečková a její spolupracovníci vyšli z faktu, že některé potraviny zánětlivé reakce posilují, jiné je naopak tlumí. Výsledný efekt skladby jídelníčku lze určit pomocí tzv. dietárního zánětlivého indexu (dietary inflamatory index, zkráceně DII). Ten vychází z hodnocení celkem 45 potravin, které dělí na prozánětlivé a protizánětlivé. K těm, jež zánět v těle rozdmýchávají, řadí například smažená jídla, vysoce zpracované potraviny z masa, přislazované nápoje a jídla s vysokým obsahem soli.

Naopak, k potravinám tlumícím zánětlivé reakce v těle se počítají potraviny bohaté na vlákninu, zelený čaj, ořechy, tučné ryby nebo bobulovité ovoce. Prozánětlivé potraviny dostávají kladnou „známku“, protizánětlivé známku zápornou. Pokud skladba potravin vyústí v záporný DII, je strava hodnocena jako protizánětlivá a zdraví prospěšná. Kladné hodnoty DII naopak signalizují nezdravý jídelníček posilující zánětlivé reakce v těle. Teoreticky se může DII pohybovat od – 8,87 do + 7,98.

Vhodný jídelníček? Jak pro koho

Vědci vyhodnotili jídelníček těhotných žen a zjištěný DII pak porovnávali s výsledky IQ testů jejich dětí ve věku 23 až 24 let a ve věku mezi 28 a 30 lety. Přitom se ukázalo, že děti žen konzumujících během těhotenství potraviny s vyšším DII měly nižší složku IQ odrážející slovní vyjadřování. V jiných oblastech inteligence ani v celkovém IQ se skladba jídelníčku neodrazila. Trend byl patrný jak u děvčat, tak i u chlapců.

Vědci vyloučili, že by pozorovaný rozdíl ve vyjadřovacích schopnostech dětí bylo možné přisoudit jiným vlivům, jako je vzdělání matek, jejich stresová zátěž a kouření během těhotenství, užívání potravinových doplňků (např. kyseliny listové, zinku, železa, vápníku nebo vitaminů), popřípadě věk matky při porodu.

Strava s vyšším DII podporující rozvoj zánětů se promítla i do utváření závitů mozkové kůry, a to jak ve věku kolem 20 let, tak i ve věku kolem třicítky. Rozdíl byl patrný především v závitech čelních laloků mozku, které jsou kromě jiného důležité pro slovní vyjadřování. Autoři studie v tom spatřují potvrzení výsledků testů IQ. Doporučují těhotným ženám, aby věnovaly zvýšenou pozornost jídelníčku a braly přitom ohled na prozánětlivé a protizánětlivé účinky potravin.

Jiné výzkumné týmy pozorovaly vliv zánětlivých reakcí na IQ dětí také u nastávajících matek, které prodělaly infekční onemocnění a měly v těle zvýšené hladiny prozánětlivého proteinu označovaného jako TNF-alfa. Ten má negativní vliv na přežívání jak mozkových neuronů, tak i tzv. gliových buněk, jež zajišťují v mozku neuronům podporu. Vyšší hladiny TNF-alfa mají ve vyvíjejícím se mozku negativní dopad na růst dendritů, které neurony mozku propojují a slouží k přenosu nervových vzruchů.

Bohužel, vědci vedení Klárou Marečkovou neměli k dispozici krevní vzorky sledovaných nastávajících matek, a proto nemohli přímo stanovit poměr prozánětlivých a protizánětlivých faktorů v jejich organismu. Na vliv těchto faktorů tak mohli usuzovat jen zprostředkovaně. Přesto by byla chyba podceňovat jejich doporučení těhotným ženám ohledně zdravé výživy. Není to totiž zdaleka jediná studie, která dává do souvislosti kvalitu stravování těhotných žen s vývojem a fungováním mozku jejich dětí. 

Zdravé a nezdravé

Velmi rozsáhlý výzkum provedli nizozemští vědci z Erasmovy univerzity v Rotterdamu, kteří sledovali konzumaci bezmála tří stovek položek z jídelníčku těhotných žen a z jejich zastoupení pak spočítali skóre „zdravého stravování“ se škálou od 0 do 15. Dětem těchto žen vyšetřili v 10 a 14 letech mozek pomocí magnetické rezonance.

Matky, které se během těhotenství stravovaly zdravěji, zajistily potomkům větší celkový objem mozku. Je to výsledek zvětšení šedé mozkové hmoty, která je tvořena neurony a podpůrnými buňkami, a také zvětšení bílé mozkové hmoty, jež slouží ke vzájemnému propojení neuronů a komunikaci různých částí mozku.

Zvětšená byla také plocha povrchu obou mozkových hemisfér. Kvalitní jídelníček se zdaleka nepromítl jen do velikosti mozku. Vědci zjistili významné rozdíly také v tloušťce mozkové kůry a v jejím rozbrázdění mozkovými závity.

Ve věku 10 a 14 let ověřili badatelé dětem inteligenci IQ testy pro příslušnou věkovou kategorii. Při zohlednění všech faktorů, které se mohly do rozvoje mozku dětí promítnout, došli k závěru, že kvalitnější stravování těhotných žen se promítlo do celkově vyššího IQ dětí. Podobně jako ve studii brněnských vědců byl i v Nizozemí patrný vliv zdravého jídelníčku na schopnost slovní komunikace a její správné pochopení. Také nizozemští vědci zjistili, že k oblastem mozku dětí, jejichž vývoj byl pozitivně ovlivněn stravováním těhotných žen, patří mozková centra významná pro slovní komunikaci.

Nizozemští vědci sledovali navíc i jídelníček dětí do jejich 14 let a zjistili, že také ten má na rozvoj mozku a jeho výkonnost nezanedbatelný vliv. Není to velké překvapení, protože mnoho důležitých vývojových procesů se v lidském mozku odehraje až po narození. V tomto období dochází například k odstranění nadbytečných spojů mezi neurony, které nejsou funkční a snižují efektivitu předávání nervových vzruchů. Některé vývojové poruchy mozku, jež se plně projeví až ve vyšším věku, jsou připisovány právě nedokonalému „protrhání“ houštiny neuronů „narostlé“ během období intenzivního množení buněk v mozku a růstu mozkové tkáně.

Západní dieta

Další studie vzniklá ve spolupráci dánských a amerických vědců poukázala kromě významu výživy nastávající matky během těhotenství také na význam kojení. Jestliže je pro člověka evoluční normou významná proměna mozku po narození, ať už se jedná o růst, nebo zefektivnění práce, pak musíme považovat kojení za evolučně optimální zdroj živin, jenž je předurčen k tomu, aby pokryl nároky spojené s rozvojem mozku v počátečních fázích lidského života.

Vědci měli k dispozici velmi detailní hodnocení látkové výměny nastávajících matek. Ve vzorcích krve těhotných žen prováděli analýzy metabolitů až do 24. týdne těhotenství. Také analyzovali dědičnou informaci matek a jejich dětí a identifikovali v ní varianty, o nichž se ví, že mají souvislost s rozvojem mozku. Vědci vypočítali pro matku i její dítě tzv. polygenní rizikové skóre. To odráží efekt vloh, jež ovlivňují rozvoj a výkonnost mozku pozitivně, a vloh, které mají na mozek negativní dopad. Je to jakási „výsledná známka“ genetických dispozic pro duševní výkonnost.

Kvalita stravy byla posuzována na základě doporučení odborníků na výživu pro těhotné ženy. Kladně vědci hodnotili, když ženy měly v jídelníčku vyšší podíl ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva, luštěnin, ryb, mléčných výrobků, ořechů nebo čaje. Naopak, neradi viděli na talíři těhotných žen velké porce červeného masa nebo solených potravin. Podobně negativně hodnotili také pití slazených nápojů a alkoholu v jakémkoli množství.

Kromě vývoje mozku sledovali vědci také výsledky IQ testů. Použili k tomu jednak speciální testy pro děti ve věku 2,5 roku a pak testy pro desetileté děti. U dětí matek na typické „západní dietě“ zjistili vědci méně intenzivní rozvoj mozku a zároveň i horší výsledky v testech inteligence. Naopak, čím více se jídelníček nastávajících matek blížil ideálu zdravé výživy, tím lepších výsledků v hodnocení děti dosahovaly. Podobně pozitivně se na vývoji mozku a inteligenci projevilo i kojení.

Nejen strava, ale celkový styl žití

Zdravé stravovací návyky si vytváříme už v raném dětství a v průběhu života je příliš neměníme. Pro těhotné ženy může být těžké změnit razantně jídelníček. Navíc je zdravotní stav organismu nastávající matky poplatný i stravování před početím. To má vliv jak na kvalitu pohlavních buněk – vajíček žen a spermií mužů – ale i na metabolický stav celého organismu včetně stavu pohlavních orgánů, např. na prostředí vejcovodu a dělohy, kde dochází k oplození vajíčka spermií, k vývoji embrya a následně i vývoji plodu až do porodu.

Pokud je prostředí organismu narušené celkově špatnou životosprávou, žena ho nedokáže uvést do optimálního stavu, i kdyby v okamžiku početí od základu změnila životní styl.

Zvykli jsme si hledat příčiny poruch ve vývoji a funkcích mozku dětí např. ve znečištěném životním prostředí, v silné stresové zátěži rodičů i jejich potomků, ve vyšším věku rodičů a v jejich nedobrém zdravotním stavu. Vlivu tak zásadního faktoru, jako je výživa rodičů, ale nevěnujeme dostatečnou pozornost. Přitom je to faktor, který mají nastávající rodiče plně ve svých rukou.